Pevnost Evropa: miliony vynaložené na vojenskou techniku k odstrašení uprchlíků

6. 12. 2021

čas čtení 6 minut
Amnesty International: Sarah Mardini je syrská uprchlice, která pomohla zachránit gumový člun s uprchlíky, v němž seděla, když se začal potápět. A vrátila se na tentýž ostrov, aby pomohla dalším lidem. Nyní zřejmě bude za svůj hrdinský zásah odsouzena na desítky let do vězení.




Od vojenských dronů přes senzorové systémy až po experimentální technologie - EU a její členové utratili v uplynulém desetiletí stovky milionů eur za technologie, které mají vystopovat a zastavit uprchlíky na jejích hranicích.

Nejnovější frontovou linií těchto technologií se stává hranice Polska s Běloruskem, kde byla minulý měsíc schválena výstavba zdi za 350 milionů eur  s pokročilými kamerami a pohybovými senzory.

EU hraje ústřední roli v úsilí o využívání technologií na svých hranicích, ať už byly zakoupeny pohraniční službou EU Frontex, nebo financovány pro členské státy

  ze zdrojů EU, jako je její fond pro vnitřní bezpečnost nebo Horizont 2020, projekt na podporu inovací.

"Ve skutečnosti nic z toho lidem v přechodu nezabrání; to, že máme drony nebo vrtulníky, lidem v přechodu nezabrání, jen vidíte, že lidé volí riskantnější cesty," říká Jack Sapoch, bývalý člen organizace Border Violence Monitoring Network. "Je to tak dlouhá historie, že když se zvýší bezpečnost na jednom úseku hranice, pohyb pokračuje na jiném úseku."

Petra Molnárová, která vede monitor migrace a technologií v Refugee Law Lab, tyto investice ostře kritizuje

"Pro mě je opravdu smutné, že se všechny ty peníze vynakládají na tábory, ohrady, sledování, drony."

Uprchlíci a migranti, kteří se snaží dostat do EU po souši nebo po moři, jsou sledováni ze vzduchu. Na Balkáně používají pohraničníci drony a vrtulníky,  Řecko má na hranicích s Tureckem vzducholodě. Nejdražším nástrojem je dron Heron s dlouhou funkčností operující nad Středozemním mořem.

Agentura Frontex loni zadala zakázku v hodnotě 100 milionů eur na drony Heron a Hermes vyráběné dvěma izraelskými zbrojními společnostmi, které oba používala izraelská armáda v pásmu Gazy. Drony jsou schopny létat více než 30 hodin ve výšce 10 000 metrů a vysílají téměř v reálném čase informace do centrály Frontexu ve Varšavě.

Mise většinou začínají z Malty a zaměřují se na libyjskou pátrací a záchrannou zónu - kde libyjská pobřežní stráž proti uprchlíkům "zasáhne", když ji jednotky EU informují o člunech, které se snaží překonat Středozemní moře.
 
Německá europoslankyně Özlem Demirelová vede kampaň proti využívání bezpilotních letounů a vazbám EU na zbrojní firmy, které podle ní z migrace udělaly bezpečnostní otázku.

"EU stále mluví o hodnotách, jako jsou lidská práva, [vystupuje] proti jejich porušování, ale ... týden co týden vidíme umírat více lidí a musíme se ptát, zda EU neporušuje své hodnoty," říká.

Letecké prostředky EU jsou na zemi doprovázeny senzory a specializovanými kamerami, které pohraniční orgány v celé Evropě používají k odhalování pohybu a vyhledávání skrývajících se osob. Patří k nim mobilní radary a termokamery namontované na vozidlech, stejně jako detektory srdečního tepu a monitory CO2, které se používají k odhalení osob ukrytých uvnitř vozidel.

Řecko rozmísťuje termokamery a senzory podél své pozemní hranice s Tureckem a sleduje přenosy z operačních středisek, například v Nea Vyssa poblíž řeckých, tureckých a bulharských hranic. Na stejném úseku Řecko v červnu nasadilo zvukové dělo namontované na vozidle, které vydává "ohlušující" rány o síle až 162 decibelů, aby donutilo lidi vrátit se zpět.

Polsko doufá, že v reakci na krizi na hranicích s Běloruskem napodobí Řecko. V říjnu jeho parlament schválil výstavbu zdi za 350 milionů eur, která se bude táhnout podél poloviny hranice a bude dosahovat výšky až 5,5 metru a bude vybavena detektory pohybu a termokamerami.

V září Řecko otevřelo na ostrově Samos uprchlický tábor, který je charakterizován jako vězení. Zařízení za 38 milionů eur pro 3 000 žadatelů o azyl je vybaveno oplocením vojenského typu a kamerovým systémem pro sledování pohybu osob. Přístup je kontrolován pomocí otisků prstů, turniketů a rentgenu. Na tábor dohlíží soukromá bezpečnostní agentura a 50 uniformovaných policistů. Je to první z pěti táborů, které Řecko plánuje; další dva byly otevřeny v listopadu.

Současně Řecko otevřelo na ostrově Samos nové dohledové centrum, které je schopno sledovat videozáznamy z 35 uprchlických táborů v zemi na stěně z monitorů. Řecko tvrdí, že "chytrý" software pomáhá upozorňovat tábory na mimořádné události.

EU vynaložila 4,5 milionu eur na tříleté testování detektorů lži poháněných umělou inteligencí v Řecku, Maďarsku a Lotyšsku. Stroj skenuje výrazy obličeje uprchlíků, kteří odpovídají na jím položené otázky, rozhoduje, zda lhali, a předává informace pohraničníkovi.

Poslední zkouška skončila koncem roku 2019 a EU ji označila za úspěšnou, ale akademici to označili za pseudovědu a tvrdí, že "mikrovýrazy", které software analyzuje, nelze spolehlivě použít k posouzení, zda někdo lže. Tento software je předmětem soudního sporu, který podal poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku s argumentem, že by měla existovat větší veřejná kontrola takové technologie. Rozhodnutí se očekává 15. prosince.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5534

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2021