Evropa nemá v současné krizi žádnou vizi pro budoucnost. Propadá ultrapravici
6. 9. 2018
Řada ultrapravicových demonstrací ve východoněmeckém městě Saská Kamenice šokovala Německo. Schopnost ultrapravice zorganizovat celou řadu tak obrovských demonstrací znepokojila mnoho pozorovatelů v Berlíně, píše Ishaan Tharoor v deníku Washington Post.
"Když stát ztratí moc - a to právě ultrapravice vyvolává - pak se to, co ultrapravice prosazuje, stává realitou," konstatuje Andreas Zick, který studuje extremistické organizace na univerzitě v Bielefeldu.
Protesty také poukázaly na obrovské rozdíly mezi bohatým západním Německem a chudým východem, který stále více podporuje extremistickou stranu Alternative fuer Deutschland.
"Z velkých západních měst, jako je Hamburk, Mnichov či Frankfurt, je východní Německo naprosto v jiném světě. Když berlínští novináři informují o východním Německu, jejich články pro západoněmecké čtenáře působí, jako by to byly reportáže z Gazy, z Pchjongnajgu či z deprivovaných oblastí Trumpovy Ameriky," napsal Konstantin Richter na serveru Politico.
Ishaan Tharoor v deníku Washington Post pak ve svém článku cituje Andrewa Stroehleina z organizace Human Rights Watch:
"Lügenpresse (prolhaný tisk) bylo nacistické heslo, jímž nacisté diskreditovali svobodná média. Lidé, kteří to heslo v Saské Kamenici skandovali, to samozřejmě vědí."
"Lügenpresse" (lying press) was a Nazi slogan used to discredit free media. The people chanting it #Chemnitz know that, of course. https://t.co/c8chYebOSZ
— Andrew Stroehlein (@astroehlein) September 5, 2018
Disonance mezi centry moci a venkovem samozřejmě existuje v řadě západních demokracií. Avšak napětí v Německu podtrhuje vážný problém pro Evropu. Politikové jako Merkelová a francouzský prezident Macron naléhají na to, aby Evropané vytvořili větší geopolitickou jednotu, jako reakci na neodpovědné, nebezpečné a zbrklé chování prezidenta Trumpa a na autoritářský tlak od Ruska a Číny. Jenže tito politikové nejsou schopni vytvořit si jednotnou frontu ani ve svých vlastních zemích.
"V Evropské unii nyní populisté a autoritáři zpochybňují liberální poválečný konsensus. Dokonce i země, které sdílejí tento ideál, jako Francie, Španělsko a pobaltské státy, se nedokáží dohodnout o budoucnosti evropského projektu. Americké elity pevně podporují americké bezpečnostní záruky pro Evropu - jenže jejich prezident se spojuje s autokraty a projevuje pohrdání vůči pořádku, založenému na pravidlech," vysvětluje Constanze Stelzenmüller z Brookings Institute.
Minulý měsíc zdůraznil německý ministr zahraničí Heiko Maas, že se Evropa musí postavit Trumpovi. Poukázal na to, že hodnoty z období studené války, které vytvářely transatlantický vztah, nyní mizí.
Zdá se, že v budoucnosti budou ambiciozní země jako Francie hrát větší roli v regionálních konfliktech, jako je syrská občanská válka, a nebudou čekat na signál z Washingtonu.
Problémem ale je, že Evropa nemá žádnou jednotnou vizi pro svou roli ve světě. Merkelová stojí v čele nespokojené centristické koalice, na kterou z obou stran útočí populistické síly. Protiuprchlické, ultrapravicové organizace, včetně celé řady euroskeptických, prokremelských stran, doufají, že zaznamenají v evropských volbách v příštím roce historické zisky. A Francie a Německo se nedokáží shodnout ohledně klíčových otázek bezpečnosti a fiskální politiky.
Pravicové nacionalistické vlády v Maďarsku a v Polsku přitom systematicky podvracení liberální konsensus v Bruselu a silně sympatizují s nacionalismem Trumpovy vlády. Středo a východoevropské země stále vidí USA jako nejdůležitější záruku své bezpečnosti a nechtějí si Ameriku znepřátelit za žádných okolností.
Vážná je hrozba ultrapravice. Z průzkumu veřejného mínění provedeného v srpnu vyplynulo, že podpora pro vládnoucí koalici Merkelové je rekordně nízká a podpora pro AfD rekordně vysoká.
Jakákoliv budoucí vize pro Evropu se bude muset nejprve vyrovnat s touto vznikající bouří.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse