Co říkají někteří Ukrajinci: Evropané jsou pragmatičtí cynici reálpolitiky

26. 2. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty



Helena přicházela každý večer kolem 23. hodiny do redakce Mladé fronty Plus, zpravodajského týdeníku, který jsem vytvořil a řídil na začátku roku 2000. Zpočátku mě jen nenápadně pozorovala, jak pracuji do pozdních hodin a kontroluji všechny aspekty časopisu, zatímco ona uklízela v redakci. Několikrát týdně jí pomáhala dcera Olga a v pátek přicházel její syn Ilja. Všichni přišli před pár lety z Ukrajiny, aby unikli ekonomickým potížím své země.

Po nějaké době se začala vyptávat. Ne banální otázky, ale spíše složité dotazy na místní politiku, jihoamerickou kulturu, globalizaci a na to, jak je znechucená z nízké produktivity české práce. Teprve tehdy jsem zjistil, že tato ukrajinská uklízečka je doma psycholožkou, její dcera studuje mezinárodní vztahy a syn je dýdžejem techno hudby.

 
 
Helena zůstala sama poté, co její manžel zemřel rukou policie, a rozhodla se opustit svou zemi nejen kvůli ekonomické krizi, ale také proto, aby se vyhnula očekávanému neoficiálnímu a nezákonnému pronásledování ze strany těch, kteří jejího manžela zabili během politického mítinku.

Požádala mě, abych její dceři pomohl procvičovat angličtinu, a Ilja se později stal mým kolegou, který mi pouštěl hudbu, když jsem měl denně talk show v rádiu Expresradio FM. Ilja se v roce 2015 vrátil do Kyjeva, a oženil se tam s Darou, stejně jako on rusky mluvící Ukrajinkou.

Ilja mi vyprávěl, že nikdy nečekal, že Rusko uskuteční plnou invazi, protože věřil, že si Putin vezme jen ty dvě separatistické provincie, o které v posledních deseti letech bojoval. Šokován prvními zvuky bomb na předměstí Kyjeva rychle oblékl svou novorozenou dceru Natalii a s manželkou se vydal na nejbližší stanici metra, aby našel bezpečný úkryt.

Vyzkoušeli čtyři stanice. Trvalo jim, než našli nějakou, do které by mohl vstoupit, protože všechny byly přeplněné a bez volného místa. Vůbec se nevyspal, díval se, jak jeho vyčerpané dítě přežívá noc a budí se záchvaty pláče, stejně jako mnoho dalších batolat trávících noc na této studené tvrdé podlaze stanice metra.

Jakmile se vrátili domů, pokus najít trh, kde by sehnali další zásoby, byl neúspěšný a on se obává, že jídlo ve skříňkách jeho rodině dlouho nevydrží, nemluvě o nedostatku plenek.

Ilja říká, že jeho rusky mluvící ukrajinští spoluobčané jsou téměř všichni proti této nevyprovokované válce, ale pár jeho spolužáků nenápadně podporuje existenci za vlády Kremlu  v naději na povzbuzení ekonomiky nebo proto, že jsou protiamericky naladěni a věří, že jde o nutnou invazi, aby Ukrajinu neovládla Amerika.

Nejde tak daleko, aby řekl, že bude proti Rusům bojovat, jak to po občanech žádal prezident Volodymyr Zelenskyj, protože se domnívá, že molotovovy koktejly vojáky jen rozzuří a přimějí je rozpoutat hrůzy proti civilnímu obyvatelstvu.

Ilja si myslí, že tato válka je prohraná, že Putin si udělá, co chce, protože Amerika kromě slov a sankcí skutečně nezasáhne, zatímco Evropané budou podle jeho slov "jednat jako obvykle, zbaběle a podle svých ekonomických zájmů". "Evropané jsou pragmatičtí realpolitičtí cynici," shnrul to,  než ztratil internetové připojení.

1
Vytisknout
7303

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2022