Vůbec tomu nerozumím. Jak jde dohromady "dospělost" a tohle chování, které je zjevně infantilní? Hrají si dospělé ženy s panenkami a dospělí muži s autíčky? To asi ne. Ale před televizí se z nás ty děti najednou stanou.

Poctivě jsem si prostudoval televizní programy ve sváteční dny u hlavních evropských televizních stanic. Pohádky tam jsou - dopoledne, samozřejmě. V prime time žádná - tam jsou normální filmy všeho druhu. Zdá se, že jsme jedinou zemí na světě, ve které to tak je, jako železné pravidlo: co vánoční večer, to v osm hodin začíná pohádka. Sledovanost enormní. Diskuse "jakou novou pohádku (!) připraví na Štědrý večer Česká televize" patří k zásadním ve všech médiích (ne v Mateřídoušce, Sluníčku a Studiu Kamarád).

Chápe to někdo?

Pozn. JČ: Je to eskapismus a záměrná infantilizace společnosti, která má už i tak špatné školství, takže většina národa není schopna nezávislé a kritické analýzy problémů, které jim ničí život. Je to pokračování zvyklosti z normalizace, kdy stát záměrně zábavou odváděl občanstvo od povědomí o společenských problémech. Dnešním politikům i médiím se to velmi hodí, protože když občanstvo slzí nad "pohádkami", nepožaduje od politiků, aby řešili skutečné problémy a od médií, aby se jimi zabývala.

Kromě toho, televize je zastaralé komunikační médium a i v ČR ji sledují systematicky jen starší lidi. Jedna českotelevizní produkční nám nedávno otevřeně sdělila, že Českou televizi nesledují mladí lidé, a proto pro ně nic nevysílá a jen svými pořady důchodce utvrzuje ve stereotypech.

Televize v České republice jsou otevřeně ničivým prvkem, likvidující společnost. Že si to občané nechávají líbit, to je jiná věc.