Nová pravicová vláda v Česku bude mít krátké líbánky, pokud se nepoučí z chyb minulosti
8. 12. 2021 / Albín Sybera
Nová vláda však může mít velmi krátké líbánky, pokud vůbec nějaké. Nastupující premiér Petr Fiala si uvědomuje, že jeho vláda čelí "největší krizi v novodobé historii země".
"Nemyslím si, že máme sto dní. Myslím, že v tak složité situaci jsme za dobu existence samostatné České republiky ještě nebyli: V této situaci se musíme vypořádat se všemi problémy: COVID, ceny energií, inflace. To jsou problémy, které musíme řešit okamžitě," uvedl Fiala minulý měsíc na Twitteru.
Koktejl rostoucích sociálních rozdílů, všeobecné nedůvěry ve veřejné instituce, prudce rostoucích cen energií, nafukujícího rozpočtového deficitu a samozřejmě také čtvrtá vlna pandemie COVID-19 představuje pravděpodobně nejnáročnější podmínky, za jakých se jakákoli vláda za posledních 30 let ujala vlády.
Pokud se středopravicové vládě nepodaří krizi zvládnout, bude Babiš – který se zřejmě chce co nejdříve zbavit odpovědnosti za úřad – čekat v záloze na svůj návrat, tentokrát možná jako prezident.
Agrochemický miliardář naznačil, že bude kandidovat na prezidenta, až v lednu 2023 skončí mandát jeho spojence Miloše Zemana. Ačkoli jeho vítězství ve druhém kole není v žádném případě jisté, jeho mediální impérium, majetek a zkušený marketingový tým z něj udělají velmi vážného uchazeče. Mezitím zůstává jeho strana ANO zdaleka nejsilnější jednotnou silou v parlamentu se 72 křesly z 200.
Korupční sítě
Nová vláda má mnoho zabudovaných slabin, v neposlední řadě skutečnost, že jde o koalici pěti stran, od euroskeptické pravicové ODS, která je ve stejné europarlamentní skupině jako polská strana Právo a spravedlnost, až po sociálně liberální Pirátskou stranu, která zasedá ve skupině Zelených.
Největší pozornost se soustředila na to, zda Piráti vůbec budou souhlasit se vstupem do vlády, a to kvůli jejich nespokojenosti se způsobem, jakým jejich koaliční partner, centristická strana Starostové a nezávislí (STAN), údajně porušil dohodu, když své vlastní příznivce nabádal, aby odevzdávali preferenční hlasy kandidátům STAN na společné koaliční listině, čímž se pirátský kontingent snížil na pouhé čtyři poslance.
Po internetovém referendu, v němž Piráti přesvědčivě podpořili vstup do vlády, se nyní spekuluje o tom, že strana opustí koalici ještě před příštími volbami, protože bude frustrována nutností spolupracovat s dalšími čtyřmi pravicovějšími stranami, zejména s ODS, s níž má zásadní rozpory v otázkách daní, středoevropské Visegrádské skupiny, přijetí eura a politiky v oblasti klimatických změn. I kdyby však Piráti vládu opustili, koalice by měla ve sněmovně stále 104 křesel a byla by ve skutečnosti mnohem ideologicky homogennější.
Ještě znepokojivější je ve skutečnosti role ODS, největší strany v koalici, kterou Fiala po osmi letech v politické divočině přivedl zpět k moci.
Před říjnovými volbami byl Fiala, lídr od roku 2014, pravidelně odepisován jako slabá figurka, přičemž skutečnou moc měli mít v rukou regionální baroni a "kmotři", šéfové korupčních sítí, jimiž strana proslula. Fiala byl chválen za své vystupování během volební kampaně, ale stále není jasné, zda nyní bude skutečně rozhodovat. Bude muset ukázat politické přednosti, které zatím neprokázal, má-li zkrotit nejhorší choutky strany.
"Nejde o Fialu, ale ve straně je spousta lidí, kteří jsou hladoví po návratu k 'politickému byznysu'," řekl před volbami redaktor časopisu Reportér Robert Čásenský v rozhovoru pro bne IntelliNews.
Všichni tři poslední premiéři strany odstoupili kvůli korupčním skandálům. Poslední z nich, Petr Nečas, odstoupil v červnu 2013 po policejní razii na úřadu vlády. Nečas byl obviněn z uplácení poslanců za účelem získání parlamentních hlasů, ale později byl zproštěn viny.
Skandál – s pikantními odhaleními, že premiérova hlavní poradkyně byla zároveň jeho milenkou a pravidelně dostávala štědré dary od podnikatelů a že Nečasovu manželku špehovala tajná služba – zdecimoval ODS v následných říjnových parlamentních volbách, v nichž ztratila dvě třetiny křesel a propadla se na páté místo.
Tyto volby také znamenaly začátek vzestupu Babiše, který vybičoval lidový hněv proti celé politické třídě. Důvěra veřejnosti v politický systém se dosud skutečně neobnovila.
Klíčovou otázkou je, zda je ODS nyní jinou stranou. Petr Leyer z pražské pobočky protikorupční organizace Transparency International říká, že ODS rozhodně není pod takovým vlivem zákulisních hráčů jako v minulosti. Je to však, jak Leyer řekl bne IntelliNews, částečně i proto, že ODS v opozici nebyla tak atraktivní a "někteří tzv. kmotři byli trestně stíháni nebo uvězněni, například Alexandr Novák nebo Roman Janoušek".
Na druhou stranu dnes Fialu podporují někteří politici ODS, kteří měli vliv v dobách kmotrů, konkrétně poslanec Pavel Blažek (Fialův nominant na ministra spravedlnosti) nebo Martin Kuba, bývalý ministr průmyslu a současný jihočeský hejtman. "Nedivil bych se, kdyby se zákulisní hráči opět pokusili využít ODS jako prostředek k osobnímu prospěchu," dodává Leyer.
ODS také pomáhá blokovat nebo oslabovat protikorupční opatření, jako je reforma whistleblowerství a lobbingu, a dlouhodobě se staví proti posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu při vyšetřování nekalých praktik ve státní správě a samosprávě.
Leyer se domnívá, že bude hodně záležet na schopnosti koalice ubránit se zpátečnictví. "Řekl bych, že spolupráce s koaličními partnery může komplikovat návrat zákulisních hráčů," říká.
Piráti a STAN, kteří jsou ve vládě poprvé, se důrazně postavili proti korupčním skandálům ANO, a nehodlají je pod vedením ODS tolerovat. Pro ilustraci jak vážně svá tvrzení míní lze uvést, že vlastní kandidát STAN na ministra průmyslu a obchodu Věslav Michalík se cítil nucen odmítnout nominaci poté, co vyšlo najevo, že firma jeho manželky je registrována na Kypru, oblíbeném daňovém ráji mnoha českých oligarchů.
Někteří koaliční spojenci ODS se již snaží jmenování Blažka do vlády zablokovat, Fiala však zatím svého kandidáta na ministra spravedlnosti hájí.
Bývalý lídr prodemokratického hnutí Milion chvilek pro demokracii, Mikuláš Minář, nedávno uvedl, že Blažka vyšetřuje policie v druhém největším městě republiky Brně v rámci tamní korupční kauzy Stoka, což potvrdil i liberální server Aktuálně.cz. Blažek připustil, že byl vyslýchán policií, ale popřel, že by byl formálně vyšetřován.
Piráti a STAN volají po deoligarchizaci české politiky a poukazují na přílišnou moc magnátů v zemi, zejména v energetice a médiích. Vzhledem k minulosti ODS a skutečnosti, že řada oligarchů poskytla straně svou podporu, je však naděje na pokrok v tomto směru malá.
