
Sankce vůči Rusku podněcují vznik nové Hedvábné stezky
18. 8. 2022
Když Rusko napadlo Ukrajinu, vymazalo se z mapy euroasijských dopravních koridorů spojujících Čínu s Evropou. Současně vdechlo nový život skomírajícím trasám, které by umožnily cestování zboží přes euroasijskou pevninu, aniž by muselo projíždět Ruskem. Otevřely se také dveře k většímu propojení Ruska s Blízkým východem a jižní a jihovýchodní Asií, soudí James Dorsey na webu Responsible Statecraft.
Příští měsíc se v uzbeckém
Samarkandu, starobylém
obchodním
centru Hedvábné stezky, uskuteční summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS),
který by mohl být odrazovým můstkem pro alternativní trasy.
ŠOS,
která
sdružuje Čínu,
Rusko, Indii, Pákistán, Kyrgyzstán,
Uzbekistán,
Kazachstán a
Tádžikistán, jistě připraví půdu pro expanzi na Blízký východ a dohodu o výstavbě klíčové středoasijské železnice.
Očekává se, že summit dokončí íránské členství v ŠOS v době,
kdy islámská republika může těžit z posunů v geopolitice euroasijské dopravy.
Summit dále
přivítá Saúdskou
Arábii,
Katar, Egypt, Bahrajn a Maledivy jako partnery pro dialog a Ázerbájdžán a Arménii
jako pozorovatele. Zájem
o přidružení ke
skupině nedávno projevily také Spojené
arabské
emiráty.
Kyrgyzští představitelé se
domnívají, že vedoucí
představitelé
středoasijských zemíě a Číny se na summitu dohodnou na podepsání
dohody o výstavbě 523
kilometrů dlouhé železnice
Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán. Železnice
by spojila tyto tři země s
Tureckem, Íránem
a střední a východní Evropou.
Nedostatek politické vůle spolu s logistickými a technickými překážkami, zejména v
hornatém
Kyrgyzstánu,
a vysoké náklady způsobily zpoždění,
které se
nyní jeví jako méně problematické
kvůli následkům
ruské
invaze na Ukrajinu.
Uzbekistán
dlouhodobě
tvrdí, že
železnice nabídne
nejkratší
cestu z Číny
na trhy na Blízkém východě a v
Evropě,
zatímco
Čína v ní vidí
způsob, jak se vyhnout riziku porušení amerických a evropských sankcí, které by
mohla vyvolat pokračující doprava přes Rusko.
Nová železnice
by se napojila na železniční
trať spojující Uzbekistán s
turkmenským mezinárodním námořním přístavem
Turkmenbaši u
Kaspického
moře.
Odtud může vést
na Kavkaz, do Turecka a k Černému
moři přes ázerbájdžánský přístav
Baku nebo do Íránu,
Indie, Perského zálivu a východní
Afriky prostřednictvím
mezinárodního dopravního
koridoru Sever-Jih (INSTC), který využívá íránský
přístav
Anzálí a případně Čabahár.
Přístav
v Baku v červenci souhlasil s tím,
aby turecká
skupina Albayrak, která má úzké
vazby na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, rozšířila
jeho kapacitu překládky
a vybudovala terminál
pro hnojiva.
INSTC, což je 7 200 km dlouhá mozaika nezávisle
provozovaných železnic, dálnic
a námořních tras, také
poskytuje koridor na sever do Kazachstánu a
Ruska.
Tato mozaika by se mohla ukázat jako důležitá pro Kazachstán,
který se postavil proti invazi na Ukrajinu, přestože je závislý na dovozu ruských potravin, hnojiv,
petrochemických výrobků a železa.
Kazašský
prezident Kassym-Jomart Tokajev zkoumal možnost odklonit vývoz ropy do Evropy z
cesty přes Rusko na cestu přes Írán a
Turecko.
Kazachstán se nevyhýbá snaze obrátit
sankce proti Rusku ve svůj prospěch,
mimo jiné tím, že nabízí alternativu západním podnikům, které Rusko opouštějí.
Začátkem
letošního roku Írán a
Katar oznámily vznik pravidelné lodní
linky mezi oběma
zeměmi
jako součást
INSTC.
Čínští analytici očekávají, že železnice, která by měla začínat v Kašgaru, pomůže transformovat ekonomiku Sin-ťiangu, neklidné severozápadní provincie, která je domovem brutálně potlačovaných turkických muslimů.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse