Prognóza z roku 1972 se plní

12. 12. 2014

Kniha Meze růstu, která prognózovala pravděpodobný kolaps naší civilizace během tohoto století, byla kritizována coby apokalyptická fantazie od okamžiku, kdy v roce 1972 vyšla. V roce 2002 ji svérázný environmentální expert Bjorn Lomborg odeslal na smetiště dějin. Ovšem výzkum University of Melbourne zjistil, že po čtyřiceti letech se prognózy plní.

Pokud budeme pokračovat v rámci scénáře, můžeme očekávat první stádia globálního kolapsu v nejbližší době.

Meze růstu vydal thinktank Římský klub. Jeho výzkumníci pracující na Massachusetts Institute of Technology, včetně manželů Donelly a Dennise Meadowsových, vypracovali počítačový model světové ekonomiky a životního prostředí. V té době byl model World3 naprosto špičkový.

Tým sledoval industrializaci, lidnatost, potraviny, využití zdrojů a znečištění. Modelovali data do roku 1970 a poté vytvořili řadu scénářů modelujících možný vývoj do roku 2100 v závislosti na tom, zda lidstvo vyvine vážné úsilí ve směru k ochraně prostředí a úspoře zdrojů. Pokud k tomu nedojde, model predikuje "překročení mezí a kolaps" v ekonomice, životním prostředí a populaci před rokem 2070. Tento scénář byl nazván "jako obvykle" (business-as-usual).

Hlavním argumentem knihy, který byl od té doby velmi kritizován, je tvrzení, že "Země je konečná" a snaha o neomezený růst populace, materiálního blaha a atd. povede nakonec ke krachu.

Měli pravdu? Graham Turner po čtyřiceti letech shromáždil údaje od OSN (z oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti, UNESCO, FAO a statistické ročenky OSN). Zkontroloval také údaje americké NOAA, statistický přehled společnosti BP a kdeco jiného. Tyto údaje byly zadány do scénářů z Mezí růstu.

Výsledky ukazují, že svět se chová přesně podle scénáře "jako obvykle" a údaje nejsou kompatibilní s jinými scénáři.

Jak tým Římského klubu vysvětlil už v roce 1972, v daném scénáři rostoucí populace a poptávka po materiálním bohatství povede k většímu průmyslovému výstupu a znečištění. Ale aby bylo možno udržet nepřetržitý růst, muselo by docházet k využití stále většího množství zdrojů. A jak jsou zdroje spotřebovávány, stávají se stále dražšími. A zatímco stále větší podíl kapitálu směřuje do získávání zdrojů, průmyslová produkce na obyvatele začne klesat - v knize k tomu dojde kolem roku 2015.

S nárůstem znečištění a naopak poklesem průmyslových vstupů do zemědělství začne klesat i zemědělská produkce na hlavu. Dochází k omezování zdravotnických a vzdělávacích služeb a kolem roku 2020 to vše dohromady vede k růstu úmrtnosti. Globální populace se začíná snižovat kolem roku 2030 tempem zhruba půl miliardy za dekádu. Životní podmínky se vracejí na úroveň obvyklou kolem počátku 20. století.

V knize kolaps v zásadě vyvolán omezenou dostupností zdrojů. Nicméně počítá se i s rostoucím znečištěním, včetně změny klimatu. Kniha varuje, že emise oxidů uhlíku mohou mít "klimatologický účinek" prostřednictvím "oteplování atmosféry".

Možná je příliš pozdě přesvědčovat světové politiky a bohaté elity, aby přešli na jiný kurs. Takže nám ostatním možná zbývá přemýšlet, jak se chránit před nejistou budoucností.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
16076

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2014