Ostrý krok doprava
Nespokojenost s Nečasovou vládou se netýkala jen korupce a zneužívání moci. Byla také dlouhodobým důsledkem sociálně nešetrné politiky i katastrofálních úsporných opatření, která v roce 2009 po globální finanční krizi uvrhla ekonomiku do prudké recese. Již v březnu 2013 – před Nečasovým korupčním skandálem – ukázal průzkum STEM rekordní nespokojenost 89 % obyvatel s jeho kabinetem.
Otázkou nyní je, zda se strana poučila. První signály bohužel naznačují, že nikoli. Nadále prosazuje v koaliční vládě zdiskreditovanou neoliberální politiku, přestože má pouze 33 poslanců, tedy jen o jednoho více než centrističtější strana STAN. ODS, která bude mít v rukou ministerstvo financí, požaduje obrovské škrty ve veřejných výdajích (a žádné zvyšování daní), aby se vyrovnal rozpočtový deficit.
Stále také zavírá oči před sociálními problémy a nerovnostmi v zemi, které se ještě zhoršily v důsledku pandemie. Letos v létě například ODS spolu s ANO a krajně pravicovou SPD prosadila populistický zákon "třikrát a dost", který odečítá pokuty lidem, kteří se dopustí přestupku, přímo z jejich dávek. Pomohla také zablokovat plány na podporu sociálního bydlení pro chudší Čechy.
Někteří koaliční partneři ODS již zdůrazňují, že to, že sociální demokraté a komunisté nepřekročili pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, neznamená, že středopravicové strany mají mandát pro radikální pravicovou politiku.
"Nemyslím si, že tato vláda může udělat ostrý krok do pravého extrému jen proto, že milion hlasů propadl," řekl v nedávném rozhovoru pro Deník N lídr STAN Vít Rakušan. "To, že jsme z pravého středu, by nemělo znamenat, že některé skupiny obyvatel jsou opuštěné, ohrožené a zapomenuté," dodal. "Nesmíme na ně zapomínat."
Zaměříme-li se jen na jeden z největších sociálních problémů země – který byl až do posledních několika let ignorován – systém vymáhání dluhů způsobil obrovské ekonomické škody v nejchudších regionech a nevýslovné osobní utrpení mnoha nejzranitelnějších členů společnosti.
Minulé vlády levice i pravice umožnily společnostem poskytujícím osobní půjčky, právníkům a exekutorům vybudovat monstrózní mašinérii, v níž se jednotlivci, kteří nespláceli často malé půjčky nebo pokuty, ocitli v pasti násobně vyšších dluhů kvůli úrokům a penále.
V průběhu nultých let a na počátku desátých let propagovaly společnosti poskytující osobní půjčky, jako například Home Credit ze skupiny PPF zesnulého oligarchy Petra Kellnera nebo Profi Credit milionáře Rudolfa Berana, půjčky bez ohledu na to, zda si je zákazníci mohou dovolit. Když klienti nespláceli, soudy rychle umožnily úvěrovým společnostem vybrat si exekutory, kteří byli motivováni k tomu, aby si vybírali obrovské odměny za pronásledování těch, kteří patřili k nejzranitelnějším členům společnosti.
Mnoha dlužníkům nezbývalo než pracovat na černo, protože velkou část jejich legálních příjmů shrábly exekutorské společnosti. V nejkřiklavějších případech zranitelné děti v péči po dovršení 18 let zjistily, že jsou zodpovědné za obrovské dluhy, které nasekali jejich rozhazovační rodiče, nebo že dluží desítky tisíc korun kvůli nějaké dávné pokutě za vyhýbání se jízdence za tramvaj.
Prohlubování propastí ve společnosti
Navzdory slibům hnutí ANO, že provede změny, ale k zásadní reformě nikdy nedošlo, a to zejména kvůli odporu ODS, která se odvolává na nedotknutelnost volného trhu a potřebu osobní odpovědnosti, ale také kvůli politikům spojeným s inkasní lobby.
Například šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek lobboval za to, aby někteří exekutoři dostali od pražského dopravního podniku zakázky na vymáhání dluhů, jak ukázalo odhalení obsahu Faltýnkova soukromého diáře, které přinesly Seznam Zprávy. Faltýnek jakékoliv pochybení popřel.
Proti hluboké reformě se postavil i budoucí ministr spravedlnosti za ODS Blažek, kterému kritici vyčítají střet zájmů, protože jeho manželka je významnou konkurzní správkyní v Brně.
Kombinace tvrdého postoje ODS k chudým – obviňuje je z vlastních chyb a často se odvolává na zneužívání sociálního systému (z něhož krajně pravicová SPD viní marginalizované romské komunity) – a ztotožňování svobody s neregulovaným trhem dlouhodobě podněcuje rozpory v české společnosti.
Podle Mapy exekucí je dnes v Česku v exekučním řízení uvězněno něco mezi 700-800 tisíci dospělých, což je na 10,7 milionu obyvatel obrovské číslo.
Kromě toho, že se jedná o sociální skandál, prohlubuje to i regionální propasti. Tento chudý voličský elektorát v regionech (nyní zasažený i prudkým růstem cen energií) by se mohl rychle stát politickým nebezpečím, protože je často ovlivňován dezinformačními weby (v důsledku čehož odmítá očkování) a volí krajně pravicovou stranu SPD politického podnikatele Tomia Okamury – ačkoli ten pouze vybičovává jejich hněv a nenabízí příliš konkrétních informací o tom, jak bude jejich problémy řešit. "Jediný, kdo je zastupuje, je 'polofašista' Okamura," říká Čásenský.
V červenci schválená reforma, kterou prosazovali opoziční Křesťanští demokraté a Piráti, řešila některé z nejpalčivějších problémů. Uvedla v platnost tzv. Milostivé léto trvající od 28. října do 28. ledna, které mělo dát osobám, vůči nimž je vedeno exekuční řízení, možnost zbavit se vysokých poplatků z prodlení a poplatků pro exekutory, které často přesahují výši původního dluhu.
Radek Hábl, autor Mapy exekucí, však říká, že červencová reforma sice učinila přítrž některým nejhorším nepravostem, ale neřešila jeden ze základních kamenů české dluhové krize: ustanovení umožňující exekutorům působit neomezeně napříč celým území České republiky, což fakticky mění vymáhání dluhů v "soukromý byznys".
Milostivé léto se navíc týká pouze dluhů vůči státním institucím a platí pouze po omezenou dobu tří měsíců. Jak upozornil Daniel Hůle z nevládní organizace Člověk v tísni v nedávném rozhovoru pro server Alarm, omezené období je "cenou za to, že parlamentní strany zákon vůbec podpoří".
Je zapotřebí radikálnější reformy. "Očekávám nějakou debatu o generální milosti," říká Čásenský. Těžko si však představit, že by ODS a její nový ministr spravedlnosti souhlasili s něčím, co by vypadalo radikálně.
Nebezpečí nyní spočívá v tom, že pokud bude ODS diktovat koaliční hospodářskou politiku a prosadí návrat zdiskreditované neoliberální politiky, rychle to zmaří naděje mnoha strádajících Čechů a vyvolá to masovou nespokojenost.
Rekordních 19 % českých voličů v posledních volbách podpořilo strany – včetně dvou hlavních levicových stran, sociálních demokratů a komunistů – které se dostaly pod 5% hranici pro vstup do parlamentu. Tato skupina jednoho milionu zklamaných voličů by mohla poskytnout pohotovou voličskou základnu populistům, jako jsou Babiš a Okamura, kteří nenabízejí žádná skutečná řešení, ale rozdělují společnost a prohlubují rozčarování obyvatelstva z demokracie. Pokud se Babišovi podaří spojit tyto zklamané voliče se stávajícím elektorátem ANO pro svou prezidentskou kandidaturu, mohl by podle dostupných průzkumů porazit kandidáta vládní koalice výrazným rozdílem.
Diskuse