Šest způsobů, jak covid zřejmě ovlivní naši budoucnost

22. 2. 2021

čas čtení 5 minut
 

Spojené státy zaznamenaly 500 000 mrtvých na covid. Když touto dobou loni toto množství mrtvých předpovídali statistikové, nikdo si to nedovedl představit. Jaké má tato roční zkušenost důsledky? O tom napsal v deníku Washington Post Michael Gerson:


1. Příroda se nás snaží zabít. Nenechte se uchlácholit duhou ani nádhernými západy slunce. Za vší tou krásou je brutální evoluční boj mezi lidmi a mikrobiálními patogeny. Během času se patogenům dokážeme přizpůsobit, potíž je, že patogeny se vyvíjejí daleko rychleji. Nový patogen v průměru vzniká každé čtyři roky až pět let. Covid-19 stačil, ale větší nebezpečí hrozí z nové chřipky, která by měla vysokou úmrtnost a byla vysoce nakažlivá před vznikem příznaků. Z modelování vyplývá, že existuje každoročně tříprocentní pravděpodobnost, že vznikne chřipková pandemie podobná pandemii prasečí chřipky z roku 2009 (při níž zemřelo celosvětově v prvním roce 150 000 - 575 000 lidí, ve srovnání s asi 2 miliony mrtvých po jednom roce covidu-19). Existuje každoroční jednoprocentní pravděpodobnost, že dojde k epidemii chřipky, při níž zahyne 6 milionů lidí nebo více.

 
2. My ten problém zhoršujeme.
Asi 75 procent nově vznikajících chorob je zoonotických (mají původ u zvířat). A lidé tuto hrozbu nejrůznějším způsobem zhoršují. Poptávka po bílkovinách vedla k obrovskému nárůstu počtu a koncentrace domestikovaných zvířat jako prasat, což jsou vyloženě ohniska vzniku nemocí. Zároveň přivádí likvidace lesů lidi do častějšího styku s divokými zvířaty, jako jsou netopýři, která efektivně šíří nákazy svými výkaly. Příroda nabízí jedovatý bufet nebezpečných patogenů. Vědci z programu Predict v posledních několika letech identifikovali 1200 chorob, které existují u zvířat, a předpokládají, že jich existuje ještě asi 700 000, o nichž nevíme.

3. Možnost se před těmito hrozbami izolovat je mýtus.
Téměř odkudkoliv na světě doletíte do Londýna nebo do Prahy za pouhý den. A jak jsme viděli, šíření nemocí mimo naše hranice v místech, jako je Brazílie, Jihoafrická republika nebo Británie může vést ke genetickým variantám, které se vyhýbají imunitě nebo jsou smrtnější. Nemůžeme potlačit nemoc tady, když ji nepotlačíme všude.

4. Decentralizace je dobrá politická teorie, ale špatná zdravotnická praxe
. Reakce USA na covid-19 je rozdělena mezi více než 3000 státních, místních a kmenových zdravotnických úřadů a institucí - a je to vidět. Federální vláda zpočátku nebyla schopna poskytnout adekvátní podporu pro testování a trasování, neposkytla efektivně ochranné prostředky a léky, nestandardizovala data z pandemie a neurčila racionální podmínky, od kdy člověk musí zůstat  doma a odkdy musejí být uzavřeny školy. Výsledkem byl chaos a většina země prostě podlehla patogenu.

5. Altruismus není efektivní motivací pro změnu chování. Proč tolik lidí nepodniká relativně neproblematické preventivní kroky, jako je nošení roušek a dodržování rozestupů? Více než 70 procent nákaz v USA pochází od lidí ve věku od 20 do 49 let. Avšak více než 80 procent lidí, kteří na covid-19 zemřeli, je starší 65 let. Tohle je obrovský případ mezigenerační zrady. Je-li vám 65 let nebo více a onemocníte na covid, máte 5,6 procentní pravděpodobnost, že zemřete. Je-li vám 20-49 let a onemocníte na covid, máte 0.0092 procentní pravděpodobnost, že zemřete. Je nemožné vyhnout se otázce: Jak by bylo chování lidí jiné, kdyby neodpovědné jednání bylo silněji spojeno s rizikem úmrtí? Když mezi jednáním lidí a rizikem není přímá vazba, jen efektivní vláda může nahradit absenci lepší motivace.

6. I když jsme lépe připraveni na příští pandemii, nejsme připraveni na opravdu obrovskou pandemii. Kdyby naše reakce měla řádnou vazbu na naléhavost nebezpečí, zastavili bychom likvidaci lesů a lépe bychom dohlíželi na obchod s divokými zvířaty. Daleko intenzivněji a koordinovaněji bychom prováděli dohled nad patogeny, které se šíří od zvířat na lidi. Urychlili bychom vytvoření genetického katalogu zoonotických nemocí, které by nám umožnily identifikovat a testovat nové hrozby. Investovali bychom více peněz na posílení zdravotnictví v rozvojovém světě, aby tam mohli rychle potlačit raná ohniska infekčních nemocí. Řádné bychom financovali připravenost na pandemie v západních zemích a zvýšili bychom schopnost vlád určovat zdravotnickou strategii a směrovat zdroje během zdravotní krize.

Možné následky našeho nezájmu a naší nepozornosti jsou hrozné a naprosto předpověditelné.

Podrobnosti v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
10442

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2021