Kissinger postavený z nohou na hlavu, aneb Pozdrav z "mezizemě"
28. 7. 2021 / Karel Dolejší
Foto: John Mathew Smith/Wikimedia Commons. Licence:30. 7. 2021
Po většinu dvou dekád u moci se Vladimir Putin vyhýbal otevřeně nacionalistické rétorice, ale nyní, když hovoří o Ukrajině, zní jako Slobodan Milošević na přelomu 80. a 90. let, napsal Konstantin Eggert.
Srbský diktátor rád hovořil o potřebě sjednocení rozdělených Srbů, kteří podle něj byli utlačováni jinými národy, což vedlo k válkám v bývalé Jugoslávii a aktům genocidy proti ostatním.
Vzhledem k této historii je Putinův posun k nacionalismu znepokojivý, protože naznačuje, že je více než ochoten hrát stejnou nacionalistickou kartou ohledně etnických Rusů, kteří jsou občany Ukrajiny, a zahájit zde nové vojenské operace. Pokud by k tomu došlo na takových etnických základech, zřejmě by to vedlo k podobné formě násilí jako v Jugoslávii.
Zdá se, že změna má dva důvody. Na jedné straně je Putin právem znepokojen možností, že nizozemský soud jeho a ministra obrany Šojgua označí za neobviněné spolupachatele sestřelení malajsijského letadla na Ukrajině.
A na druhé straně byl Putin povzbuzen rozhodnutím USA a Německa neoponovat projektu Nord Stream 2, které bylo přijato bez účasti Kyjeva a tedy, z jeho pohledu, je známkou toho, že Západ přinejmenším implicitně na východě směřuje k "druhé Jaltě".
Vyhrožováním násilí na Ukrajině Putin vyvíjí dodatečný nátlak na západní vlády, aby mu daly, co chce, a uznaly ruskou vlivovou sféru zahrnující Ukrajinu. Jeho nacionalistický a militaristický jazyk naznačuje, že snaha oponovat Moskvě by byla nesmírně nákladná.
Zůstává však otevřenou otázkou, zda s tím Západ opravdu bude souhlasit - zejména když si mnozí na Západě dosud pamatují, k čemu to na Balkáně vedlo, když se zpočátku nedokázali Miloševičovi postavit.
Podrobnosti v ruštině: ZDE
Diskuse