Naše ostudná hierarchie: Usmrcení některých lidí je "významnější" než usmrcení jiných

22. 4. 2013

V době, kdy přicházely informace o atentátu v Bostonu, jsem poslal na twitteru zprávu o schůzce, jíž jsem se v té době účastnil. V reakci na to mě začali umravňovat někteří uživatelé, že v době atentátu v Bostonu nemám psát o jiných věcech, píše v deníku Independent jeho komentátor Owen Jones. Jejich postojem bylo, že je nevkusné zabývat se čímkoliv jiným než atentátem v Bostonu.

Někdo mě pak upozornil, že ve stejnou dobu, kdy došlo k atentátu v Bostonu usmrtily bomby umístěné v automobilu v Iráku 31 lidí. Tak jsem poslal na twitteru tuto zprávu: "Myslím taky na lidi v Iráku. Nejméně 31 mrtvých v další den bombových atentátů. Strašné." Dostal jsem tirádu záporných reakcí - že prý je to politická manipulace, která se pokouší umenšít dopad atentátů v Bostonu poukazem na to, že jinde dochází k daleko většímu vraždění.

Proč je zabíjení nevinných Američanů více šokující a závažnější zprávou dne než zabíjení Arabů?

 9428

"Měli bychom bombardovat Českou republiku za to, že terorizuje Boston" "A kde vůbec je, ta Česká republika?"

Lidé, kteří si myslí, že Čečna je Česká republika

22. 4. 2013

Na internetu vznikla stránka nejpitomějších výroků lidí, kteří si myslí, že Čečna je Česká republika. Je ZDE.

Archivy

22. 4. 2013 / Přemysl Janýr

Reálnější představa o našem historickém a kulturním kontextu mohla včas zchladit opojení z naší západoevropské exkluzívnosti a namísto dvanácti let neplodného čekání jsme mohli účinně přispět ke stabilizaci středoevropského prostoru v rámci Visegrádské skupiny. Znalosti okolností vzniku hranic Československa, jejich historické vázanosti na tento státní útvar a naší argumentace pro poválečný odsun Němců by bývaly musely vnést závažné pochybnosti o moudrosti a prozíravosti jeho rozbití. Při vědomí nedořešených otázek jsme mohli jinak formulovat náš bezvýhradný souhlas se sjednocením Německa a koordinovat svůj postup s Polskem. Vzpomínka na předválečnou izolaci Československa, která nakonec způsobila jeho opuštění spojenci v Mnichově, nám mohla být dostatečným varováním před sebevědomými arogantními politiky, využívající příležitostí ke své osobní seberealizaci na úkor vztahů se sousedními zeměmi. Pouze historická nevědomost a zaslepenost nás mohly inspirovat, abychom po r. 1989 navazovali právě na období před únorem 1948, na období největších zločinů a nejradikálnějšího přerušení demokratické kontinuity. Dlouhodobá česká tradice vyvlastňování a problematičnost konfiskace německého majetku nás mohly přivést k jiným závěrům, než k restituci majetku vyvlastněného výhradně v jediném úzkém historickém kontextu. Osudy majetků, které po válce náhodně připadly těm, kteří se na jejich vytváření nepodíleli, nás mohly poučit a varovat před neblahým privatizačním experimentem.

Mučení na Teplicku

22. 4. 2013 / Václav Dušek

V bývalém utečeneckém táboře, v Červeném Újezdě na Teplicku, mučí údajně hladem klienty a přitom vedení bohulibé instituce nemá ani licenci k provozování podobného zařízení; v bývalém táboře jsou ubytováni i dementní alkoholici a lidé s psychiatrickými diagnozámi. Dobrodějové se prý snaží vymámit z těchto nebožáků peníze, dělají odporný byznys na úkor nemohoucích klientů. Účetnictví provozují v úrovni doby kamenné! Chovanci ke svačině hltají suché rohlíky, k večeři mívají chleba namazaný hořčicí; důchody mizejí záhadným způsobem, ke všemu se klienti mezi sebou perou o cigarety!

Omyl, který bolí

22. 4. 2013 / Ilona Švihlíková

V posledních měsících jsme svědky revizí ekonomických přístupů, které kladly důraz na škrty a přísnou fiskální konsolidaci či obnovení důvěry finančních trhů jako všelék. Nejenže se nyní za obnovení elementární keynesiánské logiky do boje pouští slavná ekonomická jména (Paul Krugman, Joseph Stiglitz), ale objevují se rovněž analýzy, které vyvracejí údajnou nedůležitost fiskálních multiplikátorů -- včetně MMF, jak Britské listy informovaly.

"Okupant nemůže být zároveň liberál", rozhovor s izraelským historikem Ilanem Pappém, který bude ve dnech 22.-24. dubna přednášet v Praze

22. 4. 2013

Ilanu Pappému bylo za podporu bojkotu izraelských univerzit vyhrožováno v roce 2007 smrtí, byl nucen rezignovat na pozici docenta politických věd Univerzity v Haifě a opustit zemi. Za svá tvrzení, že vzniku Izraele předcházela politika etnického čištění Palestinců, za to, že podporoval Hamás v jeho usilí vzdorovat, i když odmítl politickou ideologii této strany, a za veřejnou kritiku izraelských akademiků z ospravedlňování okupace Palestiny, se stal v Izraeli personou non grata. Navzdory tomu zůstává Pappé silně přesvědčen o tom, že jedinou cestou jak zlepšit tuto skutečnost, je odhalit její nejhorší rysy. Pappé nyní vyučuje historii na univerzitě v britském Exeteru. V rozhovoru pro IPS (Inter Press Service) z roku 2008 probírá Pappé situaci v Palestině a arabsko-izraelský konflikt šedesát let po jeho začátku.

Když tři tvrdí totéž, tak to není totéž?

22. 4. 2013 / František Štván

"Je to vyrobený na mě. Z ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality). Čekala jsem, kde to Martinec (šéf protikorupční policie) prodá."

"Je to konec svobodné demokracie a bude tady rozhodovat určitá uzavřená skupina lidí uvnitř policie provázaná s agilními státními zástupci."

První názor je názor pražské nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Druhý její "oběti" poslance Ratha. Jelikož jsem v listopadu 89 klíči necinkal, aby se občanům měřilo dvojím metrem, tak si nad aktuálním stavem naší demokracie, zvlášť proto, že existuje i názor ministra spravedlnosti Blažka, který na obranu Bradáčové prohlásil -"Pokud si policie na jakémkoli úseku a na jakékoli úrovni myslí, že se zbaví státního zástupce, který trvá na dodržování zákonů, metodami z roku 1950, tak se musí šeredně mýlit," musím položit otázku.

Kdo z těchto tří ne bezvýznamný občanů naše demokratické zřízení pomlouvá? Proč by to měl být zrovna mediálně popravený Rath? Copak se v padesátých letech režim (mocní) nezbavoval(i) politických oponentů metodami, které ministr spravedlnosti odmítá?

Zamyšlení - soudní vymáhání pohledávek

22. 4. 2013

Psaní je vlastně druh matematické rovnice, kde prožitek = podnět (námět) ke psaní. Alespoň tomu tak u mě vždy bylo. Abych mohl psát, musím prožívat a vstřebávat. Nejsilnější je osobní zkušenost, ale občas, při silném soustředění a těkavosti postačí i zkušenost zprostředkovaná. Na těchto řádcích se pokusím shrnout svou dosavadní zkušenost s právem, přesněji řečeno s dluhy a procesy jejich vymáhání právní cestou. Úkol, který jsem si stanovil, není pro mě samotného nijak lehký, vyžaduje odstup a hloubku. Potíž s odstupem spočívá v míře jeho uplatnění. Měl bych být v pozici jakéhosi soudce, soudit sebe, druhé i samotný systém. Nejsem ale soudce, ani stroj, jsem jen člověk a tak musím zaujmout nějaké stanovisko. Rozhodl jsem se postavit na stranu svých pocitů, svědomí a intuice, neboť nebýt nich, nevznikly by nejen tyto řádky, ale vůbec žádné, píše Marek Pechal.

Vatikánské jaro a česká zima

22. 4. 2013 / Mojmír Grygar

1. Nedivím se, že představitelé naší katolické církve nepřijali zvolení lidového papeže Františka s nějakým zvláštnímnadšením. Ve svých projevech samozřejmě vyjadřují úctu k zástupci božímu na zemi, k neomylné autoritě Svatéhostolce. Ale pokud vím, žádný z nich dosud nepronesl nadšený souhlas s radikálními změnámi, které nový papež již vprvních dnech svého pontifikátu přímo nebo nepřímo vyhlásil.

Církev se má podle nového pontifika vrátit ke svému evangelickému poslání, má vyjadřovat úzkosti, naděje a potřeby chudých, zavržených, ponížených. Papež tento postulát vyjádřil nejen slovy, ale i nedodržením některých vžitých rituálů. Jedním z takových -- spíš příznačných než významných -- bylo to, že odmítl červené botičky, na který si jeho elegantní předchůdce tak zakládal.

Drž se dědečka Péťo, ať se neztratíš!

22. 4. 2013 / Jiří Baťa

Blíží se konec volebního období a jisté politické subjekty budou hledat nové pevné zázemí, které by je mohlo dále udržet v nejvyšší politice. Týká se to především politického bumbrlíčka STAN, který je svázán pupeční šnůrou s TOP 09 a protože již STAN poněkud odrostl, mohlo by se stát, že jej TOP 09 odstaví od kojení a pustí k vodě, k vlastní seberealizaci. Petr Gazdík si je moc dobře vědom, že takové odstavení se rovná odchodu z politické scény, jakkoliv se nechává slyšet, že STAN je dostatečně svébytný a silný subjekt, jen jaksi zapomíná dodat, že jen pod křídly TOP 09. Současná spřízněnost a spolupráce byla dána na základě smlouvy obou subjektů a ta v brzké době skončí. Neumdlévající a zuby nehty nejvyšší politiky se držící Petr Gazdík již nyní podniká kroky, jak se nadále ve vysoké politice udržet. Proto se předběžně domluvil s lídry TOP 09 na možnostech prodloužení nové smlouvy, která by byla platná až do roku 2017, kdy bude rovněž končit mandát současného prezidenta.

Nominace 55 výroků do ankety Zelená perla 2012

22. 4. 2013

Tisková zpráva Dětí Země

Jmenný seznam 32 autorů 55 výroků, které veřejnost zaslala Dětem Země -- Brno do ankety o antiekologický výrok Zelená perla (18. ročník). Z nich se do finále dostane jen 18 nejlepších. O pořadí pak rozhodne nezávislá Komise v aktuálním počtu 113 osob (o Komisi více ZDE).

Výsledky ankety, společně s anketou o antiekologický čin Ropák 2012 (21. ročník) budou zveřejněné v pátek 26. dubna 2013 od 11 hodin na tiskové konferenci v Brně (více i s pozvánkou na večerní soireé od 18 hodin ZDE).

Jmenný seznam 32 autorů 55 antiekologických výroků za rok 2012:

1) Marek Benda, poslanec Poslanecké sněmovny P ČR (ODS)
"Nedovolíme, aby se ekoteroristé zmocnili čísel z ČEZ."
(k návrhu zákona, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat hospodaření i státních akciových společností)
z článku Pan Morální kredit
Respekt, 19. 3. 2012

Teatr Novogo Fronta a izraelské Clipa Theatre společně odhalují kořeny lidské nenávisti

22. 4. 2013

28. a 29. dubna 2013 se odehraje v Teatro NoD/Roxy světová premiéra společného představení Teatr Novogo Fronta (CZ/RU) a Clipa Theater (IL) pod názvem With Unarmed Forces. Dva přední fyzické soubory společně hledali v Praze na dvouměsíční umělecké residenci kořeny a původ nenávisti v člověku.

ÚSTR by měl být opravdu zrušen

20. 4. 2013 / Petr Uhl

Zákon o době nesvobody byl v roce 1991 přijat. Ve Federálním shromáždění jsme byli tehdy už v menšině, i když dost početné, kteří jsme si ho nepřáli. V rozpravě jsem kritizoval atmosféru odplaty, černobílé vidění a atmosféru rodícího se antikomunismu. Kvůli historické spravedlnosti je ale nutno dodat, že zákon čelil i chaotickému požadavku, aby se právní předpisy čtyřicetileté doby nesvobody považovaly za právně nulitní normy, tedy aby se žádné zákony z let 1948 až 1989 neuznávaly, obdobně jako vládní a říšská nařízení z protektorátu a už i vlády druhé republiky, prohlášená Benešovými dekrety a následně i zákony za neplatné (až na výjimky).

Byl otec bratrů Carnajevových spolupracovníkem Kadyrovova režimu?

21. 4. 2013 / Karel Dolejší

Aniž by byl k dispozici dostatek faktů, objevilo se již mnoho verzí událostí spojených s bostonským atentátem a jeho údajnými pachateli. Na dosti neočekávanou možnost upozornil historik Juan Cole. Na základě analýzy svědectví příbuzných, která zveřejnila americká média, dospěl k závěru, že otec Tamerlana a Džochara Carnajevových Anzar pravděpodobně v minulosti pracoval pro bezpečnostní aparát proruského čečenského režimu klanu Kadyrovových a děti proto raději "uklidil" do USA. (Sám žije v Dagestánu.)

"Čečnoslovensko" a kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí

20. 4. 2013 / Jan Čulík

Nemůže být výmluvnějším argumentem pro potřebu podpory kulturní diplomacie formou českých studií v zahraničí než nynější zmatek na sociálních sítích v USA, když si Američané v případě útočníků v Bostonu pletou Čečensko s Českem... Velvyslanectví ČR v USA muselo vydat prohlášení, že Česko není Čečensko... :) ZDE

Není to opravdu zoufalé, když je povědomí o České republice v zahraničí dnes tak malé, že musí velvyslanectví vydávat prohlášení, že Česká republika není v Asii a není to Čečna?

A nemělo by se proti tomu dlouhodoběji a strategičtěji něco dělat? Milí páni ministři a poslanci?

Jak to dopadne s takovouto mírou mezinárodního povědomí o České republice, až dojde k nějaké skutečné mezinárodní krizi a o osudu České republiky budou rozhodovat lidé se znalostmi tohoto druhu o ní?

K tomu: Jan Čulík, V rychle se destabilizující Evropě by měla Česká republika se středoevropskými spojenci zahájit projekt kulturní diplomacie ZDE

Jan Čulík, ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence ZDE

Štefan Švec: Praha? Neznám ZDE

P.S. Dva čtenáři mi napsali, že Česko nemusí nic dělat, protože skutečnost, že si někteří Američané pletou Česko s Čečnou, znamená, že jsou tito Američané a americká média blbí. Obávám se, že je to argument, který je typicky v souladu s přežívající českou mytologií: My nemusíme nic dělat, protože MY JSME V PRÁVU A VŠICHNI OSTATNÍ JSOU IDIOTI. Týká se to interpretace dohry druhé světové války na československém území, podle české mytologie byli Češi přece jen nevinné oběti nacismu a sami nikdy nic nenapáchali. Základem tohoto problému je neschopnost stoupnout si do bot jiných lidí a vnímat jinakost jako legitimní úhel pohledu. Za neúspěch komunikace je VŽDYCKY vinen ten, kdo komunikuje. To je základem komunikační vědy. Pokud signál České republiky, že Česko není Čečensko, nedosáhne milionů amerických občanů, dělá Česká republika něco špatně a měla by se pokusit to napravit, než dojde k průšvihu. Argumentace: "Američané jsou blbí, nemusíme dělat nic" je politováníhodným strkáním hlavy do písku. Ten alibismus Čechům při příští krizi nepomůže. Jinak, pokud vás to zajímá, informace o tom, že si Američané spletli Čečensko s Českem, vyšla i v Rusku. Dal nám o tom vědět Šamil Chairov, docent ruského jazyka a kultury na univerzitě v Glasgow:

ПРАГА ПРОСИТ НЕ ПУТАТЬ ЧЕШСКУЮ РЕСПУБЛИКУ С ЧЕЧНЕЙ

20 апреля 2013 | 15:30

С таким заявлением выступил сегодня посол Чехии в США. Это заявление связано с тем, что многие американские пользователи соцсетей ошибочно причислили этнических чеченцев -- братьев Царнаевых, которых подозревают в совершении теракта в Бостоне, к чехам. "Что Америка сделала Чешской республике? Где вообще она находится?". Или даже так: "Когда мы вторгнемся в Чехословакию?" - писали пользователи Twitter, называя государство, прекратившее свое существование в 1993 году.

В заявлении на сайте посольства отмечается, что Чешская республика и Чечня -- это две разных сущности. Чехия -- это восточно-европейское государство, а Чечня -- часть Российской Федерации.

Zdroj: ZDE

Na (ne)čestné nám nesahejte

20. 4. 2013 / Marek Řezanka

Nestalo se to poprvé -- a bohužel zřejmě ani naposledy. V ideálním případě by se sice politik neměl vměšovat do práce policie a nijak by neměl její vyšetřování ovlivňovat, jenomže ideální stav neexistuje.

Miroslav Kalousek, "expert na naprostou policejní ignoranci", si na vyšetřovatele dupne vždy v okamžiku, kdy ti se pokoušejí posvítit na nevýhodné nákupy čehokoli. Ničemu nerozumí, břídilové jedni. Kriminalizovat běžný vládní postup v žádném případě nebudou. To by se na to ministr financí podíval.

Podobný vzkaz vyšel z ministrových úst v případě exministryně obrany, Parkanové, v souvislosti s nákupem letounů CASA.

Druhý podezřelý z Bostonu byl po dramatické honičce zatčen

20. 4. 2013

Dvaadvacetihodinová honička, jejímž cílem bylo zatknout druhého mladíka, podezřelého z bombových atentátů v Bostonu, vyvrcholila v pátek v noci dramatickým a překvapivým závěrem, když devanáctiletý Džhokar Carnajev byl na předměstském dvoře zatčen naživu poté, co byl obklíčen gardou ozbrojených policistů.

Carnajeva našli, jak se skrývá v lodi na dvoře domu ve Watertownu v Massachusetts, malém městě nedaleko Bostonu, kde byl předchozího večera zastřelen jeho bratr. Oba bratři byli identifikováni jako osoby podezřelé z toho, že v pondělí spáchali dvojí bombový atentát na bostonský maraton, který usmrtil tři osoby a zranil více než 170 lidí.

Přibližně dvě hodiny v pátek večer byl Carnajev obklopen týmy SWATU a stovkami dalších policistů, přežil policejní střelbu a ve 20.41 místního času bylo konečně oznámeno "Podezřelý byl zatčen."

Mrtví pod rozlišovací schopnost

19. 4. 2013

Ano, v Bostonu zemřeli lidé, s pravděpodobností hraničící s jistotou lidé většinou hodní a nevinní, nic netušící, věnující se svým koníčkům, nebo trávící podle svého vkusu poklidné sváteční odpoledne, píše Karel Milička.

Ano, je to šílené, hrozné a děsí mě (i s ohledem na další život mých dětí v tomto státě -- netvařme se, že Boston je dnes moc daleko), že se vůbec něco takového děje.

Ano, opravdu se bojím.

V souvislosti s tím mě však napadla kacířská myšlenka. Zděsila mě totiž ještě více smršť servilní zpravodajské angažovanosti a nebezpečných náznaků, odkud vlastně útok, atentát, bestiální čin (říkejte si tomu, jak chcete) přišel.

Po kom se (ne)jde

19. 4. 2013 / Marek Řezanka

Pokud si občan České republiky přečte slogan: "Už po mě jdou" a následně zahlédne větu: "Je to vyrobený na mě", napadne ho nejspíš jediné: Zase ten Rath. Jednou ho přece chytli s krabicí plnou peněz (třebaže se na bankovkách údajně Rathovy otisky prstů nenašly), tak co se stále řeší? Řešit by se mělo, zda člověk, který prošel médii jako největší korupčník v Čechách, se skutků, z nichž je viněn, skutečně dopustil. A zda byla v jeho případě vskutku nutná téměř rok dlouhá vazba, která stále trvá. Vinu nemají posuzovat média, ale soudy.

 9426

Bombardujme Čečnoslovensko!

19. 4. 2013 / Karel Dolejší

Pokud byli bratři Carnajevové skutečnými pachateli útoku v Bostonu, z nějž jsou podezřelí, jedná se pravděpodobně o "osamělé vlky" bez organizační vazby na kohokoliv dalšího. Provedli sami útok na "vlasteneckou" veřejnou akci v USA, nikoliv na státní instituci, na úrovni a s prostředky, které si svépomocně dokázali zajistit. Tomu nasvědčuje i absence jakéhokoliv politického prohlášení po útoku, stejně jako neexistence plánu na útěk, tedy cosi jinak naprosto neuvěřitelného.

O to zajímavější jsou zkratové reakce obyčejných Američanů, kteří nejen nechápou, že oba bratři pocházeli z Čečenska, kde však v dospělém věku téměř nežili (krátce v roce 1994) a jednalo se o příklad neasimilovaných muslimských migrantů s radikalizovanými postoji, který souvisí zhruba stejně se skutečností, v jaké zemi vyrůstali, jako s tím, kde se narodili. Američtí redneckové by ale chtěli navíc i "vyřešit" problém terorismu shozením jaderné bomby na již neexistující stát, jehož následnické země jsou spojenci USA v NATO.

Bránit vlastními těly

19. 4. 2013 / Bohumír Tichánek

Koncem roku 1989 jsme se vydali cestou zpět, až do kapitalismu 19. století. I hranice se otevřely, tehdy už zásadním způsobem. Později se stala koruna volně směnitelnou, trh byl zásoben zbožím a pojem "fronta" se posunul v žebříku nejužívanějších slov o kus dozadu. Ač se nám kolem zdravotnictví stále něco nezamlouvá, tak ale dostatek dovozových léků pomohl pacientům a kupodivu - i lékařům.

Supermarkety vypadaly tak pěkně, se svým nadbytkem umístěných pokladen; to už nebudeme čekávat ani na nákupní košíky, ani u pokladny.

A přece se našel důvod k rozporu. Zákazníci chtějí zaplatit u pokladny ihned, ale manažer ví, že kupující si může ještě na něco vzpomenout. Na opomenutý nákup a navíc drobnost, vystavená u pokladny, může zaujmout jeho dítě. I proto se všechny pokladny současně neotvírají a nadále známe alespoň frontičky.

Já už tu dávno nebudu, ale co mé děti, vnuci, budou mít co jíst?

19. 4. 2013 / Jiří Baťa

Vezmu-li to z hlediska práva, bylo by možné premiérovo "konstatování" o výši státního důchodu cca za 35 let považovat za šíření poplašné zprávy. Jsem však spíše názoru, že pan premiér si nevidí "do úst" a v souvislosti s důchody mluví až příliš okatě propagandisticky (možná i provokativně) s cílem protlačit důchodovou reformu, jak jim ukládá "písmo svaté" v programu vlády a koaliční smlouvy.

FBI zveřejnila fotografie podezřelých ze spáchání útoků v Bostonu

19. 4. 2013

Americký federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejnil fotografie dvou mužů podezřelých ze spáchání bombových útoků v Bostonu. "Zájmové osoby" byly odhaleny proto, aby svědkové případně pomohli s jejich identifikací a nalezením.

