Pana Eura straší duchové minulosti

12. 11. 2014

čas čtení 2 minuty

První veřejné vystoupení Jeana-Clauda Junckera ve funkci předsedy Evropské komise bylo symbolické. Počátkem měsíce cestoval do Frankfurtu prezentovat v luxusním hotelu Villa Kennedy novou knihu bývalého německého kancléře Helmutha Kohla. Kniha s názvem "Aus Sorge um Europa" - "Ze starosti o Evropu" - varuje, že sledování národních zájmů reprezentuje nebezpečí pro evropský ideál. A Juncker spěchá chválit Kohla, muže, jehož nazývá "přítelem a rolovým modelem".

V Junckerově vlastní politické kariéře se varování před upřednostňováním národních zájmů stalo rozhodujícím faktorem. Pomohlo proměnit politika z malého Lucemburska v dobře známého obránce Evropské unie. Jenže teď na vrcholu evropské kariéry ho dostihli duchové minulosti. Což vedlo dokonce jemu blízké poradce k obavě, zda nebude muset z nové pozice brzy odstoupit, ačkoliv se ujal funkce teprve nedávno.

Minulý týden několik médií včetně mnichovských Süddeutsche Zeitung publikovalo dosud nejdetailnější výčet triků používaných lucemburskými představiteli, když pomáhali společnostem vyhýbat se placení daní. Strategie byly často vymýšleny ve spolupráci s vedením společností a zahrnovaly otevření lucemburské pobočky mnohonárodních společností. Malá země měla profit z daňových výnosů, které by jinak nedostala. Byl to ve skutečnosti reciproční vztah.

Ale byl to také vztah nevýhodný pro evropské partnery Lucemburska - a pro samotnou evropskou spolupráci. Mnohé ze společností, které v Lucembursku zřídily pobočky, nakonec přestalo platit daně v domovských zemích, kde vyráběly a prodávaly lví podíl svých produktů.

Jean-Claude Juncker vykonával funkci lucemburského premiéra devatenáct let a daňový systém jeho země byl v mnohém jedním z oněch "národních zájmů", na které si tak často stěžoval. Formálně vše zůstávalo legální a každý o tom věděl. Jenže co prochází politikovi malé země není totéž, co může projít tomu, kdo má dohlížet na pravidla, která sám porušuje.

Juncker coby hlava své země, ale také několik let jako ministr financí, pomáhal vytvořit z Lucemburska daňový ráj a blokoval vnější úsilí vyšetřit dění uvnitř jeho daňového systému. Teprve když v prosinci 2013 Junckera voliči vystrnadili z vlády, evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquin Almunia získal informace o celkem 22 pochybných dohodách.

Prozatím si je Komise dost jistá, že může prokázat, že Lucembursko poskytlo nepřijatelnou státní pomoc ve dvou případech a zahájila vyšetřování v lucemburské pobočce Amazonu i automobilce Fiat Chrysler. Obě společnosti prostřednictvím daňové optimalizace šetřily na daních v domovských zemích.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
11042

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2014