Snad už je proboha jasná vazba mezi týráním zvířat a zdravím lidstva?

11. 4. 2020

čas čtení 6 minut



Uvažujme o nesporné skutečnosti, že se koronavirová pandemie rozšířila, protože lidstvo týrá zvířata, píše Nick Cohen. Skutečně vedla pandemie k tomu, že se lidé začali chovat jinak? Navrhl snad někdo, že bychom měli přestat konzumovat maso, anebo jeho pojídání aspoň drasticky omezit?

 

Přednést tuto argumentaci by v současnosti mělo být naprosto přesvědčivé. Nemusí se jen zdůrazňovat, že COVID-19 zřejmě přeskočil na groteskních mokrých trzích ve Wuchanu přes hranice biologických druhů. Epidemie SARS v letech 2002-2004 začala v Guangdongu, pravděpodobně u netopýrů, a pak se rozšířila na kočky cibetky, které se prodávaly na trzích a konzumovaly v restauracích. Ptačí chřipka H7N9 vznikla taky v Číně a rozšířila se na lidi od nemocných kuřat.

Čína je pro viry Petriho miskou, protože Čínská komunistická strana umlčuje hlasy, které varují před nebezpečím, jak to zjistil hrdinský lékař Li Wen Liang. Staletí imperiální a komunistické diktatury naučily lidi nevystrkovat hlavu nad parapet. Útlak jde v Číně ruku v ruce s lidovou vírou v léčebnou moc zvířecích mrtvol, což je vražedné šarlatánství, které  nyní rychle rostoucí a bohatnoucí čínská střední vrstva nadšeně svými penězi podporuje. Netopýři, kteří jsou zřejmě zdrojem koronaviru stejně jako SARS, prý slepcům navracejí zrak. Cibetky se pojídají jako falešný lék proti nespavosti.

Přesto je pouhou pohodlností odsuzovat Čínskou komunistickou stranu, i když to důležité je. MERS (plicní syndrom z Blízkého východu) vznikl, jak jeho název navozuje, na Blízkém východě, a přešel na lidi od velbloudů. Ebola vznikla v Demokratické republice Kongo a pochází zřejmě od goril a šimpanzů.

Nemoci vždycky přeskakovaly přes hranice biologických druhů, avšak pandemie COVID-19 je zřejmě známkou zlověstného zrychlení.

Vědecký článek, který vyšel v Proceedings of the Royal Society tento měsíc varuje, že počet nových infekcí zřejmě roste, jak se lidstvo cpe do všech koutů této planety. Likvidace přirozeného prostředí, habitatu, pro život zvířat a exploatace zvířat žijících v divočině lovectvím a obchodem zvýšily riziko infekčního překračování hranic, varují vědci.

Je zapotřebí zavést opravdu přísné tresty pro používání "exotických" zvířat pro potravu a pro léky. Samozřejmě, je příliš lehké, aby lidé na Západě toto heslo skandovali a měli přitom pocit, jak jsou sami vlastně ctnostní. Měli bychom přitom kriticky sami zkoumat, co jíme.

Pokud se bude dál šířit odolnost bakterií vůči antibiotikům, je možné, že se v brzku ohlédneme zpět na rok 2020 a řekneme: "Opravdu? To bylo všechno?"  

Odolnost bakterií vůči antibiotikům by mohla zlikvidovat věk lékařského pokroku a vrátit lidstvo do éry, kdy každé minimální zranění a každá obyčejná operace by znamenaly smrt. Přehnané předepisování antibiotik lidem je částečným důvodem, proč u bakterií vzniká vůči nim odolnost a proč vědci předpovídají, že do roku 2050 bude umírat ročně 10 milionů lidí na odolnost vůči antibiotikům.

Zneužívání antibiotik při intenzivní a neuvěřitelně kruté výrobě masa je stejně tak ničivé. Tovární výroba zvířat ohrožuje jejich zdraví. Prasnicím, které rodí prasátka, se neposkytuje dost času na to, aby se zotavily, než znovu otěhotní, a kuřata v přecpaných klecích trpí stresem z přehřátí, který jim způsobuje salmonelu a E-coli. Proto se jim musí opakovaně podávat množství antibiotik.

V roce 2012, kdy tehdejší hlavní britská vládní zdravotní komisařka Sally Davies varovala, že antibiotika přicházejí o svou efektivitu rychlostí, která je alarmující a nezvratitelná, přirovnala tuto krizi ke globálnímu oteplování. Můžeme k tomu dodat, že konzumace masa přispívá disproporčně k emisím skleníkových plýnů.

Zakažme tedy užívání antibiotik v průmyslových zemědělských provozech. Postavme se k masu, kravímu mléku a k sýru tak, jako se stavíme k tabáku a k alkoholu a zaútočme na ně velkým zdaněním. Učiňme ilegální obchod s divokými zvířaty tak vážným trestným činem, jako je ilegální obchod se zbraněmi.

Ať jsou takovéto deklarace jakkoliv racionální, mám pocit, že to nikdo neposlouchá, Sám nejsem vegan. Kdyby nová, hrozivá situace mohla změnit postoje lidí, měl bych se veganem stát. I kdyby se změnili jednotlivci, dominantní kultura způsobuje, že požadavky na změnu vypadají směšně utopické. Kritici na navrhovatele změn vždycky zaútočí, že chceme trestat chudé.  Vznikla by vlna rozhořčení, že lidem chceme zakázat Macdonaldy! 

Naši vnuci se budou zpětně ohlížet na naši dobu a budou považovat naše zneužívání a týrání zvířat za nepochopitelné. V současnosti však požadavek, abychom s tím týráním přestali, vyvolává absolutní nepochopení.

Koronavirová krize nepřiměla nikoho, aby změnil své postoje. Naopak existující postoje cementuje. Nikdo neví, jaké bude mít tato pandemie politické a kulturní dopady, jen víme, že dopady přijdou. Jeremy Corbyn tvrdí, že pandemie dokázala, že jeho návrhy zavést socialismus "byly absolutně správné". Nigel Farage tvrdí, že pandemie dokázala, že je "absolutně správné" zakázat imigraci. Trump obviňuje Čínu. Čína obviňuje Ameriku.

Jinými slovy, všichni dělají a říkají to, co říkali a dělali vždycky.

Všichni dnes myslíme na dnešní utrpení. Optimisté jsou přesvědčeni, že vlády i občané se přizpůsobí novým okolnostem a uznají novou realitu. Brzo se dovíme, zda mají pravdu.

Velký fyzik Max Planck přednesl r. 1950 pesimistický arugment. Nová vědecká pravda netriumfuje tím, že by přesvědčila své odpůrce, řekl. Je tomu jinak: "Její odpůrci nakonec vymřou a vyroste nová generace, která je s novým argumentem seznámena."

Planckovi obdivovatelé zestručnili jeho argumentaci do jediné věty, která je dnes zřejmě až příliš aktuální: "Věda dělá pokroky pohřeb od pohřbu."

Kompletní článek v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
12649

Diskuse

Obsah vydání | 15. 4. 2020