Proč se nechám očkovat
28. 12. 2020
čas čtení
2 minuty
Přátelé,
stále dostávám spoustu dotazů, proč se chci tak mermomocí nechat očkovat, i když nepatřím do rizikové skupiny, píše Jaroslav Miko.
(Pozn. red. Riziková skupina jsou lidé nad padesát let, avšak velmi vážný průběh onemocnění má i určitá část opravdu mladých lidí. Je to genetická loterie.)
Tak tedy ještě naposledy.
Očkování osobně beru dnes jako akt solidarity.
Jednak solidarity s ohroženou skupinou a také jako solidaritu s touto společností, které jsem součástí.
Jsem přesvědčený, že i přes mírné riziko (pozn. red. Riziko
neexistuje. V Británii bylo očkováno už více než 650 000 lidí, bez
problémů. Informace o krátkodobých vedlejších příznacích u cca 10
procent očkovaných jsou ZDE ) je očkování jedinou možnou cestou v současné době, jak se z tohoto marasmu vymanit.
Obávám se, že bez očkování by byl tento stav dlouhodobě neudržitelný.
Lidé přicházejí o práci, živobytí, sociální kontakty, o zábavu. Ekonomika skomírá, což má kromě jiného přímý vliv na kvalitu zdravotní péče.
Odkládají se různé zdravotnické neakutní zákroky, děti přicházejí o kvalitní vzdělávání a tak bych mohl pokračovat.
Toto vše je neudržitelné.
Nejspíše by se z nás dříve či později stala společnost sobců.
Bylo by velmi reálné, že by nějaké příští volby vyhráli lidé, kteří by slibovali rázný konec s těmi všemi omezeními a opatřeními proti šíření infekce.
To by vedlo k brzkému kolabsu nemocnic a zdravotního systému.
Denně by umírali stovky lidí a zbytečně. Jen z důvodu, že by nebyla volná lůžka v nemocnicích.
Jistě by tento stav netrval věčně.
Nemocní a starší lidé by zemřeli a zbytek populace by se promořil.
Určitě by nás to ale jako společnost brutálně změnilo. Naše solidarita by dostala pořádně na frak a změnilo by to naše sociální chování a sociální normy.
A pokud je tu cesta k návratu, která naše vysoké standardy vzájemné solidarity uchovává, tak zkrátka nemůžu toho nebýt součástí.
Očkovat se 100% nechám.
11655
Diskuse