Oposmluvní amnézie, čili Co a jak si (ne)pamatovat

31. 7. 2019 / Karel Dolejší

Podle Františka Řezáče v kauze někdejší opoziční smlouvy mezi Zemanem a Klausem "málokdo ví, co že v ní vlastně bylo", takže například "tam byl návrh na změnu volebního systému z poměrného na většinový, hleďme! Tehdy tu změnu, pokud se nemýlím zablokoval vetem prezident Havel, že..." - Faktem ovšem je, že návrh na otevřený přechod k většinovému systému předložený ODS tehdy samotná ČSSD neschválila, takže následoval gerrymandering v podobě účelové manipulace s počtem volebních obvodů, mandátů a přepočítacími koeficienty. Ústavní soud následně již zákonodárci schváleného kočkopsa předpisem č.64/2001 jako protiústavní zrušil ZDE.

Někteří lidé dodnes nesmírně zápasí s pochopením prostého faktu, že ani finanční krize v roce 2008 nediskreditovala českou demokracii tak fatálně, jako "Klauzemanovy" hrátky s ideou demokratické opozice. Veškeré pravolevé či jakékoliv koncepční rozdíly v politice byly oposmlouvou "demaskovány" coby pouhé účelové krytí kartelu, jehož jediným cílem je rozdělit si příjmy veřejných rozpočtů a moc ve státě.

Ale nejen to. Některým už se dokonce podařilo i dočista "zapomenout", že skrytý přechod k většinovému volebnímu systému tenkrát odmítl ve svém nálezu Ústavní soud. A místo toho si vymýšlejí "Havlovo veto", kterým nepřímo ospravedlňují i současné uzurpátorské chování Miloše Zemana.

Změna volebního zákona ovšem nebyla zrušena proto, že se "prezidentovi nelíbila", ale protože nezávislý soud konstatoval její nesoulad s ústavou a Listinou základních práv a svobod. Přitom soud odmítl účelovou argumentaci tehdejšího předsedy sněmovny Klause, že změny zachovávají poměrný systém předepsaný pro volby do sněmovny ústavou. (ČSSD a ODS neměly společně ústavní většinu a nemohly tedy změnit základní zákon, jak by si jistě přály.)

Ještě jednou: Překážkou změny volebního systému se nestalo "veto prezidenta Havla", ale nález ústavního soudu. V něm se mimo jiné uvádí: "Ze všech uvedených důvodů Ústavní soud ustanovení § 27 věty první, § 48 odst. 4, § 50 odst. 1, 2 a 3 a příloh č. 1 a 2 volebního zákona pro jejich rozpor s čl. 1, 5 Ústavy, čl. 22 Listiny, čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 1 Ústavy, ustanovení § 31 odst. 4 citovaného zákona pro jeho rozpor s čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny, § 85 věty třetí volebního zákona pro jeho rozpor s čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, zatímco jinak, pokud jde o ustanovení § 49 odst. 1 písm. b), c) a d), odst. 3 písm. b), c) a d) volebního zákona, návrh zamítl."

Zbylí zastánci oposmlouvy, nehledě na to, jak jim paměť (ne)slouží, mají samozřejmě právo na svůj názor.

Nikoliv ale na vlastní "fakta", ze kterých "vyvozují" své pozoruhodné závěry.