30. 6. 2022
V době, kdy se vedoucí představitelé zemí G7 scházejí v Německu na každoročním summitu, požaduje Oxfam International zavedení celosvětové daně z neočekávaných zisků, která by se vztahovala na obrovské finanční zisky velkých společností za poslední dva roky pandemie. Tato daň by mohla financovat významné mezinárodní iniciativy zaměřené na řešení spirálovitě rostoucí krize hladu, chudoby a klimatické krize, píše Jon Queally.
Vzhledem k tomu, že se miliardy lidí na celém
světě potýkají s nedostatkem potravin a miliony "čelí akutnímu hladu a
podmínkám podobným hladomoru", skupina v pátek zveřejněném komuniké
uvedla, že vedoucí představitelé skupiny G7 se musí zaměřit přímo na jedinečné
a hrozivé okolnosti vyvolané pandemií - během níž mnoho velkých společností
mohutně profitovalo - a "stanovit řádně financovaný plán", který by
řešil potravinovou krizi, ukončil apartheid očkování a poskytl obyvatelům
rozvojových zemí zdroje potřebné k odvrácení nejhorších dopadů rychle se
ohřívající planety.
Nový výzkum Oxfamu podle této skupiny
ukazuje, že 90 % neočekávaná daň z "nadměrných zisků největších korporací
G7 během pandemie by mohla vynést téměř 430 miliard dolarů".
Tyto peníze by podle skupiny "mohly plně
pokrýt nedostatek prostředků na všechny stávající humanitární výzvy a
desetiletý plán na ukončení hladu a zároveň by se vybralo dost peněz na
jednorázovou platbu více než 3 000 dolarů pro 10 % nejchudších obyvatel zemí
G7, která by pomohla pokrýt rostoucí životní náklady".
Oxfam uvádí:
„G7 by měla zdvojnásobit objem pomoci, kterou poskytuje na zemědělství,
potravinovou bezpečnost a výživu, a to ve výši 15 miliard dolarů ročně. Zároveň
musí plně financovat globální humanitární výzvu OSN ve výši 46 miliard dolarů,
která je dnes financována pouze z 21 procent. Výzkum Oxfamu ukazuje, že korporace v energetickém, potravinářském a
farmaceutickém sektoru - kde jsou monopoly obzvláště rozšířené - vykazují
rekordně vysoké zisky, i když se mzdy téměř nezměnily a zaměstnanci bojují s
cenami vysokými desítky let. Majetek miliardářů z potravinářského a
energetického sektoru se za poslední dva roky zvýšil o 453 miliard dolarů, což
odpovídá jedné miliardě dolarů každé dva dny. Pět největších energetických
společností (BP, Shell, Total Energies, Exxon a Chevron) vydělává dohromady
2600 dolarů každou sekundu. V současné době registrujeme 62 nových potravinových
miliardářů.“
Ukrajinská krize má obrovský dopad na ceny potravin, ty jsou však
podporovány dlouhodobými nerovnostmi a selháními globálního potravinového
systému. Stejně tak pandemie covidu a klimatická krize hluboce poškodily
schopnost chudých lidí a chudých národů vyrovnat se s nimi. Mezi dubnem 2020 a
prosincem 2021 vzrostly ceny pšenice o 80 %.
V Mnichově o víkendu pochodovaly tisíce lidí,
kteří požadovali, aby země G7 splnily své závazky vůči světu.
Vzhledem k rostoucím obavám z již tak hrozivé
potravinové krize, která, jak varují odborníci, se bude jen prohlubovat v
důsledku probíhající války na Ukrajině a sucha způsobeného klimatem, které
uvrhlo regiony Afriky, Blízkého východu a jižní Asie do podmínek podobných
hladomoru - jak varuje Oxfam - ani oznámení skupiny G7 o vytvoření nové
"Globální aliance pro potravinovou bezpečnost" nebude stačit.
"Tato globální hladová krize, která se
přidává k pandemii, je katastrofální," řekla v pátek výkonná ředitelka Oxfam International Gabriela Bucher.
"Skupina G7 má šanci ukázat obyčejným
lidem, že stojí na jejich straně, a ne na straně korporací a věřitelů, kteří na
těchto četných krizích vydělávají obrovské nadměrné zisky," dodala Bucher.
"Skupina G7 musí zavést koordinovanou iniciativu neočekávaných daní a
zrušení dluhů, aby plně financovala akční plán na ukončení hladu ve
světě."
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse