Hnutí DUHA: Jaká je dobrá a špatná zemědělská praxe? Záznam a prezentace z webináře
9. 12. 2021
čas čtení
7 minut
- Půda by mohla celkově zadržet až 8,4 milionů m3 vody (tzv. celková retenční kapacita), ale kvůli nevhodnému hospodaření a poškození půdy (např. utužením způsobeným zemědělskou technikou) je schopna zadržet jen 5 milionů m3.
- Rezidua a metabolity pesticidů se pak nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod v množství nadlimitním. Koktejly pesticidů se v Česku podle studií nachází také ve více než polovině vzorků půdy, kdy v celé třetině vzorků jsou alespoň 3 pesticidy v nadlimitních množstvích.
- Pokles biodiverzity má dopady na mnoho základních tzv. ekosystémových služeb, které zajišťují např. možnost pěstovat potraviny nebo mít čistou vodu a vzduch. Úbytek opylovačů znamená nižší produkci u 80 % plodin, které jsou na opylování závislé. Systémy s nízkou biodiverzitou jsou mnohem náchylnější k velkým výkyvům, jako je rozmnožení škůdců. Nedostatek přirozených predátorů znamená např. větší potřebu užívání pesticidů. Půda bez života a bohaté škály mikroorganismů není schopna podporovat růst plodin, který je pak nahrazován umělými hnojivy.
Vzhledem k rozsahu problémů,
kterým česká krajina a půda čelí, je
zřejmé, že dosavadní nastavení
zemědělských dotací nevede ke
zlepšování stavu, a je proto je nutné
přenastavit.
Jak toho dosáhnout, co je vhodná
zemědělská praxe a co naopak ne a
spoustu dalších informací najdete v
přiloženém dokumentu, prezentacích
vystupujících a také videu https://www.youtube.com/watch?v=hJUAuwE0Pak&t=3s,
kde krátce ukazujeme některé příklady
špatné zemědělské praxe.
- Vrátit do krajiny zmizelou strukturu: Strategický plán MZe téměř vůbec neřeší obnovu stabilní krajinné struktury - trvalých krajinných prvků. Je potřeba zemědělce motivovat k jejich vytváření, a to kombinací podmínek např. v ekoschématech, zajištěním jednoduchého přístupu k financím (ať už opatřeními v SZP, či z dotačních nástrojů zajišťovaných MŽP) a poskytnutím kvalitní poradenské podpory.
- Posílit některé základní podmínky, tzv. DZESy, aby skutečně zajišťovaly nezhoršování stavu životního prostředí; např.:
- Omezit maximální velikost výměry jedné plodiny na 20 hektarů. Zemědělci v ČR mohou nyní jednu plodinu pěstovat na ploše velké jako 50 fotbalových hřišť (30 hektarů). Menší pole rozdělená neprodukčními krajinnými prvky lépe odolávají erozi a umožňují v krajině přežívat živočichům i dalším rostlinám.
- Širší ochranné pásy u vodních toků: Pro lepší ochranu vody je potřeba vyčlenit desetimetrové pásy, kde se nepoužívají pesticidy a umělá hnojiva, kolem potoků, řek a dalších vodních prvků v krajině.
- Vyžadovat vyšší podíl neprodukčních ploch. Zelená dohoda pro Evropu a koaliční smlouva nové vlády obsahují závazek do roku 2030 pokrýt neprodukčními přírodními prvky (s důrazem na stabilní krajinné prvky) alespoň 10 % zemědělské půdy. Tyto prvky jako jsou remízky, meze, mokřady, úhory i ochranné pásy nebudou sloužit k produkci, ale k zachování života v krajině.
- Posílit ochranu před vodní erozí a začít řešit erozi větrnou, která zatím není řešena vůbec. V minulém roce přijatá tzv. protierozní vyhláška neřeší dostatečně ochranu půdy proti erozi, je proto potřeba posílit dotační podmínky.
- Finančně motivovat zemědělce k šetrnému hospodaření: posílit ambice ekoschémat. Návrh MZe 1) je bez ambic a moc toho nepřinese. Na dotaci má totiž dle návrhu dosáhnout úplně každý. Proto jsou podmínky nutně nastaveny tak, aby s jejich splněním neměl nikdo výraznější problém. 2) Návrh není spravedlivý a nikoho nemotivuje ke změně. Kvůli stejným podmínkám pro všechny neodměňuje ty, kteří se k půdě a krajině už šetrněji chovají nebo kteří se šetrněji chovat chtějí. Vlastní návrh Hnutí DUHA a České společnosti ornitologické zavádí více úrovní a zároveň kombinaci volitelných opatření, což by spravedlivěji odměňovalo ty, co již hospodaří lépe či se lépe hospodařit rozhodnou.
- Podpořit rozvoj ekologického zemědělství. Zelená dohoda pro Evropu a koaliční smlouva nové vlády obsahují závazek do roku 2030 hospodařit dle pravidel ekologického zemědělství na 25 % zemědělské půdy. Je potřeba podpořit zejména rozvoj na orné půdě, kde se nachází jen malá část EZ a zároveň by to mělo významné pozitivní dopady. Klíčem je lepší podpora v přechodu k EZ včetně kvalitní poradenské podpory.
- Ponechávat více neposečených pásů na loukách pro hmyz: Rychle a hromadně sečené louky neponechávají žádný prostor, kam se hmyz a další živočichové mohou schovat či kde se mohou krmit.
- Nastavit vyšší laťku a motivovat k širšímu využití u dalších dobrovolných opatření: Posílit některá AEKO a další opatření, jako jsou např. biopásy, agrolesnictví, či omezování užívání pesticidů.
6724
Diskuse