Ničivé povodně v Číně mohou ohrozit vládní monopol komunistické strany

24. 7. 2021

čas čtení 2 minuty
 

Součástí čínské historie po mnoho staletí je boj proti divokým často se rozvodňujícím řekám. To, jak se s povodněmi v minulosti vyrovnali čínští vládci, je buď posílilo nebo zničilo. V důsledku globálního oteplování budou povodně v Číně nyní ještě extremnější než dosud. Xi Jinping má problém, píše spisovatel Philip Ball.

 
Čína má stovky let problémy s divokými povodněmi řeky Yangtze, Žluté řeky. Rozvodňuje se pravidelně v důsledku jarních přívalových dešťů a v důsledku tání sněhu ve vzdálené provincii Qinghai. Po tisíce let se čínští vládci snažili povodním zamezovat, budováním hrází na délku mnoha tisíc kilometrů, většinou neúspěšně.

Někteří historikové argumentují, že potřeba zkoordinovat manuální práci v tak obrovském měřítku vedla k vzniku Číny jako centralizovaného, byrokratického a autoritářského státu. Podle německo-amerického historika Karla Wittfogela byla imperiální Čína archetypickou "hydraulickou civilizací", v níž nebezpečí hrozící od divokých řek ospravedlňovalo rigidní sociální kontrolu.

Čína má mýtus velké povodně, která hrozí celé civilizaci. Avšak v čínském mýtu nepřijde spása od Boha, ale od stavebníků a od inženýrství.

Podle tohoto mýtu inženýr jménem Da Yu zorganizoval vykopání koryt horami a odstranění sedimentu z koryt řek, aby rychleji voda odtékala do moře. Jeho úspěch mu kolem roku 2100 před Kristem umožnil založit dynastii Xia.

Kdykoliv pozdější císaři záplavy nezvládli, znamenalo to oslabení jejich vlády. V roce 1841 prorazila voda hráze a zatopila starobylé měsdto Kaifeng, nedaleko města Zengzhou, což znamenalo znefunkčnění tehdejší vládnoucí dynastie Qing. Hráze byly zanedbány a další velká povodeň v letech 1886-87, při níž zahynulo asi 2,5 milionu lidí způsobila rozvrat. Čína začala být považována mezinárodně za beznadějně zaostalou zemi, otevřenou k exploataci západními mocnostmi.

To, že Mao Ce Tung šel plavat do řeky Yangtze, nebylo pouze jeho putinovským machismem, ale politickým divadlem, symbolizujícím zvládnutí řek. Za Mao Ce Tunga bylo postaveno množství přehrad, právě pro zvládnutí povodní. Mnohé z nich byly postaveny spěšně a špatně a  některé od té doby zkolabovaly.

Nynější katastrofální povodně v městě Zhengzhou vyvolaly jistě poplach ve vedení čínské komunistické strany. Xi Jinping si je vědom, že v důsledku globálního oteplování budou povodně nyní stále ještě horší a nezvládnutí povodní může v Číně, tak jako v její historii, vyvolat velký společenský rozvrat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2686

Diskuse

Obsah vydání | 28. 7. 2021