Až se česká armáda na bojištích potká se snadno dostupnou výkonnější technologií...

25. 11. 2016 / Karel Dolejší


Čínská společnost Norinco vyvíjí novou verzi 122 mm raketometu s typovým označením SR4 ZDE. Oproti letitému sovětskému typu BM-21 ZDE, z nějž byl odvozen i z výzbroje AČR nedávno vyřazený RM-70 ZDE, zaujmou především dvě změny: Použití výměnných muničních kontejnerů a dostupnost tříštivotrhavé munice s dostřelem až 50 km. Prvním modelem této ráže využívající výměnné muniční kontejnery byl ovšem již italský FIROS ze 70. let ZDE, takže čínský model lze sotva označit za nějakou zásadní inovaci. Nicméně...


Po vyřazení německého 110 mm typu LARS ZDE zůstávají 122 mm salvové rakety nejmenší běžně užívanou ráží výkonných dělostřeleckých raket. Vyrábějí se stále v mnoha zemích, zdaleka nejen východních či postkomunistických - například také v Turecku - a jsou tedy široce dostupné. Nabízejí se ve variantách od původní (s dostřelem lehce přes 20 km) až po výrazně výkonnější varianty s dostřelem více jak dvojnásobným. S ohledem na pestrou nabídku bojových hlavic zůstává letitý systém sovětského původu stále ve vývoji i ve službě, jak názorně ukazují probíhající konflikty na Ukrajině i v Sýrii.

Proč by nás to mělo zajímat, ptáte se? Protože česká armáda už zbraň podobné kategorie, relativně levnou a nenáročnou, ale přitom stále velmi účinnou, ve výzbroji nemá. Její akviziční specialisté ji mnoho let připravují na pronásledování afghánských povstalců v prohrané válce na druhém konci světa, nikoliv na obranné úkoly na evropském bojišti. Jediný zbylý dělostřelecký systém, jímž AČR dosud ještě disponuje, samohybná houfnice DANA ZDE, dokáže speciálním "dálkovým" granátem dostřelit na vzdálenost 20 km.

Je velmi dobře známo, že Čína, a firma Norinco zejména, prodává velké množství své produkce do rozvojových zemí. Takže i ve stále méně pravděpodobném případě, že by se česká armáda právě tam ještě účastnila nějaké expediční operace, může se kromě na trhu stále dostupnějších řízených protitankových střel (PTŘS) schopných snadno zničit všechna její lehce obrněná vozidla potkat i se systémem SR4, případně jeho analogy. Taková zbraň snadno zvládne ničivě zaútočit ze vzdálenosti, na kterou by zastaralá DANA - kdyby ji ovšem naši vojáci vůbec měli sebou a disponovali příslušnými průzkumnými prostředky - ani "dálkovým" granátem nedokázala cokoliv zasáhnout. Přitom s ohledem na bleskové šíření průzkumných dálkově ovládaných bezpilotních prostředků (RPV, nesprávně "dron") i do nejubožejších konců světa lze brzy očekávat velmi účinnou spolupráci levných "létajících očí" zdaleka nejen s obyčejnými minomety.

A ovšem pokud jde o evropský prostor, zde je české dělostřelectvo vysloveně deklasováno takřka všemi armádami, na které si vůbec dokážete vzpomenout. Modernější dělostřelecké systémy už vyrábí i zchudlé Srbsko. Ještě i Bulharsko si alespoň ponechalo taktické střely 9K79 Točka ZDE s doletem 70 km jako určitý prostředek dlouhého dosahu. Leč v Česku se plánuje bojovat pouze ve speciálních případech, snad připomínajících vysoce ritualizované aztécké květinové války, kdy rozhodně nikdy není třeba střílet na cíl vzdálený více než 20 km. A premiér Sobotka na okraj akvizičního chaosu dokonce prohlašuje, že prý armáda teď nepotřebuje více peněz na nákupy techniky, protože by je údajně nedokázala využít...

Říká se, že zkostnatělé armády se věčně připravují na minulé války. V případě té české se dnes jedná o přípravu na expediční operace NATO po roce 2001.

Budoucí evropský konflikt, kterému by se dalo zabránit jedině solidní politickou a vojenskou připraveností Západu čelit ruské agresi hned v "blízkém zahraničí", rozhodně v hlavách našich vojenských plánovačů nevyvolává žádné konkrétní, natož pak naléhavé požadavky na pořizování odpovídající výzbroje.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
6459

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2016