Export ruského plynu se obrací do Asie

14. 1. 2022

čas čtení 4 minuty
  • Plynovod spojující Rusko s Čínou znamená, že Moskva posiluje export zemního plynu na východ, což jí může usnadnit další utažení kohoutů pro evropské spotřebitele, upozorňuje Jo Harperová.

Ještě před nedávným omezením strategických dodávek ruského plynu energetické plány Moskvy počítaly se zvýšením exportu do Číny. Rusko ví, že potřebuje diverzifikovat trhy, když EU snižuje závislost na jejích dodávkách.


(Některé evropské země skutečně snižují závislost na ruských dodávkách, ale Německo ji naopak drasticky prohlubuje; nejen v souvislosti s projektem Nord Stream 2, ale i kvůli pojetí energetické transformace - pozn. KD.)

Mezitím čínská poptávka po zemním plynu roste kvůli pociťované potřebě omezit dopady potenciálních obchodních válek s USA, EU a Austrálií. Čína také přechází na plyn v rámci snah dosáhnout do roku 2060 uhlíkové neutrality. Už je největším světovým spotřebitelem zemního plynu a zhruba 43 % spotřeby dováží, včetně 89 miliard m3 zkapalněného plynu (LNG) a 46 miliard m3 dopravených plynovody.

Celková evropská spotřeba 541 miliard m3 je vyšší než čínských 331, ale očekává se, že k roku 2030 bude Peking spotřebovávat již 526 miliard m3 zemního plynu kvůli omezování závislosti na uhlí. Konzultační firma McKinsey odhaduje, že do roku 2035 se čínská poptávka zdvojnásobí. K roku 2040 by mohla dosáhnout 620 miliard m3 a k roku 2050 vytlačit ropu jako hlavní palivo, uvádí jedna z největších čínských energetických společností Sinopec.

Ruský Gazprom a čínská společnost CNPC v roce 2014 podepsaly smlouvu na 30 let v hodnotě 400 miliard dolarů, jejímž předmětem je vybudování plynovodu Síla Sibiře o délce 3 000 km na ruském a 5 000 km na čínském území. Rusko se tehdy snažilo vybudovat plynovod do Číny již zhruba deset let, ale k podepsání smlouvy došlo nikoliv náhodou až po uvalení západních sankcí.

Výstavba plynovodu začala na konci roku 2019 a projekt by měl po dokončení v roce 2025 poskytovat Číně až 38 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Projekt je unikátní v tom, že směřuje výhradně do Číny a nikoliv do několika zemí současně, jak je tomu v případě EU.

Čína odmítla poskytnout půjčky i zakoupit podíl v projektu rozvoje dvou plynových ložisek na Sibiři, zaručila pouze roční odběr ve výši 38 miliard krychlových metrů. Experti očekávají, že to signalizuje tvrdé vyjednávání o cenách suroviny, jakmile bude projekt zprovozněn.

Ruský prezident také dal zelenou druhému plynovodu Síla Sibiře 2, který povede plyn ze sibiřského poloostrova Jamal, kde se nacházejí největší ruské zásoby zemního plynu. Měl by být schopen dopravit ročně dalších 50 miliard krychlových metrů plynu přes Mongolsko. Nebude však dokončen před rokem 2030.

Jde vlastně o původní trasu plynovodu Síla Sibiře, kterou ale čínská strana v roce 2014, kdy na Rusko dopadly západní sankce, nejprve neschválila. A Rusko tehdy bylo ve špatné vyjednávací pozici. Proto se také předpokládá, že Čína získala nižší ceny než např. Německo.

Anna Mikulska z Center for Energy Studies při Rice University's Baker Institute for Public Policy uvádí, že podle některých kalkulací "když budou ceny ropy nižší než 60-70 dolarů za barel, Rusko nemusí na plynu dodávaném do Číny vydělat vůbec nic, ale je s tím spokojeno, protože Sílu Sibiře lze považovat za první krok a Rusko doufá, že dobrá vůle ohledně Síly Sibiře 1 zajistí dohodu ohledně Síly Sibiře 2. Avšak nemyslím, že je Čína ve věci posledně řečeného už rozhodnuta," dodává Mikulska.

Aby se do Číny dostal zkapalněný plyn v tankerech, musí nyní proplouvat Malackým průlivem. Rusko chce zvýšit objem plynu dodávaného trasou přes Arktické moře a zvýšilo proto kapacitu pro zkapalňování na poloostrově Jamal. Projekt dokončila ruská firma Novatek navzdory evropským a americkým sankcím s pomocí čínského financování, díky němuž čínské firmy drží v projektu 20 % podíl.

Podle diplomata EU a specialisty na východní Asii Albrechta Rothachera jsou ale ruská jednání s Číňany "velmi brutální". Ekonomicky a demograficky činí poměr sil "10:1".

V Evropě je to jiné. Zde mohou Rusové otočit kohoutem a diktovat si.

Zdroj v angličtině: ZDE

-1
Vytisknout
4152

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2022