Jedině masové nepokoje přinutí mocné jednat

9. 6. 2020 / Daniel Veselý

Samotné protesty byly podle statistik AP ze 4. června od samého počátku většinou nenásilné, neboť tisíce lidí byly zatčeny třeba za porušování zákazu vycházení, nebo kvůli tomu, že se dav po výzvě policie nerozešel. Řádově stovky osob byly obviněny z rabování, loupeží a útoků na policisty. Navíc násilnosti často rozdmýchávala vojenskou výzbrojí vybavená policejní komanda, jež se svou brutalitou nijak netajila ani před kamerami, jak přesvědčivě dokazují četné záběry.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že americká veřejnost stojí spíše na straně heterogenního hnutí v ulicích, a naopak kritizuje Trumpovy autoritářské excesy i pokračující policejní brutalitu. Rozsáhlé víkendové demonstrace byly v drtivé míře pokojné, a dokonce proběhly i v malých konzervativních městech. Teprve obrovský občanský neklid donutil lhostejnou a cynickou moc jednat, neboť předchozí snahy dosáhnout nápravy trpělivým jednáním, vysvětlováním a naléháním nikam nevedly.

Netečné úřady až po hlasitém občanském odporu poslaly Floydova vraha a jeho tři komplice s odznakem za katr, kde všichni čekají na soud. Městská rada v Minneapolis se dokonce zavázala k tomu, že tamní policejní sbor rozpustí. Podle některých zpráv minneapoliská policie už od svého založení fungovala spíše jako rasistický bič na marginalizované vrstvy, nicméně to není žádná výjimka. Tamní úřady prozatím vydaly zákaz na používání nebezpečných chvatů při policejních zákrocích – a obdobná opatření se zavádějí i v dalších amerických městech. Veřejné školy a správa parků v Minneapolis kvůli vraždě George Floyda ruší s kontroverzním policejním sborem veškeré kontrakty.

V Denveru federální soudce městské policii nařídil, aby už proti demonstrujícím nepoužívala slzný plyn a plastické náboje, a to poté, co denverští policisté zaútočili na demonstrující i novináře. Starosta Los Angeles navrhuje, aby byl rozpočet tamní policie snížen až o 150 milionů dolarů a aby tyto finanční prostředky byly investovány do rozvoje opomíjených komunit. O škrtech v policejním rozpočtu se hovoří také v New Yorku a dalších amerických městech.

Je celkem pochopitelné, že mnohé hlasy volají po tom, aby byl tento opresivní systém do základů rozebrán a aby byly přemrštěné finanční prostředky určené pro policejní sbory převedeny na sociální a edukační programy. Sílí přesvědčení požadující, aby byl drasticky omezen policejní rozpočet amerických měst a aby došlo k reflexi dosavadní praxe „zajišťování bezpečnosti“ a toho, jak beztrestně je uplatňována především vůči méně majetným etnických menšinám.

Podle mluvčí hnutí Black Lives Matter Alicie Garza ale aktivisté nepožadují zrušení police en bloc, nýbrž převedení spousty jejích pravomocí do rukou sociálních pracovníků, mediátorů a psychologů, a zároveň volají po vyšších investicích do sociálních programů. Proč by měl represivní aparát vstupovat do nakumulovaných sociálních problémů, když kriminalizace opomíjených jejich postavení ve společnosti naopak zhoršuje?

Jenže úsilí o další radikální reformy dozajista narazí na ještě větší odpor mocných policejních odborů, které se v posledních letech staly jednou z největších překážek jakýchkoliv změn a které působí jako mimikry policejní zvůle. Agresivní policejní taktiky se navíc těší podpoře Donalda Trumpa a jeho republikánských poskoků. Vytrvalý občanský protest v ulicích však může vést k něčemu hmatatelnému, jak ilustrují první nesmělé příklady. Jenže bez systémové změny tyto neucelené kroky jen stěží omezí používání excesivní síly a rasovou nerovnost při zajišťování bezpečnosti v amerických městech. Míč je nyní na straně demokratických zákonodárců v obou komorách Kongresu, kde se chystá návrh zákona zahrnující kompletní revizi policejních sil a boj s rasovou předpojatostí.

 

 

 

 

 

.