7. 7. 2022
Zpráva, kterou ve středu zveřejnily agentury OSN, odhalila, že v loňském roce hladověl přibližně každý desátý člověk ve světě, což vyvolalo ostré odsouzení ze strany přední charitativní organizace Oxfam.
"Dlouhodobé politické selhání při řešení toho, jak nakrmit všechny lidi na světě, způsobilo, že náš potravinový systém je náchylný ke křehkosti a selhání."
Podle nejnovější zprávy o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě (SOFI) zažilo v roce 2021 hlad až 828 milionů lidí, což je o 150 milionů více než o pouhé dva roky dříve, informuje Brett Wilkins.
Společná publikace Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodního fondu pro zemědělský
rozvoj (IFAD), Dětského fondu OSN (UNICEF), Světového
potravinového
programu OSN (WFP) a Světové zdravotnické
organizace (WHO) - uvádí jako hlavní příčiny hladu konflikty, extrémní
projevy počasí
způsobené
klimatem a ekonomické šoky.
Zpráva
také
zjistila, že téměř každý třetí
člověk na
světě v loňském roce neměl
spolehlivý přístup
k dostatečnému
množství
cenově
dostupných a výživných potravin.
"Je hluboce znepokojující, že
globální hlad od roku 2019 spirálovitě
roste a nyní
dosahuje tak devastující úrovně po
celém světě,"
uvedla v reakci na zprávu
Hanna Saarinen, vedoucí
pracovnice Oxfam International pro potravinovou politiku.
"K tomu nedochází kvůli
nedostatku potravin," pokračovala Saarinen, "ale spíše v důsledku nefunkčního potravinového
systému,
který je dále
podkopáván konflikty, následky
pandemie a zhoršující se
změnou
klimatu."
"Přestože se jedná o celosvětovou
potravinovou krizi, kdy dnes hladoví
miliony lidí,
bohatství
potravinových miliardářů
dosáhlo
stratosférické úrovně a
jen za poslední dva
roky vzrostlo o 382 miliard dolarů," dodala. "Náš potravinový systém po léta
udržoval nerovnost, zbídačoval
drobné zemědělce
a uvrhl miliony zranitelných lidí do
hladovění a zároveň pustošil
klima."
Saarinen
uvedla, že ačkoli "je snadné
svalovat vinu za dnešní potravinovou krizi" na probíhající ruskou invazi na Ukrajině, která
začala v únoru,
"dlouhodobé
politické
selhání při řešení toho, jak nakrmit všechny lidi na světě,
způsobilo, že náš
potravinový systém
byl náchylný
ke křehkosti a selhání již mnohem dříve".
Zpráva
OSN předpokládá, že na konci tohoto desetiletí bude hladovět ještě téměř
670 milionů lidí,
tedy přibližně 8 %
světové populace.
"To jsou pro lidstvo deprimující čísla. Stále
se vzdalujeme od našeho
cíle skoncovat s
hladem do roku 2030," uvedl prezident IFAD Gilbert F. Houngbo s odkazem na
Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou před sedmi lety přijaly všechny členské státy OSN.
"Vlnový efekt globální
potravinové
krize s největší pravděpodobností výsledek příští rok opět
zhorší,"
dodal.
Saarinen varuje, že "začarovaný kruh hladu a potravinové inflace neprolomíme, pokud nebudeme řešit hluboké nerovnosti, které je podněcují".
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse