Co si dnes přečtete v Britských listech

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Spektakulární porážka Spojených států v Afghánistánu je symptomem upadajícího amerického impéria. Celé afghánské tažení bylo od začátku do konce poznamenáno lžemi vysokých amerických představitelů, jak ukazují interní dokumenty. Pokud ale celé americké angažmá v Afghánistánu charakterizuje zmatek a absence realistických cílů, není divu, že tak vypadá i odchod Američanů. Zdá se, že skutečným vítězem války jsou zbrojařské koncerny a jejich akcionáři. Více se dozvíte v komentáři Daniela Veselého.

V posledních dnech si analytikové a komentátoři lámali hlavu nad tím, jak je možné, že se pracně budovaná afghánská armáda tak rychle zhroutila. Na tuto otázku odpovídá novinář Anatol Lieven, který čerpá z vlastních afghánských zkušeností.

Práva afghánských žen. Snad nejčastěji skloňované téma v souvislosti s obavami z vítězného tažení Tálibánu. Britská feministka Nandini Archer varuje před intervencionistickými apely na „záchranu“ afghánských žen. Existují totiž jiné způsoby, jak pomoci afghánským ženám a dalším osobám ohroženým táliby.

Otázkám souvisejícím s trpkou afghánskou zkušeností se ve svém názorovém textu věnuje také Jiří Hlavenka. Mezitím skotská premiérka požaduje, aby Británie přijala víc afghánských uprchlíků. Povede stažení západních jednotek z Afghánistánu ke strašlivé válce, jak se domnívají britští toryové?

Ve středu se konala v londýnské Dolní sněmovně mimořádná debata o Afghánistánu. Svým projevem ohromil předseda zahraničněpolitického výboru Tom Tugendhat.

Poslanci, včetně jedenácti bývalých ministrů ostře kritizovali Johnsonovu vládu za indolenci a diletantismus. Zejména zaujala bývalá premiérka Theresa Mayová: Skutečně byly naše výzvědné informace tak špatné, anebo jsme prostě rozhodli dělat totéž, co Američani, a doufat, že to snad nakonec dopadne dobře? Tohle je ta 'globální Británie', o níž mluvíte po brexitu?

Bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira Alastair Campbell komentoval tuto zuřivou debatu s tím, že je podivné, že on jako labourista souhlasí s tolika konzervativci - jenže to jsou ti, které Johnson vyhodil z vlády a obklopil se druhořadými jedinci, kteří jen opakují jeho brexitérskou mantru, ale jinak nerozumí ničemu.

Podle celosvětového průzkumu se tři čtvrtiny lidí v nejbohatších zemích světa domnívají, že lidstvo tlačí planetu k nebezpečnému bodu zvratu, a podporují změnu priorit směrem od ekonomického zisku. Existuje šance, že vox populi změní trestuhodný postoj světových politiků ke klimatické krizi?

Snížení výskytu onemocnění covid-19 v Evropě v prvních jarních měsících roku 2021 vedlo v létě k podstatnému uvolnění restrikcí, a to navzdory výskytu a šíření nakažlivější varianty delta. Podle očekávání toto uvolnění vedlo k opětovnému nárůstu infekce. Jak by měla Evropa postupovat, jaké strategie by měla přijmout a jaká konkrétní rizika by měla zvážit do budoucna? ptá se lékařský časopis The Lancet.

Nad stavem české společnosti, která žije permanentními kulturními válkami, se zamýšlí David Marenčák.

Třicet let po moskevském puči trpí demokracie krizí sebevědomí. Znamená to, že jako "unavení demokraté" propadáme putinskému cynismu vůči demokracii, domníváme se, že její chyby nelze opravit, což je hloupost, a nepomáháme lidem, kteří trpí pod vražednými diktaturami a velmi dobře vědí, po jaké svobodě touží - po té, k níž my na Západě máme nyní pohrdavý přístup.

Nestlé natočila propracované video věnované problematice palmového oleje, kde řeší jak problémy s drobnými zemědělci, tak neférové pracovní podmínky a práva domorodých komunit, a rovněž také poškozování životního prostředí. O tom, jak se velké korporace schovávají za drobné farmáře, píše Kateřina Paříková.

Britské listy