Proč považuji současný stav biomedicíny za katastrofální

31. 5. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Mě těší zájem pana profesora Hořejšího o mé články, velmi si vážím jeho pochvaly, ale i jeho nespokojenosti s tím, že označuji současnou situaci v biomedicíně za katastrofální. Vím, že se v tom neshodneme a shodnout nemůžeme. On čerpá ze svých zkušeností, já čerpán naopak z vyjádření lidí, jako je Francis Collins, šéf Národních ústavů zdraví v USA.

Již několik let se opravdu poctivě snažím pochopit současnou situaci ve vývoji nových léků a považuji ji vskutku za katastrofální. Nejde v žádném případě jen o vysokou cenu léků, jde především o jejich účinnost. Základní argumenty včetně odkazů třeba právě na Collinse, který v článku z roku 2011 v Nature Reviews Drug Discovery označuje současný způsob vývoje nových léků za „frustrující“, jsou v níže uvedeném článku, který jsem publikoval v časopise Vesmír. Collins navrhuje jako způsob, jak zefektivnit vývoj léků, právě hledání nových indikací pro již existující léky. Nazývá tento přístup jako „mining of therapeutic gold“, tedy „těžení terapeutického zlata“.

Od té doby jsem objevil další zajímavé věci. Jednak bestseller (aspoň podle Amazonu) amerického novináře Richarda Harrise „Rigor Mortis: How Sloppy Science Creates Worthless Cures, Crushes Hope, and Wastes Billions“, v němž se mimo mnoha podrobných popisů, které zdrcujícím způsobem analyzují stav současné biomedicíny, čtenář dočte o tzv. Eroomově zákonu (Eroom's law). Tento zákon má název podle Moorova zákona z oblasti vývoje tranzistorů, jen obrácením Moore v Eroom vystihuje jeho pravý opak.

Zatímco v oblasti vývoje tranzistorů podle Moorova zákona jsme každé dva roky na dvojnásobku, v oblasti vývoje léků podle Eroomova zákona máme zhruba od 80. let minulého století stále méně nových léků navzdory stále lepším technologiím a stále většímu množství peněz, které do výzkumu dáváme. 

Eric Topol, šéf translačního výzkumu (výzkumu, který se snaží přenést poznatky z laboratoří do klinické léčby) na Scripps Research Institute, komentuje Harrisovu knihu těmito slovy: „Just as 'post-truth' was selected as the word of the year in 2016 for its political connotations, Richard Harris masterfully shows how this pertains to science, too. Rigor Mortis is a compelling, sobering, and important account of bad biomedical research, and the pressing need to fix a broken culture.“ Můj volný překlad: „Stejně jako slovo „postpravdivý“ bylo vybráno za slovo roku 2016 pro své politické konotace, Richard Harris mistrovsky ukazuje, že to platí také pro vědu. Rigor Mortis je přesvědčivý, alarmující a důležitý pohled na špatný biomedicínský výzkum a na naléhavou potřebu ho napravit.“ Kniha byla příznivě recenzovaná v Nature nebo Financial Times.

A jak už jsem na podzim psal v Britských listech, bylo nedávno zjištěno, že většina nových protinádorových léků buď nefunguje vůbec, nebo jen marginálně. Cituji začátek článku z British Medical Journal: „A study published in The BMJ this week shows how most new cancer drugs are failing to deliver any clinically meaningful benefit.” Můj volný překlad: “Studie publikovaná v BMJ tento týden (BC: začátek října 2017) ukazuje, že většina nových léků proti rakovině nepřináší žádný smysluplný klinický benefit.“ BMJ je jeden z nejlepších lékařských časopisů na světě.

Můj článek ve Vesmíru: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2014/06/kostlivec-nezopakovatelnosti-skrini-vedeckeho-publikovani/

Francis Collins v Nature Reviews Drug Discovery: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21629277

Kniha Rigor Mortis na Amazonu: https://www.amazon.co.uk/Rigor-Mortis-Science-Worthless-Billions/dp/0465097901

Eroomův zákon: https://en.wikipedia.org/wiki/Eroom%27s_law

Článek v BMJ: https://www.bmj.com/content/359/bmj.j4543

0
Vytisknout
9212

Diskuse

Obsah vydání | 4. 6. 2018