Tony Blair: Svět musí bezodkladně proočkovat všechny země a všude provádět efektivně genomické sekvenování koronaviru

6. 12. 2021

čas čtení 7 minut
Virus kdekoli na světě znamená virus všude.

Moderátor rozhlasu BBC:


Virus kdekoli na světě znamená virus všude. To je poselství Tonyho Blaira, který v neděli ve svém Institutu pro globální změny vydal novou zprávu vyzývající k celosvětové akci na pomoc Africe při očkování proti covidu a pro sledování nových variant viru.

Tony Blair:

Vždycky bylo naprosto zřejmé, že pokud svět neproočkujete, je to virus, který dokáže zmutovat, a pokud budete mít velké populace, které nebudou proočkovány, pravděpodobně zmutuje rychleji a podstatněji. Neschopnost zorganizovat masové očkování na celém světě je obrovským problémem po celou dobu této krize, ale od začátku byly opravdu zřejmé tři věci. Zaprvé, s tímto virem budeme muset žít. Nezbavíme se ho. Za druhé, očkování je jedinou cestou, jak se z toho dostat. A za třetí,   virus kdekoli na světě je virus všude.

Takže si myslím, že i v této fázi je možné změnit směr, ale musíme to mít zorganizované, a tak teď už to nebude jen o dodávkách vakcín. Myslím, že v příštích týdnech a měsících budeme mít velké dodávky vakcín, které budou proudit i do Afriky. Ale budeme muset zorganizovat distribuci, logistiku a naprosto zásadně musíme zorganizovat globální genomické sekvenování, abychom věděli, co se v jednotlivých zemích děje.

 
Moderátor:

Lidé jako vy a váš kolega a přítel Gordon Brown mluví o tom, že je třeba získat vakcíny pro Afriku. Je tomu více než  rok co státy v této věci učinily sliby, ale ty sliby nebyly splněny. Proč se tyto sliby učiní a pak se prostě nesplní? Je to prostě tak, jak to v mezinárodním světě chodí?

Tony Blair:

No, tak to být nemusí. Chci říct, že problém je v tom, že hned na začátku jsme měli přemýšlet o tom, jak vybudovat větší výrobní kapacity vakcín.  Nyní tuto kapacitu mít budeme, ale mohli jsme ji mít už před několika měsíci. I na vrcholu krize byla k výrobě vakcíny proti covidu využívána jen zhruba čtvrtina světových kapacit, takže kdybychom pomohli světu už dávno, jak jsem navrhoval já a další, byli bychom na tom nyní mnohem lépe, to je pravda. 

Nyní chce rozvinutý svět očkovat posilovacími vakcínami a pak máte problém, který jsme měli se Serum  Institutem v Indii, který je největším výrobcem vakcíny COVID na světě. Vyrábí zhruba 250 milionů dávek měsíčně. Chci říct, že omezení, která na něj ze zcela pochopitelných důvodů uvalila indická vláda, byla problémem, ale všechny tyto věci se daly předvídat.

A po dlouhou dobu se dalo předvídat i to, co se týká genomického sekvenování. A jestliže víte, že Světová zdravotnická organizace doporučuje, že by země měly provádět genomické sekvenování alespoň v pěti procentech svých případů, Afrika je pod jedním procentem a té úrovně nedosahuje většina světa,  a to je opravdu důležité, protože čím rychleji se dozvíte, že se objevila nová varianta, tím snazší je samozřejmě pokusit se ji zvládnout.

Moderátor:

A přesto je ironické, že Jihoafrická republika provedla rychle genomické sekvenování. Našla novou variantu omikron a je za to prostě nyní potrestána. Byly zrušeny letecké  spoje a totéž se stalo ostatním subsaharským státům.

Tony Blair:

Je to pochopitelné,  když si všimnete, že se to objevuje z afrických zemí, tak zavedete cestovní omezení.  Ale pro Jihoafrickou republiku je to obzvlášť nespravedlivé, ale víte, jiná věc, která se měla stát už dávno. A mělo by se to udělat i teď. Měli bychom mít soubor cestovních standardů a omezení týkajících se cestování nebo dohody o tom, jaké jsou podmínky pro cestování, které jsou celosvětově dohodnuté a schválené. Mohla to zařídit skupina G7. Neudělala to. Mohla to udělat skupina G20. Zatím jsme to neudělali. Mělo by se to zařídit, protože jak bude pandemie pokračovat,  budete muset mít věrohodné a autentické doklady o očkování. Pokud nebudeme mít dohodnutý soubor standardů a dohodnuté sdílení údajů, bude mnohem, mnohem těžší znovu rozhýbat globální ekonomiku.

Moderátor:

Vaše zpráva se zaměřuje na absorpční kapacitu, že? Tedy není to ani tak o dodávce vakcín, ale o schopnosti afrických zemí proočkovat své obyvatelstvo. V Africe existuje obrovská rozrůzněnost, 80 až 20 procent očkovaných osob. Je to o váhavosti obyvatelstva, nebo je to o infrastruktuře?

Tony Blair:


Rozhodně jde o absenci infrastruktury, logistických kapacit. Některé země ji mají, jiné ne. Se zapojením bohatých zemí světa bychom měli zorganizovat možnost například vyslat do zemí týmy lidí a pomoci jim s očkováním i s genetickým sekvenováním. Avšak v mnoha afrických zemích je problém s odmítáním očkování. Obávám se, že internet a konspirační teorie kolem očkování napáchaly obrovské škody. Zejména některé zcela zavádějící informace o vakcíně Astra Zeneca byly skutečným problémem. Myslím proto,  že je to vakcína, která je levná. Snadno se podává, je bezpečná, a přesto se v důsledku zcela mylných názorů na ni objevilo mnoho váhání.

Moderátor:

Problematizovali ji i někteří evropští představitelé.

Tony Blair:

No, to vůbec nepomohlo a jedním z největších problémů, a to máme i tady ve Velké Británii, jsou těhotné ženy, které se nenechají očkovat. Každý pátý případ na jednotkách intenzivní péče ve Velké Británii jsou těhotné ženy. Drtivá většina z nich, myslím, že prakticky všechny, jsou neočkované. Už dlouhé měsíce je jasné, že pokud jste těhotná, jste mnohem více ohrožena covidem než jakýmkoli vedlejším účinkem vakcíny.  Ale víte, to vyžaduje opět koordinovanou kampaň po celém světě, kde jasně řeknete, že očkování je jediným řešením a že dezinformace jsou dezinformace a že existuje obrovské množství důkazů a údajů, které podporují argumenty pro očkování.

Moderátor:

Když se podíváte na celosvětovou reakci na covid nebo na její absenci, myslíte si, že se z toho lze poučit?

Tony Blair:

Nechápu, proč je pro mezinárodní společenství tak těžké se s tím popasovat.  Ale nakonec, je zapotřebí, aby se do čela této kampaně postavily vlivné země, včetně Británie. Je těžké si jinak představit, jak se z toho dostaneme, a to  si myslím od samého začátku. V této pandemii lidé měli představu, doufali,  že v určitém okamžiku to skončí a že se vrátíme zpátky tam, kde jsme byli.

Myslím, že začátkem pochopení  je uvědomit si, že se nikdy nevrátíme do situace, v jaké jsme byli před rokem 2020.   Koronavirus s námi bude ještě velmi dlouho,  a proto nejrozumnější pro národní politiku i pro mezinárodní politiku je začít se chovat se a jednat na základě tohoto předpokladu.

Zdroj v angličtině (audio, registrace) ZDE (od minuty 17.40)

-2
Vytisknout
5557

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2021