Havárie vedení České energetické přenosové soustavy (ČEPS)

19. 7. 2021

čas čtení 22 minut
 Věc: Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Břeclavi, u Temelína

Na základě odpovědi SÚJB  a vystoupení pana Ing. Martina Durčáka v televizi Seznam Zprávy jsem mu  zaslal další dva dopisy ohledně havárií vedení ČEPS na dálnici D2 u Břeclavi a přívodního vedení Jaderné elektrárny Temelín. Jedná se o veřejné dopisy. Žádám Vás o jejich zveřejnění v Britských listech.

Neodpustím si poznámku na naši novinářskou obec.

Pokud si nějaká celebrita lokálního formátu zajde nakoupit do supermarketu, tak z tohoto zážitku máme třeba i padesát fotografií. Pokud ale spadne vedení 400 kV se škodou za více než  sto milionů korun, což se týká nás všech, protože my to velmi pravděpodobně nakonec zaplatíme, buď v ceně energie nebo z našich daní, tak z toho máme fotografie jednu!

Oldřich Maděra



ČEPS, a.s.

Ing. Martin Durčák
předseda představenstva
Elektrárenská 774/2,
101 52 Praha 10

datovou schránkou seccdqd

Naše zn.: M103 212 DOP01 – veřejný dopis    V Brně dne 17.7.2021      

Věc: Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Břeclavi

Dobrý den pane předsedo,

jsem ředitelem společnosti Maděra, s.r.o., která se zabývá projektováním v elektroenergetice. Vystudoval jsem VUT FE Brno, obor výroba, rozvod a využití elektrické energie.

Vyslechl jsem si Vaše vystoupení na Seznam Zprávy viz zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tornado-lamalo-stozary-jako-sirky-nahradi-je-mobilni-vedeni-168695

Zmiňujete dvě havárie vedení. Jedna je pád vedení na dálnici D2 u Břeclavi a druhé pád přívodního vedení jaderné elektrárny Temelín. Jste předsedou správní rady státního podniku ČEPS, který podléhá zákonu o volném přístupu k informacím. Rád bych Vám na základě toho zákona k oběma nehodám položil pár doplňujících dotazů.

Nejprve tedy k pádu vedení u Břeclavi na dálnici D2. To vedení bylo zasaženo přímo tornádem nebo nebylo? Našel jsem mapku na Wikipedii zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torn%C3%A1do_na_B%C5%99eclavsku_a_Hodon%C3%Adnsku

Wikipedie říká, že trasa tornáda byla 26 km dlouhá a 500 m široká. Zakreslil jsem do ní Vaše vedení č. 497 z rozvodny Sokolnice do rozvodny Stupava.

Překvapilo mne, že ta sekce vedení, kterou pravděpodobně prošlo tornádo, zůstala stát a naopak ta sekce, kterou tornádo neprošlo, tak ta spadla. Mohl byste to prosím vysvětlit?


Zakreslil jsem vedení i do geologické mapy, která je veřejně přístupá zde: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/index.php?start_y=576200&start_x=1208100


Modrými kroužky jsou označeny nosné stožáry ČEPS, které stojí, modrýmimgi elipsami ty, které spadly. Je jich devět. Možná jeden z nich zůstal stát, ale bude mít asi narušenu statiku. Modré obdélníky značí kotevní stožáry, které zůstaly stát. Červenými kroužky jsou označeny stožáry vedení 110 kV v majetku EG.D Brno, které většinou spadly. Doplňuji pár vybraných záběrů z vrtulníku viz zde:

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prelet-helikoptery-nad-misty-nestesti-na-morave-40364450






Pokud tedy srovnáme ty jednotlivé záběry, tak zjistíme, že ten stožár 400 kV ČEPS, který stojí, je v místě křížení s vedením EG.D 110 kV, které vesměs leží na zemi. Druhý stožár ČEPS pod tímto stožárem směrem na jih je kotevní stožár ČEPS, který také ještě stojí, ale pod ním, směrem na jih, již spadlo osm až devět nosných stožárů až po další kotevní u rybníčku na jihu, kde se vedení lomí. V místě lomu stojí kotevní stožár ČEPS, který také nespadl. Dále již pokračuje vedení neporušené.
Dále mne zajímalo, jak vypadá to vedení z dálnice. Podíval jsem se na na Google Maps zde:

https://www.google.ie/maps/@48.7615713,16.9463703,3a,75y,18.67h,93.66t/data=!3m7!1e1!3m5!1sASdde-jrs4G4cvLB9UbSdA!2e0!6shttps:%2F%2Fstreetviewpixels-pa.googleapis.com%2Fv1%2Fthumbnail%3Fpanoid%3DASdde-jrs4G4cvLB9UbSdA%26cb_client%3Dmaps_sv.tactile.gps%26w%3D203%26h%3D100%26yaw%3D124.71658%26pitch%3D0%26thumbfov%3D100!7i16384!8i8192  - oba nosné stožáry, jak vypadaly před tím, než spadly.

Jedinou fotografii spadlého stožáru (pochvala novinářům Idnes) jsem našel zde:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bourky-krupobiti-pocasi-uzavreni-dalnice-d2-hasici-napor.A210624_200354_domaci_misl/foto/MIS8c4b16_P2021062410266.jpg

Snažil jsem se najít na Internetu ještě nějaké fotografie z té doby. Podařilo se mi najít záběry z vrtulníku, kde je vidět spadlé vedení 110 kV EG.D Brno a ta sekce Vašeho vedení, která stojí.

Bohužel neexistují žádné snímky té sekce Vašeho vedení, která spadla. Máte nějaké k dispozici?

Mohl byste je prosím zveřejnit?

Zde si neodpustím poznámku na naši novinářskou obec.

Pokud si nějaká celebrita lokálního formátu zajde nakoupit do supermarketu, tak z tohoto zážitku máme třeba i padesát fotografií. Pokud ale spadne vedení 400 kV se škodou za více než  sto milionů korun, což se týká nás všech, protože my to velmi pravděpodobně nakonec zaplatíme, buď v ceně energie nebo z našich daní, tak z toho máme fotografie jednu!

Jak je vidět, tak čeští novináři již úplně rezignovali na základy svého řemesla, nebo to mají nakázáno?

Díval jsem se i na historii rychlosti větru v té oblasti. Našel jsem údaj zde:
https://www.in-pocasi.cz/aktualni-pocasi/breclav/?detailed_typ=vitr_naraz&historie=2021-06-24&detailed_usek=24#daily_graph
o rychlosti větru z 24./ 25.6.2021.

Průměrná desetiminutová rychlost větru byla max. 30 km/hod. s poryvy asi 47 km/hod. Jak víme z teorie, vedení by mělo být dimenzováno asi na 100 km / hod.

Podíval jsem se tedy podrobněji na geologickou mapu viz výše. Celé vedení, které spadlo, stojí na podloží  z geologického období Kvartér (viz legenda). Jsou to naváté písky [15] nebo nivní sedimenty [6] nebo nevápnité jíly, prachy a písek z geologického období Neogén [1854].

Podobné podloží je ale i v horní sekci vedení, která dokonce prochází Hruškami, byla zasažena tornádem a přesto stojí. Hledal jsem rozdíl mezi oběma sekcemi. Pokud se podíváte znovu na tuto mapu zde:
http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/

Najdete nejprve Břeclav (úplně dole) a pak místo, kde říčka Svodnice kříží dálnici D2, tak tam najdete stožár vedení ČEPS. Můžete pak jít po vedení stožár po stožáru nahoru i dolů. Zjistíte, že ten horní úsek je v nadmořské výšce asi 170 m, zatímco dolní část toho úseku, co spadl, je v nadmořské výšce jen asi 158 m. To je výškový rozdíl asi 12 m. Celé to území je ohraničeno zleva řekou Moravou a zprava řekou Dyjí. Ty se stékají nedaleko odtud na hranici tří států – Rakouska, Česka a Slovenska. Jejich nadmořská výška v místě vedení je asi 156 m. Z toho vyplývá, že v horní sekci vedení bude úroveň podzemních vod cca 10 a více metrů pod povrchem, kdežto v tom spodním úseku jen asi 2 m pod povrchem.

Ten spodní úsek je tedy velmi pravděpodobně trvale podmáčen a dochází zde asi mnohem častěji k efektu tzv. tekutých písků, který je vysvětlen pro laiky zde:

http://www.geology.cz/svet-geologie/pokusy/vyzkousejte-sami/kniha_POKUSY_tekute_pisky_web.pdf


To by mohl být důvod.
Pane předsedo, potvrďte tedy prosím, že ten úsek vedení, který stojí na kvartérním podloží navátých písků, v dolní části zřejmě trvalé podmáčených, byl založen na základech z armovaného betonu s mikropilotami nebo velkoprůměrovými pilotami (na tzv. hlubinném založení) tak, jak to požaduje Eurokód 7,  ČSN EN 1997 a dále i ČSN EN 50341-1 pro návrh vedení nad 1kV.

Dále prosím, pane předsedo, vysvětlete, jestli by nebylo pro český stát výhodnější, kdyby namísto nosných stožárů na obou stranách dálnice tam stály stožáry kotevní. Předpokládám, že mi odpovíte, že to vedení bylo postaveno ještě za totality.

Já se Vás ale musím zeptat, jestli to vedení tam opravdu stojí třicet let, jak jste uvedl v televizi Seznam, nebo jestli nebylo již opravováno v místě křížení  s dálnicí.

Na satelitní mapě je tam patrný pahýl základu nějakého stožáru jen asi 20 m od trasy vedení. Označil jsem ho černým kroužkem. Jen pro doplnění uvádím, že vedení vvn a zvn jsou navrhována na životnost 50-70 let, takže to vedení bylo zhruba v polovině jeho projektované životnosti.

Nicméně ještě pořád máme šanci to vše napravit a postavit tam ty dva kotevní stožáry nyní. Prosím o Vaše vyjádření i k tomuto mému návrhu. Jak jsem si všiml, tak to stejné navrhl i jeden ze čtenářů v diskusi pod článkem v Seznam Zprávy. Připadá mi to rozumné.

Další kapitolou, kterou bych chtěl s Vámi probrat je uzemnění vedení 400 kV. Jak všichni víme, tak Česká republika přistoupila po několika letech vyjednávání v roce 2003 k EU, viz zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vstup_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_do_Evropsk%C3%A9_unie

Považuji tento krok za velmi důležitý v moderních dějinách ČR. Podpisem přístupové dohody (za ČR ji podepsal prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla) se ČR zavázala postupně převzít celou řadu právních předpisů a technických norem platných na území EU.

Jednou z nově zavedených norem byla i ČSN EN 50341-1 pro návrh vedení nad 1 kV. Jedním ze základních požadavků této nové normy, které ovšem platí v ČR již od roku 2001, je, aby byla u všech kovových stožárů vedení na 1 kV provedeno dostatečné uzemnění pro ochranu osob, volně žijících živočichů a dobytka před nebezpečným dotykovým a krokovým napětím. Prosím o Váš výklad, jak bylo provedeno uzemnění u té spadlé sekce vedení a jak bude provedeno nově.

Ještě bych se chtěl zeptat na celkovou škodu způsobenou touto havárií. Musíme odstranit to staré vedení, musíme postavit náhradní přenosovou soustavu na cca 4 měsíce, zničíme asi ty pozemky dokola pojížděním těžkou technikou a musíme je zase upravit, rozjezdíme asi místní silnice a budeme je zase muset opravit, musíme dvakrát provést přetah nad dálnicí, budou nutné výluky, zvýší se nám ztráty delšími obchůdnými trasami, měli bychom vykompenzovat škody, které jsme způsobili všem těm řidičům, kteří tam stáli na dálnici 15 hodin, jak jste uvedl. Asi nejlépe by to bylo uhradit nějakou jednorázovou platbou na tunu nákladu nebo jednoho pasažéra, jedno auto, jednu zameškanou hodinu nebo nějak podobně. To vše nebude asi levné. Kolik prosím myslíte, že to vše bude stát?

Závěrem bych se Vás chtěl pane předsedo ještě zeptat, kolik podle Vás ještě máme na území republiky podobných křížení dálnic, železnic nebo i velkých řek, kde by mohlo hrozit podobné nebezpečí pádu nosných stožárů vedení ve Vašem majetku. Nebylo by vhodné s ohledem na klimatickou situaci, které se výrazně změnila, všechna tato křížení znovu projít a urychleně je přebudovat v případě potřeby na dva kotevní stožáry na každé straně křížení?

Nebylo by rovněž vhodné projít všechna vedení zvn v majetku státního podniku ČEPS, a.s., a ověřit, že minimálně ve všech místech, které jsou na kvartérním podloží s hladinou spodních vod nízko pod  povrchem, jsou postavena na hlubinném založení?

K té druhé havárii přívodního vedení JETE se na Vás obrátím navazujícím dopisem.

Pro odpověď prosím použijte datovou schránku, ID: 9pgjpt9.

S úctou a s přátelským pozdravem

    Ing. Oldřich Maděra
    MADĚRA, spol. s r.o.
    jednatel


* * *


ČEPS, a.s.

Ing. Martin Durčák
předseda představenstva
Elektrárenská 774/2,
101 52 Praha 10

datovou schránkou  seccdqd
Naše zn.: M103 212 DOP02 – veřejný dopis    V Brně dne 17.7.2021      

Věc: Tornádo lámalo stožáry jako sirky – u Temelína

Dobrý den pane předsedo,

Navazuji na můj předchozí dopis z dnešního dne ohledně pádu vedení na dálnici D2 u Břeclavi.

Co se týká havárie přívodního vedení JETE, tak bych chtěl můj dopis nejprve uvést mými zjištěními. Zeptal jsem se SÚJB Praha mým dopisem ze dne 25.6. viz zde:

https://blisty.cz/art/104262-dotaz-na-havarii-privodniho-vedeni-v-je-temelin

na bezpečnost JETE jako celku. Odpověděl mi pan Ing. Petr Krs z SÚJB Praha zde:

https://blisty.cz/art/104375-havarie-privodniho-vedeni-je-temelin-odpoved-uradu.html

Pan Inženýr Krs Ve své odpovědi uvedl, že oni sledují čistě bezpečnost jaderné elektrárny jako takové a že nehoda se stala mimo jimi sledovanou část na přívodním vedení. Z fotografií havárie, které byly k dispozici zde:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/liberec-bourky-cesky-hydrometeorologicky-ustav-cesko-dest-boure-hasici-liberecky_2107171736_pat 

jsem vydedukoval, že spadly asi tyto tři stožáry:


Prosím o potvrzení, že tyto nosné, označené kroužkem, opravdu spadly, zatímco kotevní stojí.
Dále jsem se podíval do geologické mapy ČR viz zdroj v mém předchozím dopise. Našel jsem okolí JETE a zakreslil jsem vedení do geologické mapy a obdržel jsem následující:



Z toho vyplývá, že celá jaderná elektrárna Temelín, včetně převážné části všech čtyřech elektrických vedení, stojí na tvrdém a velmi pevném podkladu. Je to vyvřelina pararula [1342]. To je dobré pro kvalitní založení všech stožárů všech přívodních vedení. Pouze některá menších zvrásnění na povrchu mnohem starší vyvřeliny pararula byla v mladším Kvartéru vyplněny usazeninami ve formě smíšených sedimentů [7], písčito-hlinitých až hlinito-písčitých sedimentů [12] a bazálních slepenců, pískovců a jílů atd. [112].

Nosný stožár přívodního vedení, který jsem označil svým pracovním číslem 2, stojí velmi pravděpodobně právě na jednom z těch malých ostrůvků tvořených kvartérními smíšenými sedimenty [7]. Pane předsedo, prosím potvrďte, že tento stožár a všechny ostatní stojící na kvartérních sedimentech, byly založeny na hlubinných základech z armovaného betonu s mikropilotami nebo velkoprůměrovými pilotami tak, jak to požaduje Eurokód 7, ČSN EN 1997 a dále pak česká norma ČSN EN 50341-1 pro návrh vedení nad 1 kV AC. Připomínám jen, že podle požadavku ČSN EN 50341-1, které je v Čechách platná od roku 2001, se vedení vvn a zvn projektují a staví s předpokládanou technickou životností minimálně 50 let a ty stožáry tedy spadly zhruba v polovině jejich technické životnosti.



Podle mého názoru tento stožár spadl jako první a strhl druhé dva, protože kolem něj je vidět spálené obilí požárem od oblouku před tím, než bylo vedení vypnuto. U druhých dvou stožárů již podobné stopy požáru nejsou viditelné. Žádám o Vaše vyjádření.

Dvě vedení 400 kV, která slouží pro vyvedení výkonu obou reaktorů o výkonu 1 000 MW, jsou tedy v majetku ČEPS. Uveďte prosím, kde je hranice mezi majetkem ČEPS, a.s. a ČEZ, a.s. Podle mého názoru je zde poněkud netradiční uspořádání, kdy úplně chybí vstupní portál elektrárny, vodiče z posledního kotevního stožáru vývodního vedení vedou nad blokovými transformátory 1 000 MW a jsou zakončeny až hluboko uvnitř elektrárny na koncovém portálu těsně vedle budovy reaktoru. V tom případě je velmi pravděpodobné, že jak ten kotevní stožár, tak i koncový portál patří ještě ČEPS, a.s.

Prosím o potvrzení. Pokud by to mu tak bylo, tak ČEPS provádí  i údržbu stožárů uvnitř elektrárny a je zodpovědný například i za jejich ochrany a za uzemnění. Za transformátorem jsem nenašel nikde proudové ani napěťové transformátory. Jak je tedy to Vaše vedení elektricky chráněno? Kde jsou umístěny ochrany a kdo je provozuje a udržuje? Jak je to prosím s měřením proudů, napětí a předaného výkonu?



Ta dvě záložní vedení 110 kV, která nemohou vyvést výkon, ale slouží jen k záložnímu napájení elektrárny v případě poruchy na jednom z hlavních vedení 400 kV jsou také v majetku ČEPS? Kde jsou umístěny jejich proudové a napěťové transformátoru a kde jsou jejich ochrany? Kdo je provozuje?


Je také poněkud netradiční, aby všechna tato několik kilometrů dlouhá přívodní vedení neměla na hladinách 400 kV ani 110 kV vypínače na straně reaktoru a byla vypínána pouze ze strany rozvodny Kočín. Je také velmi netradiční, aby obě vedení 400 kV nebyla zálohována. Plánujete nějaká opatření v tomto směru? Ze satelitního snímku je zřejmé, že v areálu rozvodny 400/110 kV Kočín byla nedávno vybudována celá nová rozvodna 400 kV v rozvodně Kočín (viz následující strana, označeno červeně) a že vedení 400 kV jsou do ní nyní přepojována. Bylo při této rozsáhlé, a zřejmě  i velmi nákladné, rekonstrukci uvažováno i o neduzích, které jsem uvedl výše? Kdy tato rekonstrukce byla provedena, kdo byl jejím dodavatelem a kolik prosím stála?

S ohledem na podkladní horninu pararula, s vysokou elektrickou rezistivitou, bylo uzemnění jak celé elektrárny, tak i všech přívodních vedení asi velmi obtížné. Prosím o krátký výklad, jak to bylo provedeno a jakých hodnot dotykového napětí bylo dosaženo? Jak je to s uzemněním rozvodny Kočín, která je také ve Vašem majetku?

Žádám i o uvedení data, kdy byla přívodní vedení vyprojektována a kdy byla uvedena do provozu. Jaké jsou průřezy fázových vodičů a zemních lan? Jaká je přenosová kapacita vedení?

Které stožáry všech těch přívodních vedení byly označeny jako s velmi častou přítomností lidí a u nichž bylo nutné počítat dotyková napětí? Jaká opatření plánujete použít nyní, aby těmto poměrně přísných požadavkům ČSN EN 50341-1 na uzemnění vedení zvn bylo vyhověno? Jaké jsou jednofázové zkratové proudy na těch přívodních vedeních, jaká je doba vypnutí primární a záložní ochrany všech vedení a jaká dotyková napětí jsou uvedena v revizní zprávě vedení před havárií?
Zabýval jsem i tím, jaká byla rychlost větru, při které to vedení spadlo. Našel jsem na internetu data o rychlosti větru z meteorologické stanice Temelín viz zde: https://www.in-pocasi.cz/archiv/temelin/?detailed_typ=vitr_naraz&historie=2021-06-23&detailed_usek=24#daily_graph


Jak víme z odpovědi Ing. Krse z SÚJB, tak přívodní vedení druhého bloku jaderné elektrárny spadlo dne 23. června 2021 ve 23.35. Jak je vidět z předešlého grafu Meteo Temelín, tak průměrná rychlost větru v Temelíně v té době byla jen 29 km / hod s nárazy o rychlosti 72 km / hod. Jak víme z teorie, tak venkovní vedení vvn a zvn se navrhují na rychlost větru minimálně 100 km / hod. Prosím o Vaše vyjádření.

Ještě bych se chtěl zeptat na náhradní přenosovou trasu, která bude vybudována v místě opravy přívodního vedení. Bude samozřejmě splňovat všechny požadavky na bezpečnost vedení zvn v době přítomnosti velkého množství osob volně se pohybujících po celé ploše a v blízkosti této provizorní trasy. Prosím o Váš výklad. Bude mít toto vedení uzemnění a zemní lana?

Jak byste odhadl celkovou škodu způsobenou pádem přívodního vedení. Jeden blok jaderné elektrárny musel být odstaven z provozu o týden dříve. V tom případě lze velmi jednoduše odhadnout celkovou škodu výpadkem výroby jaderného bloku jako 7 dnů x 24 hodin x1000 MW x100 EUR/MWh x 25,53 Kč / EUR = 428,9 mil Kč. Pak musíme ještě odstranit to spadlé vedení včetně jeho asi poškozených základů, pak musíme vybudovat náhradní přenosovou soustavu, pak musíme vybudovat cca 1 km nového přívodního vedení, uvést do původního stavu rozježděná pole a přívodní cesty. Vše se musí vyzkoušet, znovu nastavit a protokolárně předat. Na kolik to odhadujete prosím celkovou škodu?

Podle  mého odhadu ty obě havárie způsobily celkovou škodu ve výši stovek miliónů korun. Myslíte si, že to vše uhradí pojišťovny?


Pro odpověď prosím použijte datovou schránku, ID: 9pgjpt9.

S úctou a s přátelským pozdravem

    Ing. Oldřich Maděra
    MADĚRA, spol. s r.o.
    jednatel

0
Vytisknout
10360

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2021