Vzniká nyní rychle nový, autoritářský světový pořádek?

26. 11. 2016

Ve své nové knize "Světový pořádek" píše Henry Kissinger o čtyřech hrozbách, které by mohly vést k velké válce:

1. Vážné zhoršení čínsko-amerických vztahů, kdy by se obě země staly obětí tzv. Thukydidesovy pasti, kdy se vznikající velmoc rozhodne postavit už existující velmoci. Ve 12 z 16 případech v historii byla důsledkem válka.

2. Rozklad vztahů mezi Ruskem a Západem, založený na vzájemném neporozumění a umožněný tím, že

3. dojde k rozkladu evropské vojenské moci v důsledku neschopnosti současných evropských politiků pochopit, že diplomacie nefunguje bez důvěryhodné hrozby síly, a

4. eskalace konfliktu na Blízkém východě v důsledku ochoty Obamovy vlády, v očích arabských států a Izraele, předat hegemonii v regionu stále ještě revolučnímu Íránu.

Kissinger Trumpovi doporučuje:

- Vyhněte se přímé konfrontaci s Čínou, ať už se to týká obchodu nebo Jihočínského moře. Požadujte "všeobecné vyjednávání" a politiku "společného vývoje".

- Poskytněte oslabenému, ztraumatizovanému postimperiálnímu Rusku uznání, po němž Vladimír Putin touží. Chce se stát velmocí a nebýt už prosebníkem v Američany vytvořeném systému.

- Využijte brexitu jako příležitosti k tomu odvést kontinentální Evropu od byrokratické introspekce a zpět ke strategické odpovědnosti. Británie by se mohla stát součástí hospodářského celku Severní Ameriky.

- Vytvořte mír v Sýrii tak, jak jsme ho před dvaceti lety vytvořili v Jugoslávii, kantonizací země a poskytnutím Bašaru Asadovi rok na odchod.

Historik Niall Ferguson poukazuje na to, že kdyby se spojily Spojené státy, Čína a Rusko a Evropa byla v důsledku svého nynějšího tříštění zbavena statutu supervelmoci, pět trvalých členů Rady bezpečnosti OSN by byly buď populistické nebo autoritářské státy. Tím by globální bezpečnostní politika začala sloužit čistě zájmům velmocí.

Nová trojstranná (respektive pětistranná, pokud by její součástí byly i autoritářské státy Británie a Francie) dohoda by byla volnější než Svatá aliance Rakouska, Pruska a Ruska po napoleonských válkách před 200 lety a liberálové by ji odsoudili jako nesvatou alianci populistických a autoritářských zemí, které jsou indiferentní vůči lidským právům. Malé země by na tom bezesporu prodělaly. Ale na světě by vládl svého druhu pořádek. A světová válka by pravděpodobně nevypukla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5756

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2016