
Studie: Eliminace emisí skleníkových plynů do roku 2050 by v tomto století zachránilo 74 milionů životů
3. 8. 2021
Nový výzkum přináší další důkazy o smrtelných důsledcích klimatické krize způsobené fosilními palivy a důkazy o dalekosáhlých zdravotních přínosech dekarbonizace. Ukazuje se, že odstranění emisí skleníkových plynů by během příštích tří desetiletí zachránilo desítky milionů životů na celém světě.
Pokud se do roku 2050 podaří snížit emise plynů, které zadržují teplo, na nulu, mohlo by se v tomto století zachránit zhruba 74 milionů životů, a to ve srovnání s mnohem děsivějším scénářem, kdy se společnosti nepodaří omezit růst globální teploty na méně než 4 stupně Celsia. To tvrdí Daniel Bressler, jehož článek s názvem The Mortality Cost of Carbon byl právě publikován v časopise Nature Communications, píše Kenny Stacil na webu commondreams.org.
Bressler listu Guardian sdělil, že
"existuje značný počet životů,
které lze zachránit, pokud se bude prosazovat agresivnější klimatická
politika - na rozdíl od dosavadního "business as usual". "Překvapilo mě, jak velký je počet úmrtí.
Panuje zde ale určitá
nejistota; číslo může být nižší, ale také mnohem vyšší.
Bressler připustil, že
jeho prognózy nadměrného počtu úmrtí v důsledku emisí "mohou být značně podhodnocené", protože
zohledňují pouze úmrtnost
v důsledku horka, a nikoliv úmrtí v důsledku povodní, bouří, neúrody
a dalších dopadů klimatické krize“.
Například letošní
studie o znečištění ovzduší
souvisejícím s fosilními
palivy - a nikoliv s extrémními vedry - uvádí, že vystavení pevným částicím z emisí špinavé
energie jen v roce 2018 zabilo odhadem 8,7 milionu lidí, což
představovalo 18% všech úmrtí na světě v tomto roce.
Nová studie
vychází z konceptu zvaného
"společenské náklady uhlíku", což
je měřítko vytvořené
nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Williamem Nordhausem, které odhaduje ekonomické a environmentální škody spojené s vypouštěním jedné
metrické tuny oxidu uhličitého do atmosféry.
"Nordhaus přišel
s fantastickým modelem, ale nevzal v úvahu
nejnovější literaturu o dopadech změny klimatu na úmrtnost," řekl Bressler,
který dodal, že "v
posledních letech došlo k explozi výzkumu na toto téma".
Americká rozhlasová stanice NPR k tématu poznamenala,
že "souvislost mezi teplejší
planetou a lidskou úmrtností a nemocemi se díky řadě výzkumných prací
stala zjevnější. Studie publikovaná
v roce 2021 zjistila, že
přibližně třetinu úmrtí způsobených horkem na celém světě
lze přímo přičíst změně klimatu způsobené člověkem. Zpráva
časopisu Lancet z roku 2020 varovala,
že změna klimatu je největší
globální hrozbou pro veřejné zdraví
v tomto století".
Tato zjištění však
"nebyla zohledněna v
jednom ze tří hlavních počítačových modelů, které vědci,
ekonomové a federální
vláda používají
k výpočtu" společenských nákladů
uhlíku, uvedla NPR, což znamená, že
"tvůrci politických agend možná podceňují dopady změn
klimatu na lidské životy".
Organizace Oxfam a Stockholmský institut pro životní prostředí v loňské studii o "uhlíkové nerovnosti" zjistily, že 1% nejbohatších
lidí na světě generuje více
než dvojnásobné množství oxidu
uhličitého než 50% nejchudších
obyvatel. Zatímco v
letech 1990-2015 bylo 63 milionů lidí zodpovědných
za15 % celosvětových
emisí, 3,1 miliardy lidí bylo zodpovědných za pouhých 7% emisí.
Obrovské
globální rozdíly
v emisích skleníkových plynů jsou nepopiratelné a odrážejí obrovskou míru
nerovnosti mezi bohatými a chudými zeměmi.
Avšak vzhledem k vysoké míře nerovnosti v rámci
bohatých zemí - a přítomnosti malé třídy
"superemitentů" i obrovské
"uhlíkové stopy" americké armády - by bylo zavádějící
tvrdit, že každý člověk na globálním Severu přispívá k vyvolání klimatické krize stejnou měrou.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse