Špinavý vzduch zabíjí v ČR dvacetkrát více lidí než autonehody

12. 6. 2017

Místo pro konání konference bylo vybráno vhodně. Ostravsko patří k regionům s nejhůř znečištěným ovzduším v celé Evropě. Roční zákonný limit 35 dnů, během nichž koncentrace poletavého prachu smí překročit hodnotu 50 mikrogramů na metr krychlový, byl letos v Ostravě vyčerpán již 14. února [1].

Špinavý vzduch nejvýrazněji poškozuje zdraví našich i evropských obyvatel, a to ze všech složek znečištěného životního prostředí. Způsobuje předčasná úmrtí zejména na nemoci srdce a cév. Zároveň zvyšuje počet dýchacích onemocnění včetně rakoviny plic. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemřelo v roce 2013 předčasně dvanáct tisíc obyvatel ČR kvůli znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi [2], což je víc než počet obětí autonehod [3].

Ministerstvo životního prostředí sice v roce 2016 po několika letech příprav schválilo regionální Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které jsou však jen velmi obecné a postrádají konkrétní kontrolovatelné cíle. Podle dostupných informací ani jejich naplnění nepostačuje v nejvíce postižených oblastech k dosažení platných limitů znečištění. Ty jsou navíc významně vyšší než hodnoty vhodné pro ochranu lidského zdraví stanovené Světovou zdravotnickou organizací. Proto obyvatelé Ostravy, Prahy, Brna a Ústeckého kraje podali na MŽP žaloby, ve kterých se domáhají zrušení nekvalitních programů a jejich nahrazení lepšími.

Hlavní příčinou znečištění ovzduší zůstává v České republice i v Evropské unii závislost na fosilních palivech. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění jemnými prachovými částicemi je u nás individuální vytápění pevnými palivy v nevyhovujících kotlích. Na druhém místě je automobilová doprava. Významným zdrojem znečištění ovzduší je v některých regionech nadále energetika a průmysl, přičemž nejhorší situace je právě na Ostravsku. Podíl jednotlivých zdrojů má výrazný regionální a místní charakter.

Jakkoli slýcháme, že se situace lepší, je Ostravsko stále černým místem na mapě ČR i Evropy. Kroky ke zlepšení situace jsou zde příliš pomalé a je na ně kladen nedostatečný důraz. Například zmíněný program zlepšování kvality ovzduší MŽP, který měl zajistit plnění imisních limitů na Ostravsku už do roku 2020, je zcela nedostatečný.

Miroslav Šuta, expert z Centra pro životní prostředí a zdraví, řekl:
„Znečištění ovzduší je nejvýraznějším zdravotním faktorem životního prostředí jak pro obyvatele Evropy, tak pro občany České republiky. Dochází jím k předčasným úmrtím zejména na nemoci srdce a cév, jako jsou infarkty myokardu nebo mozkové mrtvice. Zároveň zvyšuje počet dýchacích onemocnění včetně rakoviny plic. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemřelo v roce 2013 předčasně dvanáct tisíc obyvatel České republiky kvůli znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi. Nové výzkumy ukazují také negativní vliv znečištěného ovzduší například na imunitní nebo nervový systém.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Kotlíkové dotace jsou dobrým nástrojem k nižšímu znečištění ovzduší, ale ve své současné podobě řeší problém jen částečně. Kotle i kamna na pevná paliva způsobují vysoké emisemi a závažné zdravotní problémy. Finanční program na jejich výměnu by měl pokračovat zrychleným tempem a zvýšit nároky na emisní standardy podporovaných zařízení. Nové uhelné kotle by už měly o podporu přijít. Naopak finanční podpora by měla být dostupná i pro penzisty, lidi na venkově a další sociálně potřebné občany.“

Jan Kozina, předseda správní rady Čistého nebe, o.p.s., řekl:
“Na Ostravsku je průmysl významným znečišťovatelem, ač v poslední dekádě udělal pro snížení emisí hodně. Za klíčové kroky do budoucna považujeme ukončit provoz poslední koksovny v městské zástavbě a nedovolit další koncentraci znečišťujícího průmyslu v regionu. U lokálních topenišť vnímáme jako problém možnost si (pololegálně) koupit uhelné kaly a topit s nimi. Potřebná je dotace na plyn pro rodinné domy v postižených oblastech. Když to jde u “Zelené elektřiny”, proč by to nešlo u “Čistého plynu”? Pak už potřebujeme jen více větru, deště a tlak našich politiků na Polsko.“
 
Poznámky:

[1] Informace o kvalitě ovzduší v ČR: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_2017_CZ.html

[2] Air quality in Europe – 2016 report, European Environment Agency, 2016, ke stažení na https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2016

[3] http://www.autoklub.cz/dokument/12022-statistika-nehodovosti-za-rok-2016.html