Studie: kritické parametry globálního oteplování dosahují bodu zvratu

29. 7. 2021

čas čtení 4 minuty
- Nová studie zjistila, že mnoho klíčových ukazatelů globální klimatické krize se zhoršuje a s oteplováním planety se blíží k bodům zvratu nebo je překračuje

- Životní ukazatele planety, včetně koncentrace skleníkových plynů a množství tepla v oceánech, dosahují znepokojujících rekordů

- Politické agendy by měly reflektovat příčinu klimatického rozvratu: nadměrné využívání přírodních zdrojů

Nová studie monitorující vitální funkce planety zjistila, že mnoho klíčových ukazatelů globální klimatické krize se zhoršuje a s oteplováním planety se blíží ke klíčovým bodům zvratu nebo je překračuje. Ve studii se uvádí, že 16 z 31 sledovaných životních ukazatelů planety, včetně koncentrace skleníkových plynů, množství tepla v oceánech a ledové masy, dosahuje nových znepokojujících rekordů. 

"Přibývá důkazů, že se blížíme k bodům zvratu nebo jsme je již překročili," uvedl ve svém prohlášení ekolog z Oregonské státní univerzity William Ripple, který je spoluautorem nového výzkumu, informuje list Guardian.

"Aktualizované vitální ukazatele planety do značné míry odrážejí důsledky nepřetržitého pokračování v téže trajektorii," řekl Ripple a dodal, že "hlavním poučením z pandemie covidu je, že ani kolosální snížení dopravy a spotřeby zdaleka nestačí a že je naopak zapotřebí transformačních systémových změn."

Pandemie sice zastavila ekonomiku a změnila způsob, jakým lidé přemýšlejí o práci, škole a cestování, ale ke snížení celkových globálních emisí uhlíku přispěla jen málo. Spotřeba fosilních paliv v roce 2020 mírně poklesla, ale autoři zprávy zveřejněné v časopise BioScience uvádějí, že oxid uhličitý, metan a oxid dusný "zaznamenaly v letech 2020 a 2021 nové rekordy v koncentracích v atmosféře".

V dubnu 2021 dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 416 částic na milion, což je nejvyšší průměrná měsíční koncentrace, jaká kdy byla zaznamenána. Všech pět nejteplejších let v historii nastalo od roku 2015, přičemž rok 2020 byl druhým nejteplejším rokem v historii.

Studie rovněž zjistila, že počet přežvýkavců, kteří jsou významným zdrojem plynů ohřívajících planetu, nyní činí více než 4 miliardy. Jejich celková hmotnost je větší než hmotnost všech lidí a divoce žijících zvířat dohromady. Míra úbytku lesů v brazilské Amazonii se v letech 2019 i 2020 zvýšila a v roce 2020 dosáhla dvanáctiletého maxima - 1,11 milionu hektarů odlesněných ploch.

Okyselování oceánů se blíží historickému rekordu a v kombinaci s vyšší teplotou oceánů ohrožuje korálové útesy, na kterých je závislých více než půl miliardy lidí, pokud jde o potraviny, příjmy z turistiky a ochranu před bouřemi.

Ve studii se však objevilo i několik pozitivních bodů, včetně rekordně nízkých dotací na fosilní paliva a rekordně vysokého odklonu od fosilních paliv.

Autoři píší, že ke změně průběhu klimatické nouze je třeba provést hluboké změny. Svět podle nich musí vytvořit globální cenu uhlíku, která bude spojena se sociálně spravedlivým fondem pro financování opatření na zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně v rozvojových zemích.

Autoři také zdůrazňují potřebu postupného ukončení, případného zákazu fosilních paliv a vytvoření globálních strategických klimatických rezerv na ochranu a obnovu přírodních lapačů uhlíku a biologické rozmanitosti. Vzdělávání v oblasti klimatu by podle nich mělo být také součástí školních osnov na celém světě.

"Politická agenda zaměřená na zmírnění klimatické krize nebo jakéhokoli jiného hrozícího bodu zvratu by se neměla zaměřovat na zmírnění symptomů, ale na řešení jejich hlavní příčiny: nadměrného využívání přírodních zdrojů," uvádí se ve zprávě. Autoři píší, že pouze takto budou lidé schopni "zajistit dlouhodobou udržitelnost lidské civilizace a dát budoucím generacím možnost prospívat".

 

Celá článek v angličtině ZDE

 

 

0
Vytisknout
5911

Diskuse

Obsah vydání | 3. 8. 2021