Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu

3. 10. 2016

čas čtení 2 minuty


Bylo to proto, že neobsahovala dostatečně uspokojující ustanovení ohledně spravedlnosti za spáchané zločiny?

Po celé Kolumbii se v neděli otevřely hlasovací místnosti, když se vláda snaží ratifikovat mírovou dohodu s levicovými povstalci lidovým hlasováním. Dohoda má reintegrovat povstalce z organizace FARC do společnosti ve formě malé politické strany. Podle průzkumů se zdá, že dojde ke schválení v poměru hlasů zhruba 2:1.


Dohoda má ukončit 52 let trvající občanskou válku. Plebiscit obsahuje jednoduché varianty "ano" a "ne", jejichž zvolením se občané vyjadřují k dokumentu vyjednanému minulý týden prezidentem Juanem Manuelem Santosem a velitelem povstalců, který je znám pod jménem Timočenko.

V rámci dohody má být asi 7 000 zbývajících bojovníků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) reintegrováno do společnosti. Jejich strana se smí účastnit prezidentských a parlamentních voleb v roce 2018 a má zaručených 10 nevolených křesel v Kongresu na 10 let.

Povstalci musejí v případě schválení do 180 dnů složit zbraně a přesunout se do označených zón během šesti měsíců.

Mírový proces začal již v roce 2012. V červnu 2016 vláda a FARC podepsaly dohodu o příměří a odzbrojení. To umožnilo podepsat v září podrobnou mírovou dohodu.

Dohoda společnost výrazně polarizuje. Kolumbijci se FARC velmi obávají. Skupina financovala nejdelší povstaleckou kampaň v Latinské Americe únosy, vymáháním výpalného a pašováním drog.

Mnozí mají za to, že dohoda umožnila povstalcům vyhnout se vězení. Další ji považují za urážku 220 000 zabitých a 8 000 000 vyhnaných během konfliktu.

Bývalý prezident Alvaro Uribe patří k nejhlasitějším kritikům dohody a tvrdí, že by povstalci měli odpykat tresty ve vězení. Tvrdí také, že vláda ústupky dává špatný příklad, který využijí kriminální gangy.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6959

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2016