Má se v médiích poskytovat prostor extremistům?

10. 9. 2018

čas čtení 6 minut

"Společnosti, které čelí útoku rasismu, jsou jako dům, v němž vznikl požár. 10 nebo 20 procent toho domu už shořelo, takže by se hasiči měli snažit zachránit zbylých 80 procent. Soustřeďte se na to, co se dá ještě vyhrát, než toho bude zničeno ještě víc."

Jak se postavit k sílícímu populismu a extremismu ve společnostech? Zabývat se příčinami jeho vzniku, argumentuje Kenan Malik. Jenže v českém prostředí ty příčiny nikdo nezkoumá a nikdo je neřeší. Naopak většina politiků se snaží využívat sílící populistické nenávisti ve společnosti k posilování svých politických pozic. Tím se ještě více zamlžuje a ignoruje, proč je tolik lidí naštvaných.

Andrew Stroehlein z lidskoprávní organizace Human Rights Watch vyvolal globální diskusi o tom, zda se má v médiích poskytovat prostor ultrapravicovým extremistům. Ostře a opakovaně kritizoval britský týdeník Economist a americký časopis New Yorker, že pozvali k veřejné diskusi ultrapravičáka Stevena Bannona. New Yorker se kritiky zalekl, zejména poté, co čtenáři začali rušit předplatné časopisu, a diskusi s Bannonem odvolal. The Economist se nezalekl a diskuse se má konat.



Komentátor britského týdeníku Observer Kenan Malik v nedělním vydání tohoto listu se Stroehleinem polemizuje. Argumentuje, že poskytnutím prostoru Bannonovi ho média nijak nezviditelňují, protože už viditelný a vlivný na mezinárodní scéně je. Kenan Malik dodává:

"Dva memy jsou v současnosti ústřední v dnešní politické debatě. První je, že potřebujeme uniknout z bubliny lidí se společnými názory. Druhý je, že nemáme poskytovat prostor šiřitelům nenávisti. Je zajímavé, jak jsou tyto dva memy vzájemně v konfliktu."

Kenan Malik dodává:

"Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch argumentuje, že nemá cenu debatovat s Bannonem, protože věcné argumenty proti lžím málokdy změní názor lidí. To, co potřebujeme, je 'nový narativ'. 'Každá minuta, kterou trávíme diskusí o lžích oponentů, je minutou, kdy jsme selhali a nepřednesli svou pravdu.'

Je pravda, že prostě prezentovat fakta a údaje o nezaměstnanosti či rozdílech v situaci lidí různých ras málokdy debatéry přesvědčí. Je také pravda, že potřebujeme vytvořit nový narativ, jehož součástí budou fakta a argumenty, narativ, který lidem umožní najít smysl svého života a porozumět otázkám, jimiž čelí. Nemůžeme ale jen zvysoka 'přednášet svou pravdu'.

Mají-li Trumpovi stoupenci přijmout odlišný narativ, museli bychom brát vážně jejich problémy a pociťované křivdy a zároveň dokázat, že příčinami těchto problémů a pociťovaných křivd není 'nekontrolovaná migrace' či likvidace 'bělošské' kultury, příčinou je sociální a hospodářská strategie, která zničila životy obyčejných lidí, bělochů i černochů, migrantů i domácích. Proto musíme hájit jejich práva a jejich živobytí a přestat je odmítat jako 'rasisty'. Musíme také zpochybnit ve veřejné diskusi osobnosti, jako je Bannon, a nesmíme odmítat s nimi mluvit, jen proto, že jsou jejich argumenty obscénní. Je to proto, že jsou Bannonovy argumenty obscénní, ale přesto jsou ve společnosti atraktivní, že s nimi musíme diskutovat."


Podrobnosti v angličtině ZDE
 


Andrew Stroehlein k tomu v pondělí píše na Twitteru:

"S Kenanem Malikem souhlasíme, že se musíme postavit proti rasismu i proti bělošskému nacionalismu. Poskytnout však Bannonovi jeviště a proměnit bělošský nacionalismus v zábavné představení - kupte si vstupenky na internetu, všechny hlavní kreditní karty bereme - to podle mě jen bělošský nacionalismus normalizuje.

Avšak mimo to, hlavním problémem je ve skutečnosti publikum: představa, že existují bělošští nacionalisté, kteří mají otevřenou mysl a jsou ochotni změnit svůj názor, se mi zdá pochybná.

Jak píše Kenan Malik: 'Skutečné publikum by bylo to, které by bylo dostatečně otevřené tak, že by bylo schopno změnit svůj názor na Bannona. Skutečná debata se vede o tom, zda takové publikum existuje.' Já si nemyslím, že takové publikum v současnosti existuje, ale to neznamená, že 'politika nemá budoucnost'.

Z mého hlediska je to o segmentaci veřejnosti. Opravdu nemá moc smysl snažit se přesvědčovat tu část veřejnosti, která propadla bělošskému nacionalismu a etnickému nacionalismu. Stojí ale za to přesvědčovat ostatní občany, aby nespadli do téže pasti.

(A ano, ta akce, kterou zorganizoval časopis New Yorker s Bannonem, by se netýkala ani jedné z těchto dvou skipin, takže ohledně 'změny názorů lidí' byla hodně irelevantní.)

Společnosti, které čelí útoku rasismu, jsou jako dům, v němž vznikl požár. 10 nebo 20 procent toho domu už shořelo, takže by se hasiči měli snažit zachránit zbylých 80 procent. Soustřeďte se na to, co se dá ještě vyhrát, než toho bude zničeno ještě víc.

A ano, Trump dostal více než 20 procent hlasů, avšak všichni jeho voliči nebyli bělošští nacionalisté. Možná je to 20 procent voličů, možná dokonce 25 procent a 10 až 25 procent bělošských nacionalistů, to vidíme i v Evropě.

Nemyslím si, že existuje mnoho argumentů, jimž se podaří přesvědčit tento segment voličů, aby se vzdali svého bělošského nacionalismu, a naše společnosti a naše politika bude muset zaměřit své úsilí na to, aby se tento segment nezvětšoval. Právě proto jsou akce a vystoupení ultrapravičáků v médiích, které normalizují a legitimizují bělošský/etnický nacionalismus, tak nebezpečné.

Nakonec ještě k otázce názorových 'bublin' v našich moderních společnostech. Nikdy jsem této argumentaci nerozuměl. Zaprvé, před několika desetiletími to pravděpodobně bylo daleko horší - když všichni v Evropě četli jen jediné noviny a nic jiného.

Zadruhé, já prostě nevidím tu 'bublinu', v které údajně žiju. Na Twitteru vidím obrovskou rozmanitost politických názorů každou minutu - od skutečných nacistů až po skutečné komunisty a všechno uprostřed. Před dvaceti lety jsem nečetl každý den nacistickou propagandu. Dnes ano.

Nevidím, jak sociální sítě údajně omezily lidi na přítomnost v bublinách totožných názorů. Pro mě je ten problém přesně opačný: sociální sítě pomohly normalizovat a legitimizovat extremistické názory a učinily je prostě regulérní součástí směsice názorů.

Drtivá většina z nás stále ještě považuje nacisty a bělošské nacionalisty za extremisty, jimiž jsou. Udržme to tak."

Zdroj v angličtině ZDE

 



0
Vytisknout
9646

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2018