K německému nedostatku zbraní

31. 8. 2022

čas čtení 4 minuty
Německá ministryně zahraničí tento týden prohlásila, že Německo nemohlo posílat na Ukrajinu více vlastních zbraní, protože má nedostatečné zásoby. Pokud je tento příběh pravdivý, znamená to, že Německo s největší ekonomikou v Evropě nemá zařízení na rychlou výrobu dalších zbraní – navzdory tomu, že přislíbilo peníze na výrobu zbraní pro Ukrajinu, upozorňuje George Friedman.

Na penězích záleží, ale jen do určité míry. Kapacita ostatních zemí NATO poskytovat Ukrajině zbraně má rovněž výrobní limity. Přestože se německý problém očekával téměř od začátku války na Ukrajině a Německo poskytlo místo zbraní hotovost, existuje několik úvah.

Za prvé, jak je všeobecně známo, Evropa a Německo čelí velmi chladné zimě, protože ruský export energie klesá. Je možné, že německý zbrojní "deficit" je ústupkem Rusku, ale je to velmi nepravděpodobné: Berlín by to nemohl udělat, aniž by to bylo široce známé v NATO, kde jsou známé zbrojní kapacity členských států a sledována výroba. To by se dostalo k Ukrajincům, Polákům a Američanům. Už bychom o tom slyšeli.

Důležitější je, co nám to říká o NATO. NATO je údajně garantem národní suverenity Evropy. Německo, přední evropská ekonomika, mělo dostatek zbraní, aby Ukrajině poskytlo malou podporu. Ale tvrdá pravda je, že ukrajinská válka je v celkovém evropském obrazu relativně malý, i když tragický konflikt. Pokud by Rusko zabralo Ukrajinu, včetně její vzdálené západní hranice, bylo by teoreticky schopno přesunout se dále na západ do zemí NATO. Spojené státy, Británie, Polsko a potenciálně Francie mají značné silové schopnosti, ale Spojené státy by podle smlouvy nesly hlavní břemeno. Pokud by tato situace nastala, následovala by další studená válka a potenciálně další konfrontace s USA. Neschopnost Německa vytvořit obranný průmysl úměrný velikosti jeho ekonomiky je proto nepřiměřená a vyvolává otázky ohledně zbývající výrobní kapacity Evropy.

Tento problém vyplynul z evropského mýtu, že válka je zastaralá a že primárním účelem Evropy je vybudovat věčnou prosperitu. Heslem EU je koneckonců mír a prosperita. První bylo považováno za samozřejmé a druhé následovalo. Evropa tento mýtus umocnila tím, že vybudovala kvazistát v podobě Evropské unie, který byl zaměřen výhradně na ekonomický blahobyt, s přidaným účelem vytvoření evropské identity. Vojenské záležitosti byly ponechány jednotlivým státům. Vzhledem k tomu, že Spojené státy byly členem NATO a jako takové ukotvily vojenskou bezpečnost Evropy, stal se Washington de facto garantem evropské bezpečnosti.

Německý zbrojní deficit to prozrazuje. Vzhledem k postavení největší evropské ekonomiky a člena NATO je rozumné očekávat, že Německo bude udržovat nebo budovat zařízení na výrobu zbraní z pocitu odpovědnosti. Mohlo to také vést EU k velkému úsilí při vytváření kapacit na výrobu zbraní nebo při podpoře růstu evropské armády. Vzhledem k tomu, že roční hrubý domácí produkt EU je zhruba stejný jako americký, umožnilo by to Evropanům absorbovat riziko vedení ukrajinské války s evropskými zbraněmi a silami.

Vzhledem k tomu, že válka v Evropě byla v době, kdy se EU skutečně rozjela, považována za přitaženou za vlasy, nikdo nechtěl takový podnik financovat a nechal to na NATO, potažmo Spojených státech – což bylo považováno za nákladově nejefektivnější opatření. Ale základní pravdou je, že EU se skládá z členů, kteří si navzájem příliš nedůvěřují. Velitelská struktura evropské armády by byla ostře sporná a jistě by se diskutovalo o rostoucí moci některých zemí.

Je nebezpečné být bohatý a slabý. Takové národy jsou často považovány za chutné sousto. Tak se Evropa jeví globálním predátorům. Spojené státy, které jsou bohaté i silné, musí bránit Evropu, protože bohatství, technologie a znalosti Evropy v rukou jiných států by mohly Spojené státy ohrozit. Evropané po staletí ovládají umění efektivně využívat slabost.

Nedostatek německé výroby nepovažuji za důvod k opravdovým obavám. Ale z dlouhodobého hlediska může evropské přesvědčení, že kontinent nečelí žádným hrozbám, nebo že USA převezmou riziko a náklady na obranu Evropy před jakýmikoli riziky, trvat jen po určitou dobu. Možná je lepší, že Evropa zůstane vojensky slabá. Historie ukazuje, že dobře vyzbrojený, rozdělený kontinent je divočejší, než si lze představit. Vyzbrojování i odzbrojování jsou znepokojivé. Něco, co nyní není problémem, se v Evropě nakonec vždy ukáže být děsivým problémem.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5279

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2022