TBH a tradiční morálka

23. 2. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
TBH (To be honest) je na ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze) vedeno jako drama – tak o něm budu psát jako o dramatu. Sledoval jsem to v iVysílání České televize a vadilo mi, že těch deset krátkých epizod (asi 15 minut) není spojeno v jeden celek, ale vždy naskočí titulky a člověk musí přepínat na další díl. Jinak jsem to ale zhltl. Jsem naivní a nezkušený divák takových dramat a mám tendenci k dojímání se. Celkové vyznění dramatu je možná až moc sladké, ale o to lépe se to hltalo.

Nebudu vyzrazovat děj. Jen obecně řeknu, že jde o příběh ze středoškolského prostředí a jeho protagonisty jsou studenti. Jde o jejich vzájemné vztahy a emoce. A to je možná to, co se mi na tom líbilo nejvíce a co je krásně moderní: svět, z něhož mizí moralizování a Prokrustovo lože „přirozenosti“, aby zůstaly emoce. A o emoce právě jde a musí jít na prvním místě. Když dva dělají to samé, ten samý vnější skutek, není to pořád to samé bez ohledu na emocionální kontext. Proto podle Bible Bůh vidí do srdce, protože jen tak lze člověka soudit.

Velmi si cením podle mne střízlivého vylíčení sportovního prostředí s tendencemi k šikaně a následků, jaké může mít citová povrchnost a tupost. Jedním z ústředních motivů je i homofobie včetně té internalizované, kterou si nesou mladí homosexuálové v sobě. Jakýsi bludný balvan kdesi z hlubin středověku, relikt představ o přirozenosti, které sloužily k tomu, aby svět byl uspořádán podle vrchnosti a nenávisti (včetně škatulek pro kacíře, ženy nebo dokonce čarodějnice). A stále je to tady, stále se to předává mezi generacemi, protože jde o emocionální vztah nadřazenosti nad někým méněcenným, protože jde o nadávku a ponížení. Vztah, který využívali hojně nacisté k dehumanizaci homosexuálů, židů a dalších, ale který byl zcela běžný v minulosti vůči ženám, tělesně hendikepovaným lidem atd.

Drama TBH ukazuje hodnotu kultivace emocí a osobní integrity člověka, ukazuje, kde pramení kvalitní společnost, totiž v mezilidských vztazích a zkušenostech mladých lidí během doby dospívání. Jde o to, jací skutečně ti lidé budou, co skutečně prožívají, čímž se tradiční morálka nikdy nezabývala, protože ta se nedívala na nitro člověka, nýbrž zavírala ho do stejné klece mrtvých a vnějších pravidel, jaká byla pravidla poslušnosti vrchnosti. Příkazy a zákazy. TBH naopak o člověku uvažuje naprosto moderně: jde po emocích, jejich původu a kultivaci. Orální sex nebo masturbace jsou proto jako vnější skutky, jak by je viděla tradiční morálka, zcela podružné.

Podobně když Kristus odpovídá na otázku, co je to milovat bližního, neříká, že Samaritán, který na rozdíl od kněze a levity bližnímu pomohl, plnil nějaký příkaz nebo následoval nějakou přirozenost nebo rozum, říká jediné: „byl pohnut soucitem“. Tato biblická hlubina je v libovolné epizodě TBH realizována nekonečně více než v celých dějinách tradiční morálky.

1
Vytisknout
5974

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2022