"Okupant nemůže být zároveň liberál", rozhovor s izraelským historikem Ilanem Pappém, který bude ve dnech 22.-24. dubna přednášet v Praze

22. 4. 2013

Ilanu Pappému bylo za podporu bojkotu izraelských univerzit vyhrožováno v roce 2007 smrtí, byl nucen rezignovat na pozici docenta politických věd Univerzity v Haifě a opustit zemi. Za svá tvrzení, že vzniku Izraele předcházela politika etnického čištění Palestinců, za to, že podporoval Hamás v jeho usilí vzdorovat, i když odmítl politickou ideologii této strany, a za veřejnou kritiku izraelských akademiků z ospravedlňování okupace Palestiny, se stal v Izraeli personou non grata. Navzdory tomu zůstává Pappé silně přesvědčen o tom, že jedinou cestou jak zlepšit tuto skutečnost, je odhalit její nejhorší rysy. Pappé nyní vyučuje historii na univerzitě v britském Exeteru. V rozhovoru pro IPS (Inter Press Service) z roku 2008 probírá Pappé situaci v Palestině a arabsko-izraelský konflikt šedesát let po jeho začátku.

IPS: Může něco změnit vítězství Obamy?
IP: Myslím, že lidé, kteří usilují o to být nejmocnějšími na světě, se nezajímají o morální věci a nejsou nijak dotčeni bolestí a útlakem. Obama v tom není jiný, a věci morálky nebo utrpení Palestinců s ním nepohne. Může se posunout jiným směrem, pokud vycítí společně se svými poradci, že vyjádření menší podpory Izraeli posílí jeho politický vliv. Ale to se určitě nestane. Je lepší být proizraelský, vyhrát americké volby a být tak znovuzvolen i pro druhé období. Pokud je zde nějaká naděje, pak s druhým obdobím, když jsou mocní taženi zpět do lidštější podoby a mohou začít přemýšlet o nespravedlnosti, útlaku a okupaci, jako já a vy.

IPS: Zažíváme nejhorší období arabsko-izraelského konfliktu od jeho počátku?
IP: Pořád si myslím, že nejhorším momentem bylo etnické čištění v r. 1948, ale i dnes je to velmi špatné. V současnosti jde o závěrečnou etapu jednostranné izraelské snahy rozdělit Západní břeh Jordánu na dvě části. Jednu, která by byla připojena k Izraeli a druhou, spravovanou jako velké vězení, v lepším případě jako bantustan. Situace v pásmu Gazy je daleko horší, zde jde o skutečné vězení. A protože se Palestinci brání být uvězněni, Izrael zintenzivňuje politiku masivního vraždění. Svět se zdá být k tomuto lhostejný a arabský svět nezúčastněný.

IPS: Během své poslední návštěvy v oblasti označil George W. Bush Izrael za příklad pokroku a demokracie na Blízkém východě. Do jaké míry byl podle vás objektivní?
IP: Společnost, která čtyřicet let podporuje okupaci jiných lidí nemůže být liberální. Společnost, která diskriminuje 20 % své vlastní populace, protože nejde o Židy, nemůže být považována za progresivní. Problémem v Izraeli není náboženství nebo tradice, ale role sionismu, což je velmi jasná ideologie vyloučení, rasismu a vyhnání. Tato ideologie dává armádě významný vliv ve vnitřní i v zahraniční politice a je zřejmě přesné tvrzení, že Izrael není státem s armádou, ale armádou se státem.

IPS: Do jaké míry sledují USA politiku rozšiřování konfliktu v oblasti, když zároveň volají po oživení mírového procesu? Děje se něco podobného i na straně palestinských militantů, kteří takto zúročují lidský vztek? Jsme na Blízkém východě svědky organizovaného pokrytectví?
IP: Nejsem si jistý, že je vše pokrytecké stejným způsobem a ve stejné míře. Politické elity obecně manipulují lidskými tragediemi a jejich sny, ale dělají to různě. Nejhorší je v tom americká vláda, u které je rozdíl mezi slovy a činy nejmarkantnější. Řeči o míru jsou doprovázeny válečnými skutky, podpora vyjednávání v Palestině je zároveň podporou izraelské okupaci atd.

Izraelští politici jsou naproti tomu mnohem transparentnější, jejich rasismus a plány útlaku jsou docela jasné, ale nikdo na Západě a zvláště v Evropě není ochoten s tím cokoliv dělat. Na druhé straně, Palestinská autonomie (PA) není zrovna příkladem ctnosti, a to je i důvodem, proč Hamás vyhrál volby, ale Hamás je lapen v abnormální situaci, ve které by se žádná politická skupina nechovala jinak. Proto je jen přirozené, že je Palestinská autonomie rozdělena.

IPS: Na druhé straně, souhlasíte s těmi, kteří tvrdí, že dochází k bezprecedentnímu nástupu radikálního islámu?
IP: Víra bude hrát v životě Palestinců i do budoucna politickou a sociální roli. Jestli to bude agresivní nebo konstruktivní formou, záleží pouze na okupaci a její represivní podobě. Jakmile skončí okupace a útlak, bude větší šance na vytvoření politického prostředí, které bude zahrnovat -- spíše než vylučovat -- různorodá ideologická hnutí.

Výhodou Hamásu je jeho religiózní a místní rozměr. Na religiózní úrovni reaguje na celkové znechucení politickým režimem i s jeho západními podporovateli. Místně je více v přímém kontaktu s okupací a reflektuje tak neúspěch sekulárních sil v osvobození Palestiny. Značná část podpory Hamásu přichází z politického vakua a od lidí se smyslem pro odpor.

IPS: Jak zneužívání historie ovlivnilo arabsko-izraelský konflikt a je ještě šance objektivně pochopit, co se zde stalo?
IP: Historie je využívána, speciálně v Izraeli, k ospravedlnění zločinecké politiky. To je hlavním zlořádem historie. Je též zneužívána v případech, kdy historický narativ slouží ke vzdělávání dalších generací v jednostranné, nacionální, můžeme říci až rasistické podobě. Nejohavněji je v tomto smyslu zneužita paměť holocaustu, která je v Izraeli využívána k nacifikaci Arabů a Palestinců a k ospravedlnění zločinecké politiky proti nim.

IPS: Kam tato politika škrcení Palestinců povede? Necháme-li stranou humanitární aspekty, může to být důvod k výbuchu nového arabsko-izraelského konfliktu?
IP: Nebude to důvodem ke konfliktu, protože arabské režimy se zdají být netečné. Ale krátkodobě to může vést k vykořenění Palestinců z pásma Gazy, ke genocidě a k etnickému čištění. Dlouhodobě to zhorší vyhlídky, že příští generace Palestinců odpustí a dojde k usmíření, což v důsledku může ohrozit přežití Izraele a Židů v něm žijících, až se případně jednoho dne arabský a muslimský svět změní, stane se více jednotným a efektivním a Izrael ztratí podporu USA.

IPS: Je zde vůbec po šedesáti letech konfliktu naděje na mír, a pokud ano, za jakých podmínek?
IP: V blízké budoucnosti zde naděje na mír není, protože podmínkou pro něj je zásadní změna reality, což zabere čas. Izrael musí být před dosažením míru odsionizován a mír musí zahrnout návrat palestinských uprchlíků, jinak půjde jen o plané cvičení. Doufejme však, že hlavně s vnějším tlakem, sankcemi atd. a pak i pod vlivem stále většího počtu mladých izraelských aktivistů, kteří se účinně organizují, přijde nová energie, která tuto transformaci umožní. Myslím, že se to stane, je těžké říci kdy, ale pouze úsilí může přinést plody.

Z The Electronic Intifada přeložil Zdeněk Jehlička.

Ilan Pappé bude mít v Praze od 22. - 24. dubna tři veřejné přednášky.

(Tento rozhovor byl veden s Ilanem Pappém v červnu 2008, od té doby neztratil nic ze své aktuálnosti, v mnohém se naopak situace na okupovaných územích pro místní palestinské obyvatelstvo zhoršila -- pozn. překladatele.)

0
Vytisknout
3130

Diskuse

Obsah vydání | 22. 4. 2013