Polemika s Tomášem Kordou

Kdo se nechce dělit o svět? Trump ani fosilní parta to určitě nejsou

21. 12. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Pan Korda ve svém textu Kdo se nechce dělit o svět? Trump, nebo zelení? na základě jednoho článku z časopisu Vesmír pochybuje o nezbytnosti zásadní transformace globálního energetického systému tváří v tvář klimatické krizi. Nemohu v žádném případě souhlasit se zjevnou relativizací činnosti odcházejícího amerického prezidenta a jeho „fosilní party“, ani s Kordovým tvrzením, že o svět se všemi jeho obyvateli se „zelená parta“ odmítá dělit.

Nevím, zda pan Korda tuší, že existuje něco jako vědecký konsenzus týkající se antropogenního globálního oteplování, jenž nyní dosahuje takřka sta procent. Spojitost mezi globálním ohříváním a lidskou činností je stejně průkazná jako spojitost mezi kouřením a rakovinou plic. Důvod, proč ještě vycházejí podobné pochybovačné články a proč je toto téma často vnímáno jako kontroverze, hledejme v masivní dezinformační kampani financované fosilním průmyslem a v nedbalé práci velkých sdělovacích prostředků.

Ropní giganti mají už 60 let jasno v tom, že se jejich činnost neblaze podepisuje na změně klimatu, jak informuje vědecký časopis Nature. Kupříkladu vědecká sekce pracující pro ropnou korporaci ExxonMobil své manažery už před 40 lety varovala „před potencionálně katastrofickými událostmi“ vyplývajícími z dobývání fosilních paliv. A proto šéfové fosilních koncernů, vědomi si zásadního ohrožení svých zisků, investovali miliony dolarů do rozsáhlé dezinformační mašinérie, aby zdrželi jakékoliv kroky k odvrácení klimatické krize. Tato neblahá skutečnost se přirozeně promítla do mediálního ekosystému, přičemž veřejnost se dlouhá léta domnívala, že globální ohřívání je kontroverzní záležitost, a nikoli prokázaný fakt.

Zkrátka a dobře: klimatologové a environmentalisté už dlouhé dekády bijí na vrata, aniž by byli vyslyšeni. Mezitím se veškeré projevy změn klimatu povážlivě zhoršují: jsme svědky čím dál tím vyšších teplot, intenzivnějších veder, bouří, záplav či tání ledovců. Planeta je chorá, což se metaforicky projevuje její stoupající teplotou. Ba co hůře – klimatologické predikce platné před několika lety nyní už neplatí. Vědci naopak rychlost klimatických změn podcenili. A to částečně proto, že dnes mají k dispozici přesnější data a modernější metody, a zčásti proto, že dřívější klimatické modely nedokázaly zaznamenat řetězové reakce – příkladně větší množství emisí vede k vyšším teplotám a vyšší teploty způsobují intenzivnější vysychání vodních ploch apod.

Pan Korda se implicitně zastává Donalda Trumpa a jím vedené fosilní party tváří v tvář těm, kdo se zasazují o přechod na obnovitelné zdroje. Nicméně zásadním dědictvím odcházejícího šéfa Bílého domu je akcelerace globálního ohřívání, jak na stránkách New York Times detailně dokládá Coral Davenport. Prezident Trump, který je proslulý milostnou aférou s kapitány fosilního průmyslu, zrušil více než stovku environmentálních regulací, přičemž spoustu škod jím napáchaných už odčinit nelze. Trumpovská environmentální devastace nastala v nepravý čas, kdy množství emisí překročilo dlouho obávaný práh atmosférické koncentrace; tedy v době, kdy je většina škodlivých dopadů klimatických změn včetně stoupající hladiny moří, intenzivnějších bouří či větších veder neodvratitelná.

Podle pana Kordy „obnovitelné zdroje energie nedokáží uspokojit hlad po energiích a tedy rozvíjet rozvojové země“. Uvědomuje si autor těchto slov, že uhlíkové neutrality je nutno dosáhnout do poloviny století, a nikoliv za dva měsíce? Kdyby „fosilní parta“ cíleně nebrzdila změny v globální energetice, mohli jsme nynějším nežádoucím projevům klimatu předejít. A potom: je Tomáši Kordovi známa skutečnost, že právě země globálního Jihu kvůli emisím vypouštěným v hojné míře státy globálního Severu nesou na svých bedrech tíhu klimatické krize?

Ba co více – podle Mezinárodní agentury pro energii (IAE) dnes solární projekty nabízejí nejlevnější elektřinu v dějinách, a to s technologií, která je lacinější než uhlí a plyn. IAE nedávno zveřejnila zprávu, ve které dospěla k závěru, že větrná a sluneční energie na rozdíl od fosilních paliv rychle nabírá na síle. Za pouhých pět let budou solární elektrárny a větrné farmy generovat třetinu globální elektrické energie. V roce 2023 větrná a sluneční energie předstihne zemní plyn a za pět lety „předběhne“ uhlí.

Nikdo, kdo má všech pět pohromadě, netvrdí, že přechod na zelenou energii nebudou provázet problémy a zádrhely, leč nemáme jinou možnost, než tak učinit. Více než 250 vědců napříč různými obory varuje před možným společenským rozvratem v důsledku globálního ohřívání. Šance, jak tomuto děsivému scénáři zabránit, tu přirozeně existuje, jenže to by antropogenní změny klimatu neměly být líčeny jako kontroverzní téma.

0
Vytisknout
4073

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2020