Ústavní soud a Potěmkinova vesnice kolem lex Babiš

20. 2. 2020 / Boris Cvek


Měli bychom se radovat nad rozhodnutím Ústavního soudu, který se postavil za tzv. lex Babiš, tedy za zákon o střetu zájmů, který donutil současného premiéra vzdát se vlastnictví novin a Agrofertu. Opravdu?

Pokud jde o samotné rozhodnutí Ústavního soudu a jeho zdůvodnění, čte se to opravdu krásně. Cituji z Aktuálně.cz:

Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu."

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle soudu je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.“

Problém je v tom, že lex Babiš ve skutečnosti nejspíše premiéra střetu zájmů nezbavuje, protože je to jen habaďůra. Občanský zákoník svým podivným pojetím svěřenských fondů totiž umožňuje, aby někdo formálně nebyl a fakticky byl vlastníkem. Takže sice vzniká optický dojem, že premiérův zájem u Ústavního soudu prohrál, nicméně ve skutečnosti se Ústavní soud postavil za zákon, který premiérův zájem (díky Občanskému zákoníku) hájí.

Ústavní soud samozřejmě vůbec neřešil otázku, zda premiér stále zůstává fakticky ve střetu zájmů. To bude zřejmě rozhodovat až Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku.

0
Vytisknout
3032

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2020