Více než dvě stovky lékařských časopisů volají po naléhavých opatřeních v souvislosti s klimatickou nouzí
7. 9. 2021
čas čtení
3 minuty
Více než 220 lékařských časopisů z celého světa v
neděli zveřejnilo bezprecedentní společný úvodník, v němž vyzývají k "naléhavým
opatřením, aby se průměrný nárůst globální teploty udržel pod 1,5 °C a aby se
zastavilo ničení přírody a chránilo lidské zdraví".
Tvrdí, že lidstvo "nemůže čekat, až pandemie
pomine", a teprve poté jednat – s cílem rychle snížit emise uhlíku, které
jsou příčinou klimatické krize, píše Brett Wilkins na webu commondreams.org.
"Stejně jako v případě pandemie covidu-19 jsme
na celém světě tak silní, jak silný je náš nejslabší člen," stojí
v úvodníku.
Úvodník - který vyšel v časopisech The Lancet, The
New England Journal of Medicine, The Chinese Science Bulletin, The East African
Medical Journal, Revista de Saude Publica a The National Medical Journal of
India apod. - byl zveřejněn před konferencí OSN o biodiverzitě, která se koná
příští měsíc v čínském Kunmingu, a před listopadovou konferencí OSN o změně
klimatu (COP 26) v Glasgow.
"Vědecké poznatky jsou jednoznačné: globální
nárůst teploty o 1,5 °C nad předindustriální průměr a pokračující úbytek
biologické rozmanitosti hrozí katastrofálním poškozením zdraví, které nebude
možné zvrátit," píší autoři. "Navzdory nezbytnému zájmu světa o covid-19
nemůžeme čekat, až pandemie pomine, abychom rychle snížili emise."
Redakční článek konstatuje, že "zdraví je již
nyní poškozováno globálním zvyšováním teploty a ničením přírody," a
pokračuje:
"Rizika, která pro lidské zdraví představuje
nárůst teploty o více než 1,5 °C, jsou nyní dobře známá. Žádné zvýšení teploty
není "bezpečné". Za posledních 20 let se úmrtnost lidí starších 65
let v důsledku horka zvýšila o více než 50%. Vyšší teploty přinesly zvýšenou
dehydrataci a ztrátu funkce ledvin, dermatologické malignity, tropické infekce,
nepříznivé výsledky v oblasti duševního zdraví, komplikace v těhotenství,
alergie, kardiovaskulární a plicní choroby apod. Škody se neúměrně dotýkají
nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, včetně dětí, starších osob, etnických
menšin, chudších komunit a osob se základními zdravotními problémy.
Globální oteplování také přispívá k poklesu
globálního výnosového potenciálu hlavních plodin, který od roku 1981 klesl o
1,8 % na 5,6 %; to spolu s účinky extrémního počasí a vyčerpáním půdy zabraňuje snahám
o redukci podvýživy. Prosperující ekosystémy mají zásadní význam pro lidské
zdraví. Rozsáhlé ničení přírody, včetně přírodních lokalit a druhů, snižuje
bezpečnost vodních zdrojů a potravin, a zvyšuje tak pravděpodobnost vzniku pandemií.
"Důsledky environmentální krize dopadají
neúměrně na ty země a komunity, které k problému přispěly nejméně a které jsou
nejméně schopné zmírnit škody," píší autoři. "Přesto se žádná země,
bez ohledu na to, jak je bohatá, nemůže před těmito dopady ochránit," což
bude zahrnovat "více konfliktů, nedostatek potravin, nucené vysídlování a
zoonotické choroby".
"Největší hrozbou pro globální veřejné zdraví
je pokračující neschopnost světových lídrů udržet růst globální teploty pod 1,5
°C a obnovit přírodní rovnováhu," uzavírá úvodník. "Je třeba provést
naléhavé celospolečenské změny, které povedou ke spravedlivějšímu a zdravějšímu
světu."
Celý článek v angličtině
ZDE
6860
Diskuse