20. 2. 2020
Prezident Erdogan v Idlíbu podporuje sunnitské arabské milice, z nichž jedna je napojena na Al-Káidu. Tureckému prezidentovi dělá vrásky také osud tří milionů sunnitských Arabů. Jde o civilisty, přičemž spousta z nich jsou uprchlíci.
Podle některých zpráv Asadova vojska poprvé od začátku války v roce 2011 dobyla celou provincii Aleppo a vedou úspěšnou ofenzivu v Idlíbu. Asadova vláda získala kontrolu také nad dálnicí spojující Damašek a Aleppo, tedy dvě největší syrská města. Syrská arabská armáda za pomoci ruského letectva, šíitských milic z Libanonu a Iráku i bojovníků z Íránských revolučních gard v průběhu uplynulých dvou a půl měsíců dobyla více než třetinu provincie Idlíb (zhruba 36 % území).
Erdogan trvá na tom, aby se syrská vláda stáhla k liniím, které byly ustaveny minulý rok v Soči, a Damašku hrozí, že na jeho síly v Idlíbu zaútočí, pokud tak neučiní do konce února. Toto ultimátum je namířeno také na Rusko, které syrskou arabskou armádu podporuje a které by syrské tanky ochránilo před tureckým útokem ze vzduchu.
BBC Monitoring cituje ruského analytika Danila Mojsejeva, podle nějž Erdogan testuje trpělivost Moskvy tím, že do Idlíbu posílá další vojáky. Turecký prezident chce podle jeho mínění také dosáhnout nějakých hmatatelných vojenských úspěchů poté, co v Libyi, kam poslal syrské žoldáky, utrpěl řadu porážek.
Mezitím americké ministerstvo zahraničí a Pentagon Ankaře naznačily, že má jejich podporu proti Rusku a Sýrii. Spojené státy patrně doufají, že se jim podaří napravit pošramocené vztahy s Tureckem. Donald Trump měl v minulosti blízko k Putinovi i k Erdoganovi. Není tedy zcela jasné, koho z těchto dvou autoritářů Trump podpoří, dojde-li na lámání chleba.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse