Ruská agrese na Ukrajině: zabiti vysocí proruští představitelé; 99 % exhumovaných těl v Izjumu neslo známky násilné smrti

17. 9. 2022

- Rusko obvinilo Ukrajinu z provádění cílených úderů ve městech Cherson a Luhansk proti vysokým místním představitelům, kteří spolupracovali s Moskvou

Nejméně pět střel Himars narazilo do budovy ústřední správy v Chersonu, kterou ruské jednotky obsadily od března po příchodu z Krymu. Video z místa ukázalo kouř valící se z komplexu a trosky.

Na druhé straně země, ve východním městě Luhansk, zemřel proruský prokurátor spolu se svým zástupcem, když byla jejich kancelář vyhozena do povětří. Příčina výbuchu nebyla bezprostředně jasná.

Kremelská tisková agentura Itar-Tass uvedla, že Sergej Gorenko zemřel na místě. Byl generálním prokurátorem takzvané Luhanské lidové republiky, loutkového režimu, který Rusko zřídilo v roce 2014.

Hlavní poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Michail Podoljak uvedl, že za páteční záhadnou explozí v Luhansku nestojí Ukrajina. Jeho příčinou je prý vnitřní spor mafie nebo šlo o pokus zbavit se svědků, naznačil.

"Likvidaci takzvaného 'generálního prokurátora LNR' a jeho zástupce je třeba považovat za ukájení místních organizovaných zločineckých skupin, které se nemohly podělit o uloupený majetek před rozsáhlým útěkem," napsal Podoljak na Twitteru. A dodal: "Nebo jako čistku Ruské federace od svědků válečných zločinů. Vyšetřování ukáže ..."

Oba útoky pravděpodobně znervózní místní zmocněnce Ruska na Ukrajině.

Kreml plánoval uspořádat referenda v Chersonu a sousední Záporožské oblasti, stejně jako v Doněcku a Luhansku, které Moskva fakticky částečně kontroluje již osm let.

Od těchto akcí, při nichž by byly okupované oblasti přičleněny k Rusku, však bylo v důsledku vojenských porážek upuštěno. Ukrajinské ozbrojené síly v ohromující protiofenzívě znovu dobyly téměř celou Charkovskou oblast. 99 % exhumovaných těl neslo známky násilné smrti, sdělují ukrajinští představitelé

- Devadesát devět procent exhumovaných těl neslo známky násilné smrti, uvedl v pátek šéf ukrajinské regionální správy o hromadném pohřebišti objeveném poté, co kyjevské síly znovu dobyly východoukrajinské město Izjum.

    "Mezi těly, která byla dnes exhumována, 99 procent vykazovalo známky násilné smrti," uvedl na sociálních sítích šéf charkovské oblastní správy Oleg Synegubov, informuje agentura France-Presse.

    "Je zde několik těl s rukama svázanýma za zády a jedna osoba je pohřbena s provazem kolem krku," dodal.

    "Je zřejmé, že tito lidé byli mučeni a popraveni."

Již dříve v pátek novináři AFP viděli, že nejméně jedno z těl odkrytých na pohřebišti v lese u Iziumu mělo svázané ruce. Vzhledem ke stavu těla nebylo jasné, zda měla oběť na sobě civilní oblečení nebo vojenskou uniformu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskj Rusko ostře obvinil poté, co úředníci začali z místa exhumovat těla.

"A tear that glistens on the nose of a tired gravedigger - that's the summary of this day," wrote our journalist Hanna Sokolova who is covering now the exhumation of the bodies from the mass burial of civilians and soldiers killed #Izyum during the occupation

📷: Zaborona pic.twitter.com/eLH32sMNSL

— zaborona_media (@zaborona_media) September 16, 2022

- Evropská unie je "hluboce šokována" objevem masových hrobů ukrajinskými úředníky v dobytém městě Izjum, uvedl v pátek šéf zahraniční politiky bloku Josep Borrell, informuje agentura France-Presse.

    "Evropská unie je hluboce šokována masovými hroby, které objevily ukrajinské úřady,..." řekl Borrell. "Tato zvěrstva co nejdůrazněji odsuzujeme.

    "Ruská agresivní válka proti Ukrajině za sebou zanechává krvavou a ničivou stopu po celé Ukrajině," dodal.

Borrellovo prohlášení přišlo poté, co ukrajinští vyšetřovatelé odhalili stovky narychlo pohřbených těl z lesa u města ve východní Charkovské oblasti.

Kyjevští představitelé uvedli, že po znovudobytí Charkovské oblasti od ruských útočníků napočítali na 450 hrobů na místě hromadného pohřbívání a našli 10 údajných "mučíren".


- Podle Generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil zasáhly ukrajinské ozbrojené síly čtyři oblasti s ruskými jednotkami. Ozbrojené síly se rovněž zaměřily na vykládací stanici, čímž zase zabránily ruským silám v nasazení dalších záloh.

- Členské státy OSN v pátek odhlasovaly výjimku, která umožní ukrajinskému vůdci Volodymyru Zelenskému vystoupit příští týden na Valném shromáždění prostřednictvím videozáznamu, a to i přes ruský nesouhlas.

Ze 193 členských států hlasovalo 101 pro to, aby Zelenskij mohl "přednést předem nahrané prohlášení", a nikoli osobně, jak se obvykle vyžaduje. Sedm členů včetně Ruska hlasovalo proti návrhu. Devatenáct států se zdrželo hlasování.

Od úterý bude na Valném shromáždění v New Yorku vystupovat přibližně 150 světových lídrů. V letech 2020 a 2021 mohli světoví lídři kvůli pandemii covid-19 hovořit prostřednictvím videozáznamu, letos se však akce vrátila k osobní účasti a hovořit mohou pouze přítomní.

Více než 50 států, včetně Spojených států, Francie, Jižní Koreje a Turecka, předložilo návrh na udělení výjimky pro Zelenského.

V textu byly zdůrazněny situace, kdy se vedoucí představitelé "nemohou osobně účastnit zasedání Valného shromáždění z důvodů, které nemohou ovlivnit, a to z důvodu probíhající zahraniční invaze, agrese, vojenského nepřátelství".

Ti, kdo byli pro, rozhodli, "že Ukrajina může předložit předem nahrané prohlášení své hlavy státu", které bude přehráno během všeobecné rozpravy. V rozhodnutí však bylo uvedeno, že tato výjimka není precedentem pro budoucí rozpravy.

Pozměňovací návrh předložený Běloruskem, které je spojeno s Ruskem a které by umožnilo všem vedoucím představitelům, jimž bylo znemožněno přijet do New Yorku osobně, zaslat předem nahrané poselství, byl zamítnut 67 hlasy proti, 23 hlasy pro a 27 se zdrželo hlasování.

Ukrajinský projev je naplánován na odpoledne 21. září, ale pravděpodobně dojde ke změnám vzhledem k tomu, že mnoho vedoucích představitelů v pondělí odcestuje do Londýna na pohřeb královny Alžběty II.

- Na jihu obviňoval Ruskem podporovaný separatistický orgán v Berďansku Kyjev  z "dvojnásobné vraždy" zástupce náčelníka vojenské civilní správy a jeho manželky, která vedla městskou územní volební komisi pro referendum.

    Také v jižní Záporožské oblasti se v pátek objevily zprávy o "silném výbuchu" v Ruskem okupovaném Melitopolu, uvedl Ivan Fedorov, starosta Melitopolu. "Doufám, že ruští fašisté utrpěli ztráty, a to jak mezi svým personálem, tak i technikou. Očekáváme dobré zprávy od ukrajinských ozbrojených sil," řekl.

- Na severu pokračují vyšetřovatelé v nelehkém úkolu exhumace masového hrobu, který byl objeven u nedávno osvobozeného města Izium v Charkovské oblasti. Zelenskij v pátek reagoval emotivně a odsoudil Rusko jako "vrahy" a "mučitele". Mezitím jsou přesné okolnosti smrti osob pohřbených na místě hrobu stále nejasné. Oblastní gubernátor Oleg Synegubov sice uvedl, že asi 99 % exhumovaných těl vykazuje známky násilné smrti, podle úřadů však mohlo jít i o násilí způsobené ostřelováním nebo leteckými údery - nikoli o mučení a bití, kterého se mnozí obávali poté, co úřady zjistily v Buči a na dalších dříve osvobozených územích. Synegubov však uvedl, že exhumátoři již také odhalili několik těl s rukama svázanýma za zády a jednu osobu "s provazem kolem krku". Dmytro Lubinec, zmocněnec ukrajinského parlamentu pro lidská práva, popsal nález celé rodiny, která byla zabita při leteckém útoku a pohřbena společně - mladí rodiče ve věku 30 let, šestiletá dcera a prarodiče.

- Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé veřejně vyjádřil od chvíle, kdy se jeho jednotky musely stáhnout z území, která držely na severovýchodě země, což vyvolalo neobvykle silnou veřejnou kritiku ruských vojenských komentátorů. Tvrdil, že na Ukrajinu vtrhl proto, že Západ chtěl Rusko rozbít. Když byl dotázán na nedávný vojenský úspěch Ukrajiny, usmál se. "Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, jak to dopadne," řekl. Putin řekl, že na konečném cíli "speciální vojenské operace" Moskvy na Ukrajině, kterým bylo obsazení Donbasu, se nic nezměnilo.

- Americké ministerstvo obrany  oznámilo, že poskytuje Ukrajině dodatečnou bezpečnostní pomoc ve výši 600 milionů dolarů, aby uspokojilo "kritické bezpečnostní a obranné potřeby" země. Celkem Bidenova administrativa vyčlenila na bezpečnostní pomoc Ukrajině přibližně 15,8 miliardy dolarů - od začátku ruské invaze 24. února to bylo 15,1 miliardy dolarů. Od roku 2014 se USA zavázaly poskytnout Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přibližně 17,9 mld. dolarů.

- Švýcarsko se v pátek připojilo k Evropské unii a pozastavilo platnost dohody z roku 2009 o zmírnění pravidel pro vstup ruských občanů do této alpské země. "Pozastavení dohody neznamená všeobecné zmrazení víz pro Rusy, ale spíše budou muset pro vstup do Švýcarska využít běžnou vízovou proceduru," uvedla v prohlášení federální rada země. K podobnému kroku přistoupila EU již dříve, když v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu pozastavila platnost dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem, ale zastavila se před širším zákazem.

- "V poslední době zasadily ruské ozbrojené síly několik citelných úderů. Předpokládejme, že jsou varováním," řekl Putin. Na otázku ohledně dramatické protiofenzívy Ukrajiny Putin odpověděl s úsměvem. "Kyjevské úřady oznámily, že zahájily a vedou aktivní protiofenzivní operaci. No, uvidíme, jak se to bude vyvíjet, jak to dopadne," řekl Putin.

Jednalo se o první Putinův veřejný komentář od chvíle, kdy byly jeho jednotky nuceny stáhnout se z území, která držely na severovýchodě země, což vyvolalo neobvykle silnou veřejnou kritiku ruských vojenských komentátorů. Putin dodal: "Pokud se bude situace takto vyvíjet i nadále, pak bude reakce vážnější."

- Lidé na Ukrajině a ve světě "si zaslouží vědět, jak přesně zemřeli ti, kteří byli pohřbeni v lese u Iziumu", uvedla v dnešním prohlášení Marie Struthersová, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.

"Za každé nezákonné zabití nebo jiný válečný zločin musí být spravedlnost a odškodnění pro oběti a jejich rodiny a spravedlivý soud a odpovědnost pro podezřelé pachatele," uvedla Struthersová.

Od 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, Amnesty International zdokumentovala řadu případů porušování humanitárního práva ruskými silami, včetně nezákonných útoků na civilisty, obytné budovy a civilní infrastrukturu, nezákonného zabíjení a dalších válečných zločinů.

"Ti, kdo páchají nebo nařizují zločiny podle mezinárodního práva, by si měli uvědomit: neexistuje žádná promlčecí lhůta a spravedlnost je dostihne," řekla Struthersová. "Pro zajištění spravedlnosti a odškodnění obětí musí soudní procesy s osobami podezřelými z válečných zločinů dodržovat mezinárodní standardy spravedlivého procesu."

- Vyšetřovatelé a exhumátoři stále usilovně pracují na místě masového hrobu objeveného v Iziumu, jedné z mnoha nedávno osvobozených vesnic v Charkovské oblasti. Dmytro Lubinec, zmocněnec ukrajinského parlamentu pro lidská práva, popsal nález celé rodiny, která byla zabita při leteckém útoku a pohřbena společně.

"Jedná se o mladou rodinu," napsal na Telegramu. "Otec se narodil v roce 1988, manželka v roce 1991, jejich malá dcera se narodila v roce 2016 a jejich rodiče. Máme svědectví místních lidí, že všichni zemřeli v důsledku náletu provedeného letadly vojenské armády Ruské federace. Podobných případů je mnoho a mnoho."

Lubinec uvedl, že vyšetřovatelé také exhumovali těla vojáků ukrajinské armády, kteří byli zabiti zblízka se svázanýma rukama.

"Jedná se o genocidu ukrajinského národa," řekl Lubinets. "Jsou to vraždy našich dětí, našich žen, našich mužů, a to je civilní obyvatelstvo."

- Dva dny poté, co ruské rakety zasáhly vodní stavby v Kryvém Rogu při cíleném útoku na infrastrukturu rodného města ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se voda řeky Inhulec zbarvila do červena.

Není jasné, proč řeka změnila barvu po útoku, který způsobil zvýšení hladiny řeky o pět metrů, zaplavil části města a vyvolal evakuaci. Kromě záplav však obyvatelé tohoto regionu spoléhali na tato vodárenská zařízení, která jim dodávala čistou vodu, a dočasně ztratili přístup k vodě z kohoutku.


- V pátek se objevily zprávy o "silném výbuchu" v Ruskem okupovaném Melitopolu, městě na jihu Záporožské oblasti, uvedl Ivan Fedorov, starosta Melitopolu.

K tomu přistupují útoky v Chersonu a Luhansku, při nichž byly zabity nejméně tři osoby, které pracovaly pro Ruskem podporované separatistické orgány - kromě toho byl v Berdiansku zabit zástupce správce a jeho manželka, kteří vedli územní volební komisi města pro referendum o připojení k Rusku.

Ruskem podporované separatistické orgány ve všech těchto regionech svalují vinu za všechny tyto útoky přímo na Kyjev, Ukrajina se však k odpovědnosti zatím nepřihlásila.