Zvláštní agent FBI Richard Deslauriers na tiskové konferenci předložil záznam z bezpečnostní kamery a fotografie dvou mužů pořízené těsně před explozemi, které usmrtily tři osoby a zranily dalších 170. První měl na hlavě tmavou čepici a zřejmě položil batoh před restaurantem Forum nedaleko náměstí Copley Square, zatímco druhý, který se před tím pohyboval v jeho společnosti po Boylston Street měl čepici bílou.

Zelená je tráva, občan dojná kráva

19. 4. 2013 / František Štván

Tato slova si zřejmě místo slov originálních pobrukovali ideově nesmiřitelní poslanci Tancoš (ČSSD) a Svoják (ODS), když žádali rozpočtový výbor sněmovny poslanců o poskytnutí (sociální?) dávky ve výši 650 tisíc na uhrazení nákladů za čutající poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na mezinárodním fotbalovém turnaji stejně naladěných poslanců v Soči. Údajně v tom s nimi jel i poslanec Šenfeld (KSČM), byť se hlásí jen k členství v občanském sdružení pro fotbalovou reprezentaci Poslanecké sněmovny, které bylo pro tuto akci účelově založeno. Na jejich do nebe volající drzosti nic nemění skutečnost, že byť jim rozpočtový výbor, ve kterém nepochybně sedí i odpůrci "pastelkovného" z ODS a TOP09 a na řadové občany myslící členové ČSSD a KSČM, 650 tisíc schválil, že od svého záměru po kritice upustili. Na účinnou lítost, zvlášť z donucení, nemají poslanci žádný nárok. Uvažoval jsi jako nenasytný lump, jsi nenasytný lump.

Papež pro dnešek

19. 4. 2013 / Boris Cvek

V Česku existuje poměrně mnoho lidí, kteří považuji vědu a náboženskou víru za naprosto neslučitelné a náboženství, zejména katolické, za naprosto zabedněné. Z dob komunismu je tu také mnoho předsudků zejména kvůli jezuitům, kteří jsou u nás spojováni především s rekatolizací a pálením knih. Myslím, že proto by mohlo být velmi užitečné ocitovat pár odstavců, které nejprestižnější britský (tedy ze země s nekatolickou, ba protikatolickou tradicí) vědecký časopis Nature věnoval ve svém editorialu z 21. března nově zvolenému papež Františkovi. Editorial nese název "A pope for today" (Papež pro dnešek):

MONITOR JANA PAULA:

Mariánský sloup je především památka kulturně-historická

19. 4. 2013 / Jan Paul

Přiznám se, že jako křesťan nejsem příliš nadšeným vyznavačem mariánského kultu, tíhnu zatím k protestantismu, avšak přesto jsem za to, aby Mariánský sloup byl opět vztyčen. Proč? Protože to je především kulturní historická památka, a je trapné, když i dnes, v době moderní se snahou o pluralismus, se z otázky umístění tohoto symbolu stává politikum a náboženská rozepře. Naprosto souhlasím se Štefanem Švecem, že lidé, kteří téhle zemi a v téhle době hrozí rekatolizací, zůstali myšlením v 19. století.

POZVÁNKA:

Roma Upre! -- diskuzní seminář Pražské školy alternativ 22. dubna 2013, 18.00-20.00 h

19. 4. 2013

"Dokud města nebudou spolupracovat s Romskými aktivisty, moc se toho nezmění", říká Josef Miker ze severočeské Krupky. Má v komunikaci s městem hojné zkušenosti. A na sídlišti, kde žije několik tisíc Romů, je Miker významnou postavou. Místo zná, je moudrý a systematicky dosahuje drobných úspěchů. Vede zájmovou skupinu mladých kluků, spolupracuje při zaměstnávání Romů i podpoře jejich vzdělanosti. Je aktivní ve výboru občanského sdružení Konexe, které čítá několik desítek romských členů. V současné době je činnost Jozefa Mikera jednou z prvních vlaštovek v komunitní práci.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

75449