Litevci nejsou nadšeni z Gorbačova

1. 9. 2022

čas čtení 3 minuty
Litevci nebudou glorifikovat Gorbačova. Nikdy nezapomeneme onen prostý fakt, že jeho armáda vraždila civilisty s cílem prodloužit okupaci naší země jeho režimem. Jeho vojáci stříleli na naše neozbrojené demonstranty a drtili je pod pásy svých tanků. Tak si na něho budeme pamatovat.

Gorbačov je odpovědný za brutální potlačení občanů Kazachstánu (1986), za masakr v Gruzii (1989), za "černý leden" v Ázerbajdžánu (1990), za krvavé akce v Litvě a v Lotyšsku (1991). Nechápu, jak mohl dostat Nobelovu cenu míru.

Jak se civilisté postavili sovětským tankům a vybojovali Litvě svobodu

Před 31 lety. 13. ledna 1991,  se SSSR, respektive to, co z něj zbylo, pokusil rozdrtit litevské hnutí za nezávislost a přivést Litvu zpět do sovětského svazku.

11. března 1990, Litva vyhlásila nezávislost. Byla první ze sovětských republik, která tak učinila v otevřeném odporu vůči Moskvě a sovětské vládě.

Sovětská vláda v čele s Michealem Gorbačovem reagovala na vyhlášení nezávislosti Litvy ultimátem: vzdát se nezávislosti, nebo čelit vážným důsledkům, které by zahrnovaly i možnou vojenskou invazi.

Litevci odpověděli 17. března, odmítli sovětské požadavky a požádali, aby západní země a "demokratické národy" uznaly jejich nezávislost.

V lednu 1991 zahájili Sověti proti Litvě rozsáhlejší vojenskou operaci s elitními jednotkami KGB.


Jejich hlavním cílem byla televizní věž a studia jediné litevské televizní a rozhlasové stanice v domnění, že pokud se jim je podaří ovládnout, mohou umlčet hlas litevského lidu a zabránit světu, aby byl svědkem toho, co se tam děje.

Litevci si to uvědomili a v obrovském množství přišli k televizní věži, odhodláni zabránit sovětským vojskům v ovládnutí televize za každou cenu.

Mnozí demonstranti stáli bezbranně proti rozjetým sovětským tankům a odmítali se pohnout, i když se tanky nekteré z nich rozdrtily.

Tanky najížděly do neozbrojených demonstrantů, kteří se svými těly snažili chránit budovu, a vojáci zahájili palbu do davu.

Čtrnáct lidí bylo zabito a stovky dalších byly zraněny.

Sovětským vojákům se podařilo budovu obsadit, ale až poté, co byly záběry masakru a násilí, které páchali, odvysílány do celého světa, což vyvolalo obrovský mezinárodní rozruch.

Gorbačov si uvědomil, že jde o beznadějnou záležitost, ustoupil a nařídil sovětským vojskům, aby se stáhla.

Litevci zvítězili, konečně se osvobodili od sovětské okupace svých zemí, která trvala více než 45 let.

Litva od té doby vyhlásila 13. leden Dnem obránců svobody a vzdala tak hold neozbrojeným civilistům, kteří se postavili sovětským ozbrojeným silám a zaručili Litevcům svobodu a suverenitu.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
10584

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2022