Vláda pravici

7. 12. 2021 / Bohumír Tichánek

čas čtení 15 minut

Bývaly doby, kdy životy mnoha lidí řídila naprostá menšina – lidmi nevybraná šlechta. A duchovenstvo. Změny v životě bývaly nevelké, vývoj společnosti velmi pomalý, což církev měla za správné. Přitom změny, které se zakládají na poučení z minulého, zlepšují výhled společnosti na přežití.

Vybíral Bůh tehdejší vládce na trůn? Duševně vyspělý člověk mohl dosednout – ovšem výsledky bývaly různé. „Římského“ císaře Josefa II. šlechta spíš odmítala, ke škodě společné budoucnosti. Bývá posuzovaný jako první vládce podobný volenému prezidentovi – zásadně dbal o pokrok tehdejší společnosti. Chápal menší význam dynastie s dosavadními pořádky, oproti důležitosti státu. Ze života sice odcházel rozhořčený, nespokojený, ale aspoň budoucnost uznala jeho rozhled a prospěšné přístupy k chodu velkého mocnářství. 

 

K výsledkům přispívá to, jaké prostředí člověka vychovává. Vývoj vychází z předchozího stavu; odvíjí se z minulosti. Například tvrdá nerudná výchova dětí stěží mohla být prospěšná. Malý, chovej se jako dospělý – žádné skotačení, hraní! Rudolf Lotrinský v 19. století – snad právě tvrdá vojenská výchova v dětství, se vzdálením matky v útlém věku - vedla nakonec až k sebevraždě v dospělosti. I když jistě byly mnohé další souvislosti u tohoto nadaného člověka, prý až i levicového smýšlení.

To jen v dávné Indii Osud určil králi nevídaný neovlivněný postup. Výchovu v bavlnce. Nenacházel kolem sebe utrpení, a televize ještě nebyla. Když pak přece prohlédl, následně - z původního postavení neovlivněného a nestrnulého - začal chápat a ovlivňovat svět. Vyhledal nové přístupy k životu a stal se Buddhou.

Většina určuje. Snad až diktuje menšině? Ano, to bývá politickou zásadou demokracie, jejíž cestu sledujeme a která bývá lepší než nedemokracie.

Kdo chce vybírat, přijde volit. Pak sleduje, zda se jeho výběr dostane k vládě. A případně může hledět, jak jej ti zvolení v dalším období těší a i překvapují.

V patriarchálních lidských kmenech, blízkých přírodě, rozhodovala skupina zkušených mužů, a to až po nalezení shody. Pokrok jim chyběl, a byly přemoženy národy západní Evropy, které byly v agresivní fázi svého vývoje. Domorodci sice nevedli tehdejší svou společnost k promyšlenému zániku - postupy a myšlenkami, které by přijímali - ale vývoj neznali.


Komu vláda

Spíš mužům nebo naopak ženám, anebo v tomhle přísně dbát poměrnosti? Jsou i další otázky? Přijde-li velmi mladý člověk do sněmovny, pak při jejím opouštění roku 2013 zhodnotí své kotrmelce: „Já jsem udělala tu chybu, že jsem do toho šla“. Platí, že nebývá nejlepší získávat životní zkušenosti pobytem v parlamentu.

Kdo má v dnešní demokracii vládnout? Levice? Pravice mívá častěji vepředu lidi, co už se někde představili, jsou známí – nejlépe pro své uznávané kvality, v oblasti, kde působí. Ve voleném českém senátu početně převažuje pravice.

Levice má dbát zájmů obyčejných lidí. Snižuje nerovnost ve společnosti. Chce zdraví pro všechny. Sleduje výhody družstevnictví, i jeho nevýhody – náročného cílevědomého nekompromisního předsedu raději nezvolit?

Pravice víc dbá udržení tradičního stavu, rozdělení lidí do skupin. Může doporučovat jednotnou veřejnou školu, bez škol zvláštních, a současně nejnadanějším dětem dát špičkové školství. Neopomine zájmy zaměstnanců, s podporou podnikatelů. Dbá značné důležitosti kapitálu.

Vládu určit skupině lidí, zaměřených na přímou „obhajobu zájmů“ lidské většiny? Anebo té, která předpokládá tah společnosti dál - až přes důraz na úspěšné skupiny lidí? Lze hledat, který přístup bývá domyšlenější. A které „zájmy“ jsou lidem prospěšné.

Nabídka k výběru

Někteří lidé mívají dobré školní výsledky, často v tradici své rodiny anebo i bez ní. Zvládnou cizí jazyky, případně jsou k výuce vybavení pevnou vůlí, klidem, poslušností. Dovedou řídit druhé lidi v práci, možná i v neformální skupině. Rádi promýšlí, jak se dostat nahoru, k úspěchu. Obvykle ví, co říct. Někdy užijí přístupu, který pomůže i většímu množství ostatních lidí, altruismu. Mívají blíž k tradičnímu náboženství. Ale v zámoří se nabízelo jinak.

Dál jsou lidé, kteří si možná méně osvojili cizí jazyky a víc třeba hudební nástroj. Práce rukama jim bývá bližší a pokud k tomu mají i hodně smyslu pro pořádek, pak výsledky bývají pěkné. Možná dbají altruismu, pomáhají i cizím lidem. To chápou jako potřebné postupy.

Překvapivý přístup některých chudých lidí je známý už přes sto let – volí pořádkumilovné pravicové strany. Zřejmě se chtějí zařadit, aspoň ve svých očích, mezi ty, ke kterým vzhlíží. Mezi které nepatří. I přes jejich možné sobectví. Jakoby to připomínalo českou politiku ve vztahu k Západu.

Dřívější výsledky

Něco průměrných výrobků zadýchaného socialistického průmyslu se uplatňovalo i v cizině. Polovodičové součástky podniku TESLA Rožnov vyjímečně kupoval německý Siemens; v plné kvalitě byly levnější.

Netržní československý stát určoval nízké ceny mnohého zboží, které pak prodavači zhodnotili slovem: nemáme! Narozdíl od maďarského socialismu, kde byly obchody plné i západního zboží – za nutně vysokou cenu. Bez protekce, bez podpultové ekonomie.

Československu slušela i světová špička, například

~ nákladní tatrovky – šest vítězství na nejnáročnější soutěži Paříž – Dakar, kolem roku 1990,

~ větroně z Otrokovic či Kunovic. Několik kousků si později koupila i americká armáda,

~ vojenský radiolokátor, který zjišťoval cíle podle pouhého tepelného záření.

Nyní

Převážně pravicové směrování Československa od roku 1990 vedlo ke zcizení domácího průmyslu; mnohdy až k jeho zániku. Privatizátor si „koupil“ továrnu – když půjčku mohla poskytnout státní banka. Někdy si nechal jen kousek výroby, a ostatní ať zanikne. Vývojové kanceláře? Zaměstnance propustit a prostory dobře pronajímat, nějaký čas.

Výhodu přinesla plnohodnotná česká měna, volně směnitelná. Dostatek dovozových léků, naplněné obchody, dostatek příležitostí ke vzdělání, politická pluralita. A také lidé hodně nebo málo vybavení penězi; kdepak někdejší nivelizace.

Souvislosti studuje teorie, ale prakticky se připomněla i zlá chudoba - jak na ni v letošním podzimu 2021 poukazují důkladně zdražované energie. S nevelkým zajištěním domácností úsporami v České republice - ve srovnání s bohatšími západními kapitalistickými státy. Ty se nezdržovaly nesobeckým hledáním. Kdežto socialistické Československo tvrdě řešilo postup k novému „ráji na Zemi“, přičemž po znárodnění budovalo funkční, ale zaostávající průmysl. Zbohatnutí svým občanům víceméně zakazovalo.

České zkušenosti

Poslední desítky let přicházela do sněmovny levice a pravice. Ovšem kdekterá strana raději zůstávala uprostřed – středolevicová, středopravicová. Vzhledem k nesmlouvavému levicovému vývoji 1948 – 1989, jenž s postupným opouštěním tvrdostí vývojově ustrnul, si mnoho lidí dávalo pozor na označení „levicový“. Překmitnutí dějinného kyvadla doprava zase připomene kontrasty vlády pravice.

Který směr po volbách převažovával? Právě že opakovaně bývaly výsledky v ČR nerozhodné a pak se dlouho nedařilo ustavit vládu. Náhody nebývají beze smyslu. To snad zůstávala šance zaměřit vývoj společnosti tam či jinam, podle nějakých náhlých vlivů? Nic však nepřicházelo - ani čistá energie, ani Ufoni. A tak nakonec - polovička sněmovny někoho přetáhla na svou stranu, a tím přečíslila tu druhou. Za vším hledej ženu? V tomto asi ne.

Někteří doporučovali, aby se změnil počet sněmovních poslanců z 200 například na 201. Tím se měla zaručit převaha levice nebo pravice, a Česko by se rychleji rozjíždělo v určených kolejích? Jenže, co kdyby se jeden poslanec utrhl, choval se po svém, nebo jedna strana s 11 poslanci by byla všem nepřijatelná a remíza by pokračovala dál – ovšem možnosti hodnotím jen zdálky.

Kdo má vládnout - pravice

Malá privatizace v 90. letech byla hospodářství ku prospěchu a veřejnost čekala dobré pokračování. Nezaměstnanost zprvu dovolila najít práci 30 km daleko, ale později - i vůbec. Český kapitalismus začal zadrhávat tak asi od roku 1994.

Je srozumitelné, že vládu mají víc tvořit lidé dobře vystudovaní, znalí cizích jazyků se schopností cíleně jednat s druhými lidmi. Můžou mít větší rozhled o světě. Nezapomínají na soulad s dávným Guthem-Jarkovským.

Ovšemže vyjmenované vlastnosti nejsou cizí ani levici, přesto zkouším připisovat tyto potřebné vlastnosti víc pravici než levici.

Katastrofa

Proč to někdy bývala katastrofa, když pravice vytvořila vládu v České republice? Lze pochybovat o úspěchu naší cesty zpět, o následování Západu se zpožděním mnoha desítek let. Například velká privatizace 90. let, v průmyslu, jakoby byla přípravou našeho hospodářství na přesun českého státu do třetího světa. Návrat kapitalismu v zemi nevybavené vlastním kapitálem. Pak cizina přiděluje českému průmyslu co uzná za vhodné; výrobu polotovarů.

Teprve roku 2005 ekonomika ČR dosáhla výkonu 80. let. Dodnes lze porovnávat, zda je Západu bližší, než byla v 80. letech. Průměrně se sice máme lépe, jenže ani západní země nezůstaly stát.

Jaké byly příčiny špatného výsledku jedné pravicové vlády, od roku 2010? Někdy ministr jakoby nejvíc sledoval zájmy svého okolí - podniků svých bližních. Starší počítačové programy nahradit novými, předraženými – a na týdny se zadrhne přihlašování aut na dopravním inspektorátu. Tehdejší vládu odmítalo nakonec až 90 % veřejnosti. I podnikatelé chápali, že dobrá vláda postupuje jinak.

Od roku 2017 patří české hospodářství k rozvojovému světu. Poklesl příjem na hlavu. Svými postupy k tomu obecně přispívaly vlády pravicové a levicové.

Příčina katastrof

Chod světa dosud řešíme v podložení zvířecími vztahy. Silnější odstrkuje slabšího, nebo ho i sežere. Darwinismus je přece tak srozumitelný - jako klukovská pranice. Větší se ekonomicky prosadí, když bezohledně vytlačí menšího z trhu, rafinovaným postupem. Většinou kvalita, někdy i nekvalita. Ten velký původně rostl svými schopnostmi, včetně dychtivé agresivity, a nato sledujeme, kam nás tyto pokračující přístupy vedou. Po celém světě se stále znovu vyvíjejí další zbraně, jenže ty nás neochrání před pádem velkého meteoritu.

Dodnes chápeme, ba i obhajujeme, že ten lépe vybavený člověk má lepší výsledky – v honu za penězi. Chytrý nebo vychytralý, čestný nebo s dlouhými prsty.

Řešení katastrof

Dosud soupeříme člověk s člověkem. Ten pe vybavený získává víc. Dokonce o miliardy - nejen o desítky tisíc. Pak si dovolí plýtvat, pro velkou většinu lidí nepředstavitelně. Někdy ke škodě světa. Plýtvání i v malém? Kdysi matka dcery, vdané do západního Německa, se divila, jak lze plýtvat vajíčky. U nás stála korunu, jenže v Německu ještě menší zlomek měsíčního příjmu.

Konstrukce světa je promyšlená – čemuž se občas divil Albert Einstein. Do našeho Vesmíru jsou vestavěné zákony a určují chování hmoty. Anebo dokonce i naše záměry a činnost? Pokud chystají budoucnost, pak si toho málokdy všimneme. Snáze k minulosti, zde konkrétně k počasí, jež chránilo napadenou zemi:

~ Například agrese Německa proti Sovětskému svazu: Původně plánovaný nacistický přepad byl odkládaný až do 22. června 1941 a to zásluhou špatného počasí koncem května a i týdny dál; znemožňovalo leteckou podporu. Útok na Moskvu se tak protáhl až k podzimu, kdy potom Němce zastavil mokrý, velmi rozbahněný podzim 1941.

A následující dvě velmi mrazivé zimy 1941/1942 a 1942/1943. Jak známo, pomohly zabránit návratu otrokářství do Evropy a vyvraždění celých národů.

~ V konci století u Jihoslovanů: Velká oblačnost nad Kosovem bránila důkladnému využití spojeneckého letectva a spolehlivému navádění raket.

~ Napadení Iráku: tak velkou písečnou bouři Iráčané nepamatovali, v prvních dnech března 2003 ztěžovala postup spojeneckých vojsk. V předchozím útoku „Pouštní bouře“, v lednu 1991, zase mohutné deště, prý „staleté“ - až technika zapadala do bahna.

~ A nakonec Václav Cílek ohledně dost častých záplav (ČRo I 9.4.2006): „Mně to přijde tak, že komunismus měl smlouvu s počasím, a že kapitalismus už tu smlouvu nemá.“ Například západní Německo znalo časté intenzivní záplavy již v předchozích uvažovaných desetiletích, oproti Československu. Jenže nesvobodný tisk dovedl domácí katastrofy i skrývat.

Darwinismus?

Déšť padá na všechny stejně, na chytré nebo pošetilé, dobré nebo zlé. Miluj bližního svého jako sebe sama. Stvořitele uvažovat? Počítačový programátor se nediví, že hru ovlivňují takové a jiné postupy, které sám zavedl.

Nacismus šel ve směru darwinismu – nejslabší vyloučit. Ale to není tisíciletý Ježíšův směr. Dobré vztahy navozuje například soucit. Tvrdý darwinismus sledujeme u zvířat a rostlin, fauny a flory.

Co kdyby lépe vybavený člověk, ať už od narození, výchovou, dobrými vlivy, byl druhým lidem otcem? Takovému životnímu přístupu lze snadno obhajovat vládu lépe vybavených lidí, vládu pravice. Otec neobírá děti o výbavu, nešetří na jejich jídle a potřebné náplni života. Není jim soupeřem.

Vrcholem by mohl být stav, kdy malá skupina rozhodujících lidí dojde ke společnému úsudku. Vezmou v potaz zájmy všech zúčastněných entit. Britskému parlamentarismu, plnému hádek a osočování, předstírané nenávisti, prospějí změny.

-1
Vytisknout
3079

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2021