Taky máte blbou televizi?

10. 3. 2014 / Oldřich Průša

Dvořák, Šámal, Mrzena -- do omrzena

Jak dlouho ještě bude třeba sledovat a poslouchat vše to, co nám Česká televize servíruje. Zveličování, zamlčování, překrucování, jednostrannost, selektivnost zpráv, pravděpodobné stálé pnutí uvnitř jednotlivých skupin zaměstnanců televize, malá aktivita a přehlíživost televizní rady to jsou některé prvky charakteristiky asi jednoho z nejvýznamnějších hromadných sdělovacích prostředků. Ne bezvýznamná část diváků televizi nesleduje kvůli pořadům o vaření, či seriálům. Zajímá je zpravodajství, jeho obsažnost, aktuálnost, nestrannost a odborná nebo alespoň vzdělanostní úroveň těch, kteří zpravodajství předkládají, případně s kým předkládané zprávy komentují.

Internetové servery a sociální sítě bývaly kritiky na obsah a úroveň zpravodajství dlouhodobě plné, v posledních týdnech a dnech doslova přeplněné. Stejně tak ale doslova fuk je to, zdá se, zodpovědným televizním pracovníkům.

Kapkou ke kapce směřující k přetečení, která mne přivedla ke klávesnici, je nehorázná tupost jakési redaktorky, která během nedělního dopoledne okolo desáté hodiny v připomínce osmdesátého výročí narození prvního kosmonauta světa do místy dehonestujícího komentáře vysílaného kanálem (stále více v původním smyslu slova) ČT 24, vložila konstatování o jeho první návštěvě v zahraničí "v nejzápadnějším sovětském satelitu." /Uvádím po paměti -- obsah nezměněn/. Je truchlivé, že každá záminka si plivnout na dobu, kterou nezažila, je pro - dle hlasu - mladou dívčinu dobrá. O to truchlivější, je, že onen sestřih historických záběrů po ní muselo vidět ještě několik pracovníků televize a jakýsi nadřízený to schválil.

Dokumentuje to opravdu stav, který v České televizi panuje? Osobně jsem Jurije Gagarina viděl projíždět před naší ZDŠ z Náměstí Krasnoarmějců do Křižovnické ulice v Praze. Byl jsem tomu rád a hrdý, že patřím k těm prvním tisícům lidí, žijícím na této planetě, kteří tohoto nezpochybnitelného posla Země do vesmíru viděli. A redaktorku a její nadřízené bych chtěl ujistit, a o tom jsem skálopevně přesvědčen, se spolu absolutní většinou cca 13,5 milionů spoluobčanů, že jsme neměli pocit, že jsme žili v nejzápadnějším satelitu SSSR, ale v Československu. Žili jsme v době, rozvíjejícího se průmyslu a zvyšování produktivity zemědělství, v době, kdy ve světě končil rozpad koloniálních říší, kdy v USA stále ještě marně bojovali proti rasové segregaci a možno přidávat další příklady, o kterých televizní redaktorka asi nemá ani tušení. Jen si nechala na místo vědomostí, do hlavy nakukat sumu propagandistických keců.

Vymývání mozků samozřejmě funguje a je stále úspěšněji propracováváno. Ale existuje i obrana. Je třeba se jasně ozvat. Za sebe prohlašuji, že nechci být manipulován a oblbován tou hordou pracovníků televize, kteří nám mozky vymývat chtějí a vysvětlovat nám v jaké době a v jaké zemi jsme žili tehdy a co si máme myslet dnes. Je evidentně možno rozšířit Werichovo "říkáte to z blbosti nebo za cizí peníze?" na "Nejen z blbosti, ale i za cizí peníze."

Obávám se, že tento neutěšený stav bude trvat tak dlouho, než se ti, kterým vlastní rozum zůstal zachován -- což je mimochodem obrovská většina Čechů, Moravanů, Slezanů, kteří zde žijí -- řeknou ne a budou žádat razantní nápravu, směřující k výměně všech, za dosáhnutý marasmus odpovědných. Hlavní je nemlčet. Ale jednat.

Požadovat vypsání výběrového řízení třeba i s možností účasti manažerů ze zahraničí není snad takový problém.

P.S.: léta roste nespokojenost s V. Moravcem a jeho Otázkami a znovu právě slyším jeho samolibé: "A o čem se bude po dnešních otázkách mluvit?" O normálních problémech, o kterých by se mluvilo i bez jeho pořadu. Kromě jednoho tématu -- co tam ten Moravec ještě dělá a proč poslouchat jeho kolovrátkově opakující se naučenou dikci.

0
Vytisknout
9419

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2014