7. 4. 2022
Ruská raketa zasáhla vysoký obytný dům, který zachvátily plameny a kouř. Zabila nejméně čtyři lidi, včetně starých osob. Pro zákonodárce Oleksije Gončarenka byla tato tragédie dalším příkladem možných ruských válečných zločinů, píše v listu Washington Post Sudarsan Raghavan.
"V těchto oblastech prostě zasahují
obytné budovy," řekl ukrajinský poslanec, který na místo dorazil krátce po
výbuchu před dvěma týdny. "Můžete se tu projít, nenajdete žádné vojenské
cíle ani vojáky. Je to jen teror."
Ukrajinci se stále častěji setkávají s
nepříjemnou pravdou: pochopitelná snaha armády bránit se ruským útokům může
vést k tomu, že se na mušce ocitnou civilisté. Prakticky každá čtvrť ve většině
měst se stala militarizovanou zónou: některé více než jiné, což z nich činí potenciální
cíle pro ruské údery, které se snaží vyřadit ukrajinskou obranu.
Není pochyb o tom, že za nejhrůznějšími činy
války, která pokračuje již druhým měsícem, stojí ruské vojenské síly. Podle
aktivistů za lidská práva jejich údery zasáhly školy, kliniky, sanitky, nákupní
centra, elektrická a vodovodní zařízení či osobní automobily. Ve městě Mariupol
na jihu země zabil podezřelý ruský nálet mnoho lidí, kteří se ukrývali v
divadle. Bylo jasně označeno, z oblohy bylo vidět obrovskými písmeny ruské
slovo "děti". O několik dní dříve byla zasažena porodnice.
Ukrajinská strategie umisťování těžké
vojenské techniky a dalších opevnění v civilních zónách by však mohla oslabit
snahy Západu a Ukrajiny učinit Rusko právně odpovědným za případné válečné
zločiny, uvedli aktivisté za lidská práva a odborníci na mezinárodní
humanitární právo. Minulý týden Bidenova administrativa oficiálně prohlásila,
že se Moskva dopustila zločinů proti lidskosti.
Ukrajinská armáda má "podle
mezinárodního práva" povinnost stáhnout své síly a vybavení z oblastí
obývaných civilisty, a pokud to není možné, přesunout civilisty z těchto
oblastí.
Pokud tak neučiní, jedná se o porušení
válečného práva. Protože tím ohrožují civilisty. Protože
všechna ta vojenská zařízení jsou legitimními cíli.
Andrij Kovaljov, vojenský mluvčí 112. brigády ukrajinské teritoriální obrany, jejíž síly a technika jsou rozmístěny v hlavním městě, se této argumentaci vysmál. "Pokud se budeme řídit vaší logikou, pak bychom neměli bránit naše město," řekl.
Alexej Arestovič, poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v odpovědi na písemné otázky listu The Washington Post uvedl, že vojenská doktrína země, schválená parlamentem, stanoví zásadu "totální obrany".
To znamená, že dobrovolníci v silách teritoriální obrany nebo v jiných jednotkách sebeobrany mají ze zákona právo chránit své domovy, které se většinou nacházejí v městských oblastech. Kromě toho tvrdil, že mezinárodní humanitární právo nebo válečné zákony se v tomto konfliktu neuplatňují, protože "hlavním cílem Putinova vojenského tažení je zničení ukrajinského národa". Poukázal na to, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně popřel existenci Ukrajiny jako nezávislého národa.
"Proto to, co se zde odehrává, není soupeření evropských armád podle stanovených pravidel, ale boj národa o přežití tváří v tvář existenční hrozbě," řekl Arestovič. "Nemůžeme bránit našim občanům, aby bránili své domovy, svobody, hodnoty a identitu, jak je chápou."
V pondělí ukrajinské síly ukázaly skupině novinářů vojenské opevnění v severní rezidenční čtvrti hlavního města, v blízkosti vysokých obytných domů, stanice metra a obchodů. Silnice byla zabarikádována řadami pneumatik, betonovými bloky, hromadami pytlů s pískem, ostrými kovovými předměty k zastavení vozidel a velkými kovovými nástrahami na tanky známými jako ježci.
Na silnici byly také dvě linie protitankových min. Na jedné straně byl bujný kus zeleně, ideální místo pro pikniky, uzavřen výstražnou cedulí: Miny.
"Pokud chcete chránit město, měli byste být připraveni bojovat uvnitř města," řekl Pavlo Kazarin, dobrovolník jednotky územní obrany a mluvčí svého praporu. "Bohužel nemůžeme evakuovat celé město, protože v něm stále žijí 2 miliony lidí. Přesto můžeme ruskou armádu zastavit mimo město. Všichni si ale uvědomujeme rizika. Bohužel nemůžeme bránit město bez rizika nebo zranění civilistů."
Na otázku, zda existují obavy, že by ruské síly mohly kvůli opevnění před domem považovat obytné byty za vojenský cíl, Kazarin souhlasil. "Ale opakuji: vždycky existují nějaká rizika, když se snažíte chránit město."
Řekl, že ukrajinské síly se snaží "udělat vše pro to, aby se z Kyjeva nestal další Mariupol nebo Charkov, města, která byla těžce bombardována a obléhána ruskými silami. "Válka má velmi krutou logiku, když se snažíme chránit civilisty," řekl Kazarin.
I když Ukrajina porušuje své povinnosti podle mezinárodního práva, "neznamená to, že Rusko dostane propustku, aby si dělalo, co chce," řekl Richard Weir z organizace Human Rights Watch. Pokud jsou civilisté zabiti v blízkosti vojenských pozic nebo zařízení, může být Rusko stále činěno odpovědným za možný válečný zločin, pokud byl jeho útok nerozlišující a nepřiměřený vůči civilnímu obyvatelstvu.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse