12. 4. 2020
"Tento virus pravděpodobně přskočil z netopýra na jiné zvíře a to jiné zvíře zřejmě bylo blízko člověka, pravděpodobně na trhu," konstatuje virolog profesor Edward Holmes ze Sydney University. "A tak jestliže je divoké zvíře nakaženo virem od netopýra a my jsme s ním v kontaktu, je pravpodobné, že se virus rozšíří na osobu, která s tím zvířetem zachází. Ta osoba to pak rozšíří doma na příbuzné a máme epidemii."
Sars-Cov-2 se šíří kapénkami nakažené osoby, když kašle nebo kýchá. Partikuláty s virem lidé vdechnou a virus se dostane do kontaktu s hrdlem a hrtanem. Tamější buňky mají velké množství receptorů, známých jako receptory Ace-2. (Buněčné receptory hrají klíčovou roli při předávání chemických látek do buněk a posíláním signálů mezi buňkami.) Tento virus má povrchovou bílkovinu, která je schopna se uzamknout na buněčné receptory a vložit do buňky svou RNA. Jakmile je v buňce, RNA začne vyrábět velké množství kopií viru. Ty proniknou ven z buňky a infekce se rozšíří. Protilátky, které vyrobí imunitní systém organismu, se zaměřují na likvidaci viru a ve většině případů zastaví jeho pronikání.
Nákaza COVIDEM-19 je ve většině případů mírná, a to je tajemství jeho úspěchu. Mnoho lidí si ani nepovšimne, že bylo nakaženo, a tak dál chodí do práce, do supermarketů a jinde a šíří nákazu mezi druhé lidi.
Občas COVID-19 dokáže vyvolat vážné problémy. To se děje, když se přesune dýchacím ústrojím dolů a nakazí plíce, kde je dokonce ještě více receptorů Ace-2. Mnoho těchto buněk je zničeno a plíce jsou ucpány fragmenty rozbitých buněk. V takových případech končí pacienti na intenzivní péči.
A co je ještě horší, v některých případech začne imunitní systém reagovat hystericky. Útočí na buňky v plících ve snaze útočit na virus, což vede k zápalu plic. Tento proces se dokáže vymknout kontrole, přichází stále větší množství imunitních buněk a zápal plic se zhrošuje. Říká se tomu cytokinová bouře. (Řecky "cyto" znamená buňka, "kino" pohyb.)
To, proč vznikají cytokinové bouře u některých pacientů a ne u drtivé většiny, je nejasné. Jednou možností je, že někteří lidé mají takový druh receptorů Ace-2, který je zranitelnější vůči koronaviru než jiní lidé.
Lékaři zkoumající pacienty, kteří se z nákazy COVIDEM-19 uzdravili, zjišťují, že ti mají relativně vysoké množství protilátek v krvi. Ty protilátky vyrábí imunitní systém. Protilátky pokryjí povrch viru na určitých místech a zabrání jeho schopnosti pronikat do buněk. Je však velmi nepravděpodobné, že existence protilátek potrvá na celý život.
Většina virologů je přesvědčena, že protilátky proti COVIDU-19 budou existovat jen asi rok dva. Tak se chová většina koronavirů. Znamená to, že i když nakonec bude většina lidí viru vystavena, virus nikdy nezmizí a budeme zaznamenávat sezónní vrcholky infekce. Nakonec nás před virem může uchránit jedině efektivní vakcína.
V pátek informoval časopis Nature, že po světě probíhá 78 projektů snažících se vyrobit vakcínu - a dalších 37 projektů se připravuje. Jeden projekt na Oxfordské univerzitě je nyní v první etapě testů, dva další u amerických biotechnologických korporací a tři další v čínských vědeckých skupinách. Mnoho dalších tvůrců vakcím připravuje letos zahájení testů vakcíny na lidech.
Toto obrovské množství práce vyvolává naději, že by mohla vakcína proti COVIDU-19 vzniknout relativně rychle. Avšak vakcíny vyžadují rozsáhlé bezpečnostní testy a testy efektivnosti. Tisíce lidí musejí dostat vakcínu či placebo, aby se zjistilo, zda je vakcína účinná proti viru.
Někteří vědci navrhují, aby byli dobrovolníci úmyslně vystaveni viru, a tak se zkoumala efektivnost vakcíny. Tento přístup není bez rizika, ale mohl by zrychlit testování vakcíny o mnoho měsíců. Ovšem dobrovolníci by museli být mladí. Úmyslně však nakazit dobrovolníky, zejména ty, kteří by dostali placebo, je velmi kontroverzní. Problém je, že COVID-19 tu a tam usmrcuje i mladé lidi. Vědci dosud nevědí proč. Předtím, než se začnou připravovat tyto rozsáhlé, konečné testy, bude nutno všechny aspekty tohoto procesu pečlivě zvážit.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse