Dojde v Afghánistánu po desetiletích válčení k ekonomické obnově?

27. 2. 2020

Tálibán bojoval o moc s afgánskou vládou dlouhých 30 let. Po teroristických útocích z 11. září toto fundamentalistické sunnitské hnutí bojovalo 18 let také s americkou armádou.

Případná mírová smlouva by určila podmínky pro postupné stažení zbývajících 14 tisíc amerických vojáků. Tálibán na oplátku musí souhlasit s jednáním s představiteli afghánské vlády a musí také přerušit veškeré styky s teroristickými skupinami, příkladně s Al Káidou.

Dějiny ukazují, že ekonomický růst a lepší pracovní příležitosti jsou nezbytné k nastolení poválečné stability. Zdá se, že opatrné a udržitelné využití rozsáhlého nerostného bohatství Afghánistánu by mohlo být klíčem k poválečné obnově země.

Povstalecké skupiny rekrutovaly obyčejné lidi, kteří zoufale potřebovali aspoň nějaký příjem. Tálibán své bojovníky platil daleko lépe než afgánská armáda. Dnes je mzda militantů z ISIS-KP, což je místní odnož tzv. Islámského státu, údajně mnohem vyšší než plat vládních vojáků. Vytvoření dobře placených alternativ k extrémistickým skupinám může být odpovědí na hádanku týkající se národní bezpečnosti.

Vzhledem k tomu, že spousta extremistických bojovníků pochází z farmářských rodin (v zemědělství pracuje 40 procent Afghánců), bude rozvoj venkova obzvlášť důležitý pro mírovou obnovu Afghánistánu. Afghánci by mohli exportovat produkty jako jsou piniové oříšky, fíky, kašmír nebo šafrán.

Diamanty jsou dalším afghánským produktem majícím velký ekonomický potenciál. Obyvatelé provincie Panjshir v 80. letech prodávali proslulé zelené diamanty z Hindúkuše, aby tak financovali odpor proti sovětské okupaci.

Afghánistán je nádherná hornatá země a hlavní město Kábul byl znám jako „Paříž Střední Asie“. Ekoturistika je další možností, jak postavit válčením zbídačenou zemi na nohy. Tedy pokud ozbrojený konflikt skončí.

Celý text v angličtině ZDE