O nebezpečných mýtech, aneb žádná migrační krize neexistuje

18. 5. 2016 / Daniel Veselý

Žijeme v turbulentních časech, kdy se laciná a populistická mytologie stává pevnou součástí našich životů. Bohužel i řada inteligentních jedinců má sklony podléhat iracionální davové hysterii a ignorovat fakta, o nichž lze jinak vést smysluplnou diskusi. Tento trend se v hojné míře projevuje na obou stranách Atlantiku; mnozí z nás vidí v migrační a uprchlické vlně smrtelné nebezpečí pro náš již tak strastiplný život, neboť se tato vlna hemží podezřelými individui z cizí, ba dokonce zaostalé kultury, která je s tou naší nekompatibilní. Ona mytologie má nemalou moc tyto úzkosti a strachy jaksepatří „hnojit“, a proto je v konečném důsledku zhoubná.

Přestože sousední Německo pod „náporem“ více než jednoho milionu uprchlíků a migrantů nekolabuje, lidé se masivně neozbrojují proti islámským hordám, a dokonce do úřadu předsedkyně zemského parlamentu zvolili muslimku ZDE, u nás jako by se schylovalo k otevřené válce, ačkoliv tu téměř žádní muslimští uprchlíci ani migranti nejsou. Hysterie vybičovaná ad absurdum nedůvěryhodnými sdělovacími prostředky, populistickými politiky a samotným Hradem přináší hořké plody. Na těchto negativních náladách se v prvním sledu podepsaly vůči Západu blahosklonné liberální elity, s nimi spřízněná média, ale i protiimigrantská politika Evropské unie, což názorně dokazuje její nehumánní dohoda s Tureckem ZDE.

Pokud ale dáme přednost faktům, jež mohou vyvolat smysluplnou debatu, můžeme dojít k závěru, že takzvaná migrační krize neexistuje, neboť jde o komplexnější fenomén ZDE . Podle ředitele organizace Global Justice Now Nicka Deardena je takzvaný fenomén migrační krize ve skutečnosti krizí globální nespravedlnosti, již způsobily válka, chudoba a nerovnost.

V analýze s názvem Migrant Crisis or Poverty Crisis? Why Free Movement is Vital in the Battle for Global Justice, kterou Global Justice Now nedávno publikovala ZDE, se můžeme dočíst, že hlavními kořeny globální krize jsou chudoba, ekonomická nerovnost, války a další konflikty, klimatické změny, nespravedlivé obchodní dohody a kolonialismus, či přinejmenším jeho dozvuky. Jestliže zarámujeme pouhý zvýšený proud lidí prchajících před válkou a chudobou, míjíme tak pointu, stojí v dokumentu. Problém tedy netkví v samotných uprchlících či migrantech, ale v krizových situacích, před nimiž se tito lidé snaží uniknout. Řešení samozřejmě nespočívá v represivních opatřeních, tedy v bariérách, plotech, zdech a dokonce zbraních, jimž tito nešťastníci v Pevnosti Evropa čelí, ale v adresném pojmenování příčin tohoto stavu.

„Jestliže démonizujeme ty, kteří se spolu se svými rodinami rozhodli opustit své domovy, tak zamlžujeme pravou podstatu věcí. Migrace jako fenomén nám v jasném světle obnažuje realitu brutálního a nespravedlivého světa, který naši lídři vytvořili,“ dodává Dearden.

Global Justice Now apeluje na vlády, aby prosazovaly svobodu pohybu především podporou adekvátně financovaných veřejných služeb a přijatelnými zaměstnaneckými právy. Zrušení hranic by podle studie vypracované  Princetonskou univerzitou mohlo v horizontu 25 let globální ekonomiku posílit o 39 bilionů dolarů, ačkoliv je nutno na tyto závěry nahlížet s kritickou reflexí. Uvádí to analýza Global Justice Now s tím, že nicméně neexistuje důvod se domnívat, že by migrace zničila západní ekonomiku a společnost.

Bezpečnostní úředník z Global Justice Now Alex Scrivener k tomu dodává: „Je neakceptovatelné, aby se obyvatelé bohatých zemí těšili naprosté svobodě pohybu, zatímco lidem z globálního Jihu je toto právo upíráno, a to dokonce v případě, kdy utíkají před válkou a extrémní chudobou.“

Tuto organizaci lze jen stěží označit za sluníčkářskou, protože není napojena na žádné vlády či ideologické instituce, jako je třeba Open Society Fund; nadto její kritika míří primárně na činnost západních států. Global Justice Now se také vymezuje proti navrhované dohodě TTIP ZDE, a proto by její poznatky neměli odmítat ani ti, kdo nejen v našich končinách brojí proti migraci a uprchlíkům.

0
Vytisknout
4234

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2016