Zachránci Evropy

1. 12. 2014 / Karel Dolejší

O víkendu se na stranické konferenci francouzské ultrapravicové Národní fronty v Lyonu sešli zástupci evropské krajní pravice. Varovali před "novoosmanskou" Evropou, islámem a přistěhovalci údajně "lačnými po sociálních dávkách". Hlavního spasitele před Bruselem reprezentoval na scéně místopředseda Státní dumy Ruské federace Andrej Isajev.

"Evropa národů" má být zachráněna před bruselskou byrokracií, prý pouhou americkou loutkou, ve spolupráci s putinským Ruskem. Taková Evropa se má táhnout "od Atlantiku po Ural". A ultrapravice plánuje nahradit strany hlavního proudu, které podle ní kromě kolaborace s Američany prosazují multikulturalismus, masové přistěhovalectví, sňatky homosexuálů a genderovou teorii.

Kdyby teď proběhly prezidentské volby, předsedkyně Národní fronty by hlasy radikalizovaných městských dělníků v prvním kole výrazně vedla, ačkoliv ve druhém by se pravděpodobně proti ní tradiční strany spojily a porazily ji. V delší perspektivě však vyhlídky vůbec nejsou jasné a za jinak stejných okolností se Le Penová, nyní zařazovaná mezi stovku nejvlivnějších světových osobností v žebříčku časopisu Foreign Policy, jednoho dne ve Francii skutečně chopí moci.

Místopředseda dumy Isajev přijel pozdravit hlavního ruského spojence v Evropě a prohlásil, že "hodnoty Národní fronty jsou blízké ruským hodnotám". Na oplátku uslyšel, že Moskva je "přirozeným spojencem" evropské ultrapravice.

Přes trvající distanci britské euroskeptické UKIP, která vytýká Národní frontě antisemitismus, se zřejmě hnuly ledy. Evropská krajní pravice v minulých letech se pokoušející o různé "faceliftingy" obrazně ve stylu bývalého šéfa Ku-klux-klanu Davida Dukea vidí ve francouzských soukmenovcích svůj vzor. Otevřený posun k ultrapravicovému radikalismu nejviditelněji prodělává italská Liga severu, dosud vystupující spíše jako autonomistická strana s rasistickým křídlem.

Je čas rozhlížet se kolem a všímat si také v České republice. Kdo šíří strach z emigrantů, nadává na Brusel - a Rusko chlubící se tím, že jakoukoliv reálnou opozici proti putinskému režimu potlačí jednotky ministerstva vnitra, označuje za vzor a "přirozeného spojence"v boji s islámem. Mnozí z těch, kdo se na pomyslné pravolevé ose navenek situují na opačný pól než Marine Le Penová, hovoří o Bruselu, toleranci k jinakosti a ruském imperialismu tak, že rozdíly byste museli hledat pod elektronovým mikroskopem.

A když to kváká jako kachna, kulhá jako kachna a potápí se to jako kachna, můžete se spolehnout, že to nic jiného než kachna není.

0
Vytisknout
4044

Diskuse

Obsah vydání | 4. 12. 2014