Posuzování mentálního handicapu je v ČR velmi nahodilé

10. 12. 2014 / Bohumil Kartous

Vágní ustanovení o tom, jak posuzovat mentální handicap dětí, je předmětem diskusí o novele školského zákona. Zřizovatelé škol (kraje, obce) mohou svým školám významně pomoci, většinou ale nechtějí nebo nevědí jak. Poslanecká sněmovna schválila usnesení o významu občanského vzdělávání. Existuje celoevropské sdružení rodičů, které se snaží podpořit roli rodičů ve vzdělávání, Slovensko je členem, ČR ne. Pomozte vybrat název nové služby pro rodiče, hlasujte prosím ZDE. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin (1. 12. – 7. 12. 2014), připravovaném spolkem EDUin.

Témata týdne:

Výrok týdne:

„Schémata používáme v běžném životě; když jedete na Kavčí hory, tak máte schéma dopravy, jak se tam dostanete. Když jedete někam na prázdniny, tak si čtete jednotlivé nabídky a vytvoříte si v hlavě schéma. My v těchto schématech žijeme, žel ve výuce někdy ustupujeme od tohoto přirozeného způsobu vnímání okolí a učení se a snažíme se učit jakési telefonní seznamy, vzorečky a postupy. Cpát to do paměti. Ono to tam dlouho nevydrží.“ Profesor Milan Hejný, didaktik, spoluautor a propagátor tzv. Hejného metody, v rozhovoru pro ČT.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Nahodilost v posuzování mentálního handicapu novela školského zákona neřeší. Současná praxe v poradenských zařízeních (pedagogicko – psychologických poradnách) je taková, že speciální potřeby dětí v jednom zařízení neuznané jsou jinde okamžitě potvrzeny, ukazuje článek v MF Dnes. Novela školského zákona, předložená MŠMT, chce v této souvislosti zavést termín „kognitivní oslabení“. Podle Jany Zapletalové, náměstkyně ředitele pro Sekci pedagogicko-psychologického poradenství při NUV, je takový termín odborně neuchopitelný a nerespektuje kulturní odlišnosti. Její stanovisko komentuje Tomáš Habart (ČvT).
  • Zřizovatelé mohou školám hodně pomoci, většinou ale nechtějí. Poslední Kulatý stůl SKAV proběhl ve čtvrtek 4. 12. 2014 a zabýval se rolí zřizovatelů v podpoře regionálního vzdělávání. Shoda panuje na tom, že jejich role je klíčová a legislativa jim umožňuje být velmi aktivní. Problém je, že většinou nejsou a vzdělávání odsouvají na vedlejší kolej. Existují příklady pozitivní praxe (Praha 7, Sokolov, Krnov), kde se daří hlavně díky tomu, že politická reprezentace byla vtažena do diskuse a začala vzdělávání brát vážně.
  • Občanské vzdělávání po česku. Poslanecká sněmovna schválila usnesení k podpoře občanského vzdělávání, které předložil poslanec KDU – ČSL Jiří Mihola a jehož cílem je podepřít rozvoj demokracie. Mihola vidí vzdělávání k občanství „v protikladu k indoktrinaci a propagandě nedemokratických zřízení“. Skepticky se k návrhu postavil poslanec ČSSD Vítězslav Jandák, podle jehož krátkého vyjádření je usnesení stejné, jako ta „s rudým podtextem“ (LN), která slýchával v mládí. Děje se tak v době, kdy mladá generace vykazuje vysokou míru apatie k občanské aktivitě, o čemž vedl rozhovor Bob Kartous se socioložkou Klárou Plecitou na ČRo Plus. Zdeněk Slejška a Silvie Pýchová o aktivizování mladých mluvili na konferenci od Inspirace ke spolupráci.
  • European Parent Association? V ČR zatím ne. Kolega Richard Lukáš narazil na pracovní návštěvě v Litvě na fakt, že existuje celoevropské rodičovské sdružení, jehož cílem je zdůraznit roli rodičů ve vzdělávání. Na Slovensku už členskou organizaci mají. ČR se zatím nepřipojila.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • Hry intuitivní pedagogiky, 10. 12. v 19:00 - 20:30 (každou středu), ZŠ Přírodní škola Strossmayerovo náměstí 990/4, Praha.
  • Jaké problémy řeší občankáři na ZŠ a SŠ? Co potřebují? Panelová diskuse, 12. 12., 15:00 – 17:00, Magdalény Rettigové 47/4, PedF UK Praha.

Více akcí a podrobnosti ke každé z nich najdete v EDUkalendáři

0
Vytisknout
2160

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2014