Putinovy vazby na Blízkém východě by v Izraeli měly vyvolat změnu loajality

29. 11. 2023

Před hrůzným útokem Hamásu ze 7. října se ruský prezident Vladimir Putin snažil pěstovat image mírotvůrce, který dokáže hovořit se všemi hlavními – často protichůdnými – hráči na Blízkém východě, jako jsou Izrael a Írán, spolu s jejich proxies, jako jsou Hizballáh a Hamás. Reakce Moskvy na útok Hamásu však představuje kardinální rozchod s touto dlouhodobou PR strategií.

Kreml se zdržel přímého odsouzení Hamásu, zatímco Putin čekal deset dní, než zavolal Benjaminu Netanjahuovi. Následně přirovnal izraelskou blokádu Gazy k obléhání Leningradu nacistickým Německem. Vzhledem k tomu, že íránští proxies eskalují akce na Blízkém východě proti Izraeli a americkým silám, kdysi vřelé vztahy Izraele s Ruskem se změní.

Střední cesta na Blízkém východě – se zaujatostí

Za prvé, abychom uvedli to, co je zřejmé, probíhající eskalace zahrnuje jak Rusko, tak Írán – a je to důležité jak pro USA, tak pro Izrael, které jsou oba napadány íránskými proxies. Putin bude mít prospěch z regionální eskalace, protože odvádí pozornost Západu, jeho spojenců a partnerů od Ukrajiny. Ale co je důležitější, je také pravděpodobné, že tuto eskalaci spíše podněcuje, než aby jednoduše sklízel výhody.

Tentokrát potenciálně formuje region a vztahy s velkými důsledky pro všechny. Pomineme-li dlouhodobé a prohlubující se vztahy Ruska s Íránem, zprávy z léta naznačovaly zvýšené úsilí mezi Teheránem, Damaškem a Moskvou o vytlačení USA ze Sýrie. Ruská armáda v létě zvýšila obtěžování amerických sil v Sýrii, včetně poškození amerických dronů. Tyto snahy jsou nyní zastíněny každodenními útoky na americké vojenské základny, které následovaly po útoku Hamásu ze 7. října. Nejnovější zprávy o možném přesunu protiletadlového systému Pancir S-1 od Wagnerovy skupiny v Sýrii Hizballáhu v Libanonu jsou dalším příkladem snahy Ruska umožnit pokračující eskalaci.

Jistěže, takový přesun by nijak zásadně nezkomplikoval izraelské vojenské operace podél jeho severní hranice, ale ani nemusí. Eskalace může být jednoduše o vyslání zprávy nebo přilévání oleje do ohně tím, že se přimíchává k existujícím problémům, i když jsou malé a vojensky zanedbatelné vzhledem k celkovému statusu opozičních sil. Izrael se musí vypořádat s dosti velkým počtem výzev, zatímco zuří válka v Gaze. Íránem podporované milice Húsiů údajně vypálily bezpilotní letouny a rakety směrem na Izrael. Hizballáh nepřetržitě odpaluje rakety z Libanonu směrem ke Golanským výšinám. Moskva zase signalizuje, že eskaluje nejen s USA, ale také s americkým spojencem Izraelem. Mezitím rétorika Kremlu a námluvy s Hamásem dávají najevo, že takovou eskalaci považuje za svůj nejlepší zájem. Jinak by Putin tento přístup jednoduše neuplatňoval. Přispěchal by vyjádřit soustrast Izraeli a odsoudit Hamás. V tomto kontextu by se jeho následná nabídka zprostředkování jevila Izraeli důvěryhodněji.

Za druhé, a to souvisí s tím, proč Putin považuje eskalaci za svůj zájem, je třeba vzít v úvahu širší strategický obraz. To, že si Putin vybral stranu ve válce mezi Izraelem a Hamásem, naznačuje, že si spočítal, že náklady na zhoršení rusko-izraelských vztahů převáží přínosy bližšího spojenectví s protiamerickými silami na Blízkém východě. Zavazuje se tedy, že pomůže rozdmýchat protiamerické a protiizraelské nálady v arabském světě i mimo něj. Pravděpodobně si uvědomuje kámen úrazu, který současná situace vytváří pro normalizaci vztahů Izraele s arabskými státy.

Moskva byla roztrpčená tím, že americké, nikoli ruské zprostředkování pomohlo odstartovat významnou mírovou iniciativu na Blízkém východě. Putin z toho bude mít jen prospěch, protože podle jeho názoru ohledně hry s nulovým součtem je porážka pro USA výhrou pro Rusko sama o sobě, ale také proto, že v tomto případě staví Izrael do slabší pozice, zatímco arabský svět bude pravděpodobně vnímavější k Putinovu poselství. Tato skutečnost pravděpodobně přispívá k důvodům, proč se Putin domnívá, že si může dovolit zhoršení vztahů s Izraelem.

Chaos na Blízkém východě pomáhá věci

Mezitím rostoucí chaos podporuje autoritářství, které narušuje liberální světový řád, a to i prostřednictvím eskalace s americkými spojenci, což Putinovi pomáhá vést válku na Ukrajině. Pro Putina se tato otázka pravděpodobně netýká ani tak Hamásu, jako spíše Íránu, jehož přesun kamikadze dronů pomohl ruské armádě terorizovat Ukrajince. Moskva v současné době buduje továrnu, která bude tyto drony masově vyrábět, podle nejnovějších satelitních snímků. A nemělo by být žádným překvapením, že je obtížné vystopovat, jak si ruské zbraně nacházejí cestu k íránským proxies, včetně Hamásu, protože mají tendenci být distribuovány Íránem.

Pohled za hranice západní analýzy

Západní analytici, omezení ve svých regionálních názorech na velmocenské soupeření, mají sklon pohlížet na Evropany na blízkovýchodních bojištích jako na oddělené. Přesto jsou – a historicky byli – pro Kreml jedno a totéž. Putin je i nadále odhodlán hrát se Západem dlouhodobou hru a čeká, až USA a jejich spojenci ztratí vůli soutěžit, což je základem jednoty Západu a odhodlání pomáhat Ukrajině.

Pokud je pro někoho překvapivé, že si Putin ve válce mezi Izraelem a Hamásem vybral stranu, nemělo to tak být. Bez ohledu na své úsilí o vybudování dobrých vztahů se všemi aktéry na Blízkém východě se Putin vždy přikláněl blíže k protiamerickým silám v regionu. Ještě důležitější je, že v Sýrii si Putin v září 2015 vybral stranu, když intervenoval ve prospěch Bašára Asada a zachránil ho před pádem. Tato intervence přivedla Rusko na práh Izraele a převzetím kontroly nad syrským nebem bylo schopno udržet si páku na Izrael – Izrael se stal závislým na dobré vůli Ruska provádět své údery proti Íránem podporovaným silám v Sýrii.

Od ruské invaze na Ukrajinu se Izrael pouští do obtížného balancování: Snaží se udržet vztahy Izraele s Moskvou a zároveň si uvědomuje důsledky invaze na Ukrajinu. Ale stejně jako ruská invaze na Ukrajinu byla událostí, která změnila svět, Blízký východ se 7. října změnil a Putin nyní tohoto okamžiku plně využívá.

Izrael by měl zaujmout nový postoj

Nyní, když Putin spojil ruský osud s Hamásem, by měl Izrael přehodnotit svůj vztah s Moskvou, což by mohlo zahrnovat i větší úsilí o podporu Ukrajiny. Izrael by mohl začít tím, že pozve ukrajinského prezidenta Zelenského a další vysoké ukrajinské představitele, aby přijeli do Gazy, aby sledovali vojenské operace a diskutovali o výzvách a poučení ze společných zkušeností z války. Vzhledem k tomu, že Hamás poskytl RT, hlavnímu ruskému propagandistickému kanálu v zahraničí, přístup k síti tunelů v Gaze, mohl by Izrael také vyzvat ukrajinská média, aby o této zkušenosti psala a informovala o izraelské válce jako celku. Pozvání ukrajinských novinářů by pomohlo potlačit ruské narativy na Blízkém východě. Moskva je dosud úspěšná v projekci svého narativu v regionu. Je velmi důležité, aby tyto narativy byly zpochybněny.

Jak řekl americký prezident Biden 20. října, Putin a Hamás sdílejí stejný cíl zničit své sousední demokracie. Zelenskyj – sám Žid – si představoval poválečnou Ukrajinu napodobující Izrael. Realisticky vzato, Izrael je omezen v tom, co může v současné době udělat pro Ukrajinu, ale jako člen rodiny liberálních demokracií může Putinovi stále ukázat, že hrozba eskalace jde oběma směry – což je zpráva, která je plně v souladu s americkými bezpečnostními zájmy a kterou by měl podporovat.

Zdroj v angličtině: ZDE