K odporu tolika Čechů vůči změnám ve vědě a technice

3. 8. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Reakce na článek Jana Čulíka  "Proč se tolik Čechů tak často přidržuje sebedestruktivních blbostí?"  

Myslím, že odpor proti vědeckému výzkumu změny klimatu, a nutnosti s tou změnou něco dělat, je v Česku dán tradiční průmyslovou mentalitou, která tady převládá u technicky vyškolených lidí a je zakořeněna napříč společností.

Technika nebo přírodní věda není v Česku vnímána jako něco, co prochází prudkými změnami v rámci společenských a kulturních hodnot, ale jako něco, co existuje jaksi na nebesích ve středověkém smyslu jako věčná podstata neustálého pokroku a pravdy, která je intuitivní a navždy platná.

Nějaká změna klimatu pak, byť jde o přírodovědný fakt, do této nebeské sféry nesedí, protože upozorňuje na to, že jakákoli technika nebo věda je náhodným plodem kultury a může podléhat hodnotovému tlaku, ba dokonce se může jevit navzdory nebeskému zákonu nekonečného pokroku jako zhoubná.

Na prestižních západních technikách tento zbožštěný svět Julesa Verna (ale abych Vernovi nekřivdil: i on má své Ocelové město) už dávno neexistuje, pokud vůbec kdy existoval.

 V tomhle by si měli čeští inženýři listovat (produkce z MIT, asi nejlepší technické vysoké školy na světě vedle Caltechu a ETH):


https://mitpress.mit.edu/books/handbook-science-and-technology-studies-fourth-edition?fbclid=IwAR3IshpNzXXKRQsTdrSbE7gFysvUH_SEJpJvoIgHax3vJvfjkSfob4oy8Ao

0
Vytisknout
11656

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